Tvrdit, že prolomení proti-pirátské ochrany Denuvo obnovilo debatu o pirátství je podobné jako tvrdit, že Miloš Zeman obnovil debatu o škodlivost alkoholu. Je to ale příjemný odrazový můstek, o který se dá opřít při sepisování článku.

Při probourávání systému Denuvo vyplaval zajímavý citát. "...dle současných trendů ve vývoji šifrovacích technologií se obávám, že tyto hry zdarma do dvou let zmizí ze světa,“ prohlásila jedna z vůdčích osob (Bird Sister) hackerské skupiny 3DM. Že pirátství do dvou let zmizí je přinejmenším nepravděpodobné, je ale něco, co můžeme udělat, abychom jeho výskyt zredukovali.

• Pirátské hry do dvou let vymizí, tvrdí hackerská skupina 3DM po boji s Denuvo

Ač by bylo moc příjemné mluvit o pirátství, jako o špatné věci, kterou mají na svědomí špatní lidé, bylo by to pouze bagatelizování celé situace, jež diskuzi nejen nikam neposouvá, ale naopak ji tlačí zpět. Je to totiž debata zabývající velkou řadou problematik od mezinárodní hospodářské politiky, po samotný koncept vlastnictví digitálního obsahu. Poměrně podrobný článek na tato témata nedávno sepsal PC Gamer a nemůžu dostatečně doporučit, abyste na něj hodily své bulvy.

Ani jedné z těchto problematik se nechci věnovat. Hned z několika důvodů. Prvním je, že každé z nich by zasloužilo minimálně své vlastní velké téma. Druhým je, že na dané problematiky jednoduše nemám ucelený názor. Rád bych se spíš zabýval tím, co k pirátství přispělo a jak ho do budoucna omezit bez užití směšných DRM ochran (koukám se na tebe, Ubisofte). 

Generace dětí, které budilo cinkání klíčů, zažila něco, co si možná neuvědomuje, že je v historii velkým unikátem - vůbec poprvé přemohla svými znalostmi generaci starší. Aspoň tedy v oblasti informačních technologií. Snad každý si pamatuje, jak jej rodiče žádali, aby jim s něčím pomohl na počítači a někteří nemusí sahat do paměti hluboko; je to situace přetrvávající dodnes.

Rodina je jedním z hlavních zdrojů našeho dnešního morálního pohledu na svět. Je vůbec první skupinou, jež vám říká, co je špatně a co dobře. Co smíte a nesmíte. Jednou z důležitých lekcí při této fázi je, že když už nekonáte potřeby v nočníku, neznamená to, že je můžete konat všude. Další důležitou lekcí je, že krást se nemá.

Vzpomeňte si na své poprvé v obchodě. Dnes už je nakupování zbytečná a nesmírně otravná činnost, která je ale nutné zlo pro přežití, ale dříve to bylo jako navštívit předsíň ráje. Všechny ty sladkosti a hračky na vás koukaly z regálů a vyzívaly k tomu, abyste si je vzali. Přišel ale tatínek a maminka a iluzi zničili. Naučili vás, že si to jen tak nemůžete vzít, ale musíte si to koupit. 

Nikdo takový tu ale nebyl, když jste pirátili svou první hru. Nikdo takový tam nebyl, když já jsem pirátil svou první hru (Re-Volt, pokud se dobře vzpomínám). Něco podobného se jen stěží dalo spojit s krádeží. Koneckonců, vaším činem nikde nic chybět nebude, jen si z internetu stahujete další program, stejně jako desítky předtím. 

A právě v tomto období si myslím, že se v našich myšlenkách usadila myšlenka, že pirátství není nijak škodlivé. Představa, díky níž necítíme ani krapet provinění při stahování muziky, filmů, seriálů a samozřejmě i videoher.

To vše se pomalu samo napravuje díky službám jako Spotify, Netflix a Steam nebo Gog, které svou přístupností a jednoduchostí užívání poráží stahování z torrentů. I přesto je ale do budoucna něco, co je na nás, abychom udělali - je třeba našim potomkům mimo jiné i opakovat, že pirátství není v pořádku (ne v naší zemi, za našich podmínek).

Současná generace, která už odrostla na internetové technologii, by si měla být vědoma toho, že jako první má kontrolu nad tím, co jejich ratolesti na internetu páchají. Už to pro ni není pandořina skřínka, která něco udělá, když se klikne tam či onam. Ale mají možnost děti hlídat, sledovat historii prohlížení, starat se a přizpůsobit dnešnímu světu výchovu. A právě pirátství do této kategorie bezpochyby spadá. Krádež už není jen hmotná jako kdysi, je i virtuální. A jako taková se musí nové generaci vštípit.