Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Hmmm ... chrani proti takovym laserovym puskam slunecni bryle? Pokud ne, kolik by staly takove co ano?
Asi ne, ale odfiltrovat zelenou by mohlo stačit. Tedy za předpokladu, že Vám brýle to dělo nepřipájí k obličeji. :)
Připájely by možná z jednoho metru ale i tak bych o tom pochyboval. Celé to je o vzdálenosti a výkonu, který se spolu se vzdáleností kvadraticky zmenšuje (respektive zmenšuje se výkon na plochu protože plocha se vzdáleností kvadraticky roste) Co to znamená? Aby to na těch 400 metrů mělo třeba jen jediný watt, potreboval byste zablesk o vykonu 160kW !!
Ano, elektromagnetické záření ubývá se čtvercem vzdálenosti. Laser je ale paprsek, který se nechá soustředit na velké vzdálenosti s malým rozptylem. Vše je spíš ale o zdroji energie. Do 6,5kg pušky nelze dát zdroj, který poničí něco jiného, než sítnici oka. Na druhou stranu to stačí, žejo.
No, ten laser zřejmě nebude pálit nepřetržitě. Když z celkem malé baterky nabijete velký kondenzátor a pak to bleskově vybijete do malé plošky, dá to dost zajímavý okamžitý výkon na milimetr čtvereční. Stačí si uvědomit, kolik parády nadělají čtyři tužkáče ve fotoblesku - a ten má hodně velký rozptyl.
Paprsek ubývá lineárně, hodně taky odrazem od páry a svinstva ve vzduchu.
Pomineme, že to byl vtip řádně označený smajlíkem. Ono i soustředěné jednotky Wattů nejsou moc příjemné po delší dobu. Desítky Wattů už stojatý vzduch neuchladí. 15 W má páječka na elektroniku (nebo pro běžnější příklad - si sáhněte na rozehřátou žárovku). Na demonstraci a ve městě bych se nebál, že by si to nikdo nevyzkoušel z krátké vzdálenosti. Co se může stát, stane se.
Jsem čekal tak 20 kg, taková hezká flintička. Asi to maj z plastu. No tipuju tak maximálně 20 W. Docela by mě to zajímalo, ale asi ta informace nebude k nalezení...
Ale tak 200 W by nebyl problém si myslím, kdyby to dělali pořádně. I normální notebooková baterka (či dvě) to utáhne. Poskládat LDčka k sobě, aby to dalo ten výkon je trošku oříšek (ale inženýr od jaderné fúze by to měl zvládnout). A chlazení by stále mělo stačit heatsink + větrák. A dal bych to na něco co se dá ohýbat, abych paprsky mohl zaměřit na jedno místo. Od teď mi říkejte Stark :). Railgun si dělají různí fušéři doma na koleně; by mě zajímalo jestli takovýhle projekt taky někdo zkusil.
to není zcela pravda. Výkon sice klesá se čtvercem zvdálenosti, ale na jednotku plochy. Pakliže bude průměr paprsku při výstupu v hlavni 2μm (to není vůbec problém u laseru), pak bude o 400 metrů dál mít průměr 0,8mm a v něm bude oněch 160kW. Takový výkon ti do hlavy propálí 4cm díru za 4ms.
Je třeba si uvědomit, čím se liší laser od například antény (kde se EM vlnění šíří v kouli) či výbuchu bomby (dtto). Mimořádně malou počáteční plochou, do které je směřován výkon.
Na druhou stranu, laser o jmenovitém optickém výkonu 160kW jen tak do pušky nevměstnáme. Dokonce nevím, jestli tak výkonný laser někdo aktuálně zkouší. Příkon by byl (v případě běžných laserových technologií je poměr vstupní energie : výstupní energii 100:1 až 30:1) přes 5MW a to je například více, než má k dispozici pro palubní systémy moderní torpédoborce (už například LaWS s pouhými 30kWo má svůj vlastní akumulační systém).
Výkon dopadající na jednotku plochy klesá se čtvercem vzdálenosti. Jenomže přímočaře to lze aplikovat jenom u všesměrového zdroje záření. U směrových zdrojů se nedá vztahovat vzdálenost ke zdroji, ale k virtuálnímu všesměrovému zdroji.
Pokud mám otvor 10x10cm a metr od něj žárovku a na druhé straně metr od něj stínítko, tak na stínítku se vytvoří osvětlená plocha 20x20cm. Stínítko je 2 metry od žárovky a hustota energie na jednotku plochy je čtvrtinová než u otvoru. Pokud ale dám žárovku 10m od otvoru, tak na stínítku, které je stále metr od otvoru, se vytvoří osvětlená plocha 11x11cm. Hustota energie na plochu klesla jen o 20% vůči otvoru. Pokud bereme otvor jako zdroj světla, tak hustota energie na jednotku plochy metr od něj bude různá a bude záviset na rozbíhavosti světelného paprsku. Právě tato rozbíhavost je u laseru velmi malá.
<i>odfiltrovat zelenou by mohlo stačit. Tedy za předpokladu, že Vám brýle to dělo nepřipájí k obličeji</i>
Připájení naprosto nehrozí (výkon chybí) a tady u nás v Meoptě se běžně nanáší vrstvy na objektivy a všechny vojenské krámy, které blokují běžně užívané vlnové délky laserů.
Pokud Číňané nekecají a mají 532nm:
<i>vybavenou polovodičovým laserem (tato laserová zbraň pracuje s vlnovou délkou 532 nm, jde tedy o zelený laser)</i>
...ta to jde odstínit trivielně a 99% vojenských krámů už odstíněno je. Odborníci z vojenské výroby a vývoje vám to rychle vysvětlí :)
Pokud v Číně nemontují objektivy na policejní a vojenské drony s oddolností proti oslepení laserem, tak by to byli doslova hlupáčci. Každej borec s výkonnějším (či upraveným) laserovým ukazovátkem by tu kameru na dronu či na budově mohl vyřadit "mrknutím oka."
Nebo si snad myslíte, že když seženete nejvýkonnější laserové ukazovátko (nebo lépe, vyjmete laser z CDROMky a převoltujete ho - běžně to projede balónkem jak nic), tak že můžete vyrazit na likvidaci dotěrných kamer Městapa, nebo co? :)
Tak to byste byli brzy nepříjemně překvapeni... :)))
PS. v Meoptě děláme pro Izraelce vylepšení do jejich F-16, takže...
A co ta malá vrstva na té optice udělá, když na ni dopadne dostatečně koncentrovaný paprsek? Já bych řekl že se docela rychle zahřeje. Nepoškodí to náhodou optiku na které ta vrstva je?
Zničí se. To je zřejmě právě ten problém při ochraně před laserem pomocí zrcadlových ploch a podobných prostředků: lavinová degradace optické plochy, obzvlášť při velmi intenzivních krátkých pulzech.
Znam jednoho odpurce kamer, ktery se doslova tetelil radosti kdyz Mestapo pomoci jedne z tech kamer chytilo chlapa, co mu vykradal auto.......
A muzete rict alespon orientacne cenu nebo je to narozdil od toho co uz jste vykecal tajne?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.