Podle CTBTO (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty Organisation), která provozuje tyto infrazvuková čidla, však nešlo o jaderné zkoušky. Na vině jsou samozřejmě meteority. Existuje čím dál tím reálnější možnost, že příští drtivý dopad s sebou vezme i nějaké to město. Atomová bomba, která byla svržena v roce 1945 na japonskou Hirošimu, měla sílu exploze zhruba 15 kilotun TNT. Čeljabinský meteorit, který dopadl minulý rok na území Ruské Federace, uvolnil při svém dopadu nejméně čtyřicetkrát větší množství energie než hirošimská atomová bomba. Odhaduje se, že síla exploze meteoritu dosáhla ekvivalentu 600 kilotun TNT.

Zatím nejsilnější zaznamenána exploze, v případě kosmického tělesa, byla u tunguzského meteoritu v roce 1908. Odhaduje se, že byla větší než 10 megatun TNT (některé odhady hovoří až o 50 megatunách TNT). Člověk částečně zastínil svými vědeckými poznatky i explozi v Tunguzce, když sovětští vědci odpálili nad jadernou střelnicí Nová Země Car bombu, která měla mít sílu 100 megatun TNT, ale vlivem opláštění olovem se účinek exploze utlumil na 50 až 58 megatun TNT.

Je nutné proto vytvořit důmyslný varovný systém, který nás může před hrozbou drtivého dopadu z kosmického prostoru včas varovat. A tohoto úkolu se právě chopila nadace B612, která ve spojení s Ball Aerospace má v plánu vypustit v roce 2018 infračervený teleskop Sentinel (Ochránce), s jehož pomocí chce do budoucna zmapovat v naší sluneční soustavě přes 90 % všech asteroidů větších než 140 metrů. Tedy právě těch asteroidů, které mohou představovat reálnou hrozbu pro naší planetu.

Teleskop Sentinel bude obíhat kolem Slunce – společně s Venuší

Nadace doufá, že infračervené zařízení v Sentinelu bude schopno zmapovat alespoň 500 000 objektů v blízkosti Země.