Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Projekt Starwisp "plachtového pionýra" Roberta L. Forwarda: https://www.researchgate.net/publication/241517644_Starwisp_An_UltraLigh...
Nihil novum sub Alpha Centauri. ;)
20% rychlosti světla za 10 minut? A takový zrychlení něco přežije? A jak ochrání ten 1g čip před 100GW laserem? Na to jsem opravdu zvědavej :D
A ono tam poletí něco živého?
Asi ne. Ale přežít potřebuje technické zařízení.
Tipuji, že v první tisícině vteřiny po zážehu super-výkonného laseru se tato "kosmická loď" vypaří.
Banality typu "jak nacpat toto všechno do jednoho gramu" nechám stranou a na větší hlavy, ale mě zajímá - sakra vydržím tu ještě těch 30 let ?!
Přetížení 500 000g je podobné, jako kdybyste na tu plachtičku se sondou položili 50 tunové závaží a musela by vydržet těch 10 minut. Miniaturizace je v tomhle případě IMHO ten nejminiaturnější problém.
100 GW nemůže udělit jednogramové lodi zrychlení 500000g
Síla, kterou působí 100 GW na zrcadlo je 2*E/c = 2*1e11/3e8 = 666 Newtonů - neboli ekvivalent tíhy zhruba 70 kg. Zrychlení jednogramové lodi pak vychází o řád menší, než uvádíte.
----
Jinak: četl jsem i o nápadu ten paprsek recyklovat - odrážet tam a zpátky. Pak by se dalo dosáhnout opravdu vysokých zrychlení s řádově menším výkonem. Jen by asi bylo dobré dát celé zařízení na nějakou jinou planetu. Kdyby se netrefili přesně zpět do vysílače/odražeče, byla by z povrchu zasažené krajiny pečená brambora).
Jaký výkon by asi měl paprsek odražený od sondy, která je např. 2 světelné roky od Země? Nebo třeba jen za dráhou Jupitera?
Kdyby byla odrážecí zrcadla umístěna na provrchu Země, tak to by si naše atmosféra asi dost užila. A my s ní...
Výkon odraženého paprsku by byl podobný, jako výkon, který dopadne na zrcadlo sondy.
Je třeba jen odečíst ztráty nedokonalým odrazem a pokles energie fotonů díky Dopplerovu efektu.
Je tu samozřejmě problém rozptylu (udržení šířky odraženého paprsku). Na ten nejspíš narážíte. Také nevím, jestli je to technicky řešitelný problém.
Výkon laseru jsem nediskutoval. Vycházím z 20% c během 10 minut a to dává 500 000g.
Edit: samozřejmě jsem se seknul a správně je 500 000 m/s^2, čili 50 000g.
OK. V tom případě jsme se různými cestami dobrali stejného výsledku.
Mně z výkonu laseru vyšlo zhruba 67000 g na začátku urychlování s postupným poklesem pod 50000 g (při 100% účinnosti celého systému)
Tenhle příspěvek vkládám podruhé. Odpoledne to tu nějak celé spadlo a část příspěvků zmizela.
1. Hmmm, takže pak postačí, když se "kosmická loď" vážící 1 gram srazí s prachovým zrnkem a bude po ní. Těch zrnek je ve vesmíru hodně.
2. Jaké technologie budou moci být v jednogramové lodi zabudovány? Nic moc, řekl bych.
3. Jak je vyřešeno brždění u cíle?
4. Jak jsem pochopil, laserový zdroj bude umístěn na Zemi. Co udělá 100 gigawatt výkonu se zemskou atmosférou? A co udělá zemská atmosféra s laserem?
Jsem velmi skeptický, že toto by mohlo fungovat.
A proto jsme rádi, že to celé uskuteční lidé, kteří skeptičtí nejsou. :-)
Jen by mě zajímalo, kdy to bude. Optimisté mohou již nyní ve svých vizích létat do nejvzdálenějších končin vesmíru, ale jsou to pouze vize. Bohužel, v uskutečňování těchto vizí není lidstvo nějak zvlášť úspěšné, proto jsem skeptik. I když bych si přál vědět o vesmíru co nejvíce.
Mimochodem, skutečně bych rád věděl, jak taková sonda u Alfa Centauri zabrzdí...
Asi stejně, jako zabrzdila New Horizons u Pluta :-)
Co to? :O
Uvědomte si, kolik času by měla taková sonda na průlet kolem jednotlivých planet a jaký by musel být čas expozice, aby byly fotky nerozmazané, kdyby sonda letěla třeba jen pětinou rychlostí světla. A vůbec, kolik času by měla sonda na studium mimozemského života při takové rychlosti.
-
"Mimochodem, skutečně bych rád věděl, jak taková sonda u Alfa Centauri zabrzdí..."
Solarni vitr (Proxima Centauri) ji u cile zbrzdi nez ji "odfoukne" nekam jinam.
Solární vítr by ji ubrzdit nedokázal.
Spíš tím asi byl myšlen odpor prostředí?
Vakuum má dost malý odpor.
Pokud je to zařízení natolik lehké, aby se dalo laserem rychle roztlačit, a současně natolik velké, aby se jím dalo vůbec zasáhnout – a to i na velkou vzdálenost –, a následně prolétá místním mezihvězdným prostředím s hustotou kolem 0,3 atomu na krychlový centimetr, tak bych ten odpor prostředí raději nepodceňoval. A teď si ještě představte, že najednou vletíte do soustavy vysoce aktivní hvězdy, jako je právě Proxima Centauri (i meziplanetární prostředí v okolí Země je alespoň desetkrát hustší než místní mezihvězdné prostředí, a při výronech hmoty ze Slunce ještě více).
Při rychlosti 0.2c je i hustota 0,3 atomu na krychlový centimetr víc než kritická. Předpokládejme, že 1 atom se vyskytne na každých čtyřech cm3. Toto by sonda vyžící 1 gram a letící rychlostí 0.2c nepřežila.
Ale podle https://cs.wikipedia.org/wiki/Vakuum je i v extrémně vysokém vakuu (XHV) hustota prostředí nepoměrně vyšší, než 0,3 atomu na krychlový centimetr. XHV by mělo na sondu devastující účinky nedlouho po započetí zrychlování, pokud by se ovšem nevypařila ihned po zapnutí generátoru laseru o výkonu 100GW.
Problém je, že ve skutečnosti nevíme, jak hustý mezihvězdný prostor je.
Možná vás bude zajímat tento článek: http://mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/solsail.htm.
A taky toto: http://vesmir.stoplusjednicka.cz/slunecni-plachetnice-druzice-kosmicke-l....
0,3 atomu na krychlový centimetr je normální hustota mezihvězdného vakua v blízkém okolí Sluneční soustavy (tzv. "Local Interstellar Cloud": http://sci.esa.int/astrophysics/57727-local-interstellar-cloud/, odhad hustoty v http://interstellar.jpl.nasa.gov/interstellar/probe/introduction/neighbo...).
Čistě z hlediska urychlení sondy na 0,2c je ale ještě mnohem zajímavější, jak tak učinit v blízkém okolí Země, kde je o řády více sajrajtu.
Existuje idea, spočívající v brzdění druhou sondou.
Druhá sonda, letící trochu vpředu, bude mít zrcadlo, kterým paprsek ze Země odrazí zpět na tu, která má zabrzdit. Sama se sice urychlí tak, že bude nedosažitelná, ale hlavní sonda zůstane stát v cíli.
Celé to samozřejmě opět závisí na (patrně nereálné) schopnosti udělat úzký paprsek, který sei udrží svou šířku i na světelné roky daleko.
pokud to uskuteční čistě za své nikomu to vadit nebude
Kdybych i vse prekousl a dejme tomu do 1g by slo nacpat i neco co funguje, prezije to zrychleni pri startu, pohon bude fungovat atd. (vse je dost nerealisticke, ale cert to vem, za 20 let se muze stat veci...) tak to narazi na problem s vesmirnou radiaci. Neco vazici 1g nebude nicim rozumne odstinene a jakykoliv polovodic bude nevyhnutelne znicen. Jo a samozrejme pokud by se i dosahla udavana rychlost, tak staci po trase nejake to mikroskopicke zrnko prachu a vymalovano. Je hezke mit sny, ale tohle zustane jen snem, dle mne.
(a to nechavam bokem jakym vykonem -a z ceho - by to chtelo vysilat - jak prijmout tak slaby signal ze vzdalenosti v radu svetelnych let, jak ridit orientaci bez rozumneho zdroje energie aby antena smerovala k Zemi atd. atd. atd.)
Na druhou stranu: Vyvinout multigigawattové laserové dělo, schopné během zlomku sekundy vymazat jakékoliv místo na světě, to vše pod krytím bohulibého výzkumu Vesmíru, není od velkých firem a vlády vůbec špatný nápad. Taková malá Hvězda smrti.
Všichni jste pesimisti. Když to podpořil Mark Zukerberg tak to poletí :-D
To sa vie. A navyše bude v reálnom čase tá sonda streamovať video na facebook. ;-)
Len budú musieť vymyslieť technológie, ktoré nie sú zaťažené Einsteinovou teóriou relativity.
P.S. Bude to v HD? A farebne? A v 3D?
Tento podpořil z jediného důvodu. Doufá, že díky tomu bude moci šmírovat do soukromí i mimozemským obyvatelům.
BINGO!!! :D
Ten plán má jednu vadu... Co když mimozemšťané vůbec nemají obličeje?
To ale přece nic nemění na věci, že by je Mr. Zuckerberg klidně mohl šmírovat.
"Nejbližší hvězda je od planety Země vzdálená 4,35 světelných let..."
Nechci vám kazit radost, ale nejbližší hvězda je od planety Země vzdálená afaik asi jen něco kolem 8 světelných minut ;-).
:D
A když už to WIFT načal: Alpha Centauri není hvězda. :P
Jj, https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfa_Centauri.
Akorát že my nechceme k ní, ale od ní :)
Je to nějaké divné. Ztratilo se několik mých příspěvků v této diskusi. Plusování a mínusování funguje nějakým záhadným způsobem (random), ale to už jsem jednou v nějaké jiné diskusi psal.
Nepomohlo ani vymazání dočasných souborů. Ještě sem zkusím mrknout z jiného počítače.
Prosím vás, lidi, vyvarujte se komentářů jako "moc velkou šanci tomu nedávám", "jenom pokud budou mít štěstí" nebo ještě hůře "je to loterie". Podle tohoto zákona:
http://diit.cz/clanek/poslanecka-snemovna-schvalila-cenzuru-internetu-v-...
...to tady pak admin musí promazávat.
:D
Mám spíš dojem, že došlo k problémům v databázi, kam se diskusní příspěvky ukládají. Naštěstí jsem měl na jiném PC ve FF otevřenou záložku se starší verzí diskuse a podařilo se mi ji uložit: http://www.streamline.cz/download/ostatni/K_nejblizsi_hvezde_nanoplavidl... let_cdr.cz.pdf.
Uvidíme, zda to admin smázne, nebo doplní do databáze... ;-)
No, a zase nějakej random-ychtyl mínusuje.
Jestli ono to nebude tím nefunkčním odkazem?
1. No, když to nejde zadat, tak ten odkaz je nefunkční.
2. Minus tam již byl před tím, než jsem to napsal. Je to logický, nebo snad ne?
3. Odkaz (pokus č.2, cdr.cz upicne link za první tečkou, což je blbý):
http://www.streamline.cz/download/ostatni/K_nejblizsi_hvezde_nanoplavidl... let_cdr_cz.pdf
EDIT: cdr.cz neumí pracovat s dlouhými názvy souborů. Proto zkusím ještě toto:
http://www.streamline.cz/download/ostatni/Ke_hvezde_nanoplavidlem.pdf
Mám potvrzeno, že na cdr.cz byly technické problémy, a že pár věcí se kvůli tomu "ztratilo".
Fakt by mě zajímalo, kdo ten můj příspěvek omínusoval.
Nestiham koukat co tu mame myslitelu :-D Nevim ale spochybnovat myslenku cloveka ktery ma hodnotu iq vetsi nez je soucet iq vsech zdejsich kritiku je trosku zvlastni. :-D Mozna mu poslu odkaz na zdejsi nazorove forum treba az si precte chlisty myslitelu zjisti ze to nebude fungovat a vas rovnou zamestnaji v NASA :-D
Kdyžmá někdo vysoké IQ ještě neznamená, že jeho nápady jsou uskutečnitelné. Stephen Hawking byl do určité doby pro mne vědeckou modlou, ale pak jsem viděl jakýsi TV seriál, kterého byl autorem. A nestačil jsem se divit...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.