Uveďme to na pravou míru. Uber nemá ráda drtivá většina taxikářů. Jde totiž o konkurenční službu sdílenou lidmi přes mobilní aplikaci, díky níž jednoduše a během okamžiku seženete někoho, kdo vás odveze tam, kam potřebujete.

Perfektní je třeba to, že lidé, kteří s Uberem „taxikaří“, nemají zpravidla dopravu osob jako obživu, takže se nesnaží objet s vámi půl města, když mohou jet přímo, aby si mohli naúčtovat nějakou tu desetikorunku navíc.

Víte, že název Uber pochází z německého výrazu über, což znamená něco „nad“ nebo „vyšší“?

A kdo Uber miluje? Pochopitelně všichni ostatní, kteří se na taxikáře nechtějí spoléhat a hromadnou dopravou zrovna z nějakého důvodu nechtějí jet.

Původ ve Státech, fungující po světě

Uber Technologies Inc. je americká dopravní společnost, která si rychle získala srdce lidí po celém světě. Právě díky této společnosti vznikla aplikace, kterou má dnes v telefonu spousta z nás a která nám čas od času zásadně ulehčí situaci.

Když zakladatelé společnosti Travis Kalanick a Garrett Camp nemohli za deštivého večera v Paříži v roce 2008 sehnat taxi, dostali neskutečně geniální nápad. Co kdyby vás někdo svezl po jediném klepnutí na tlačítko?

Dnes to tak funguje v 571 městech po celém světě. V České republice zatím v Praze (od r. 2014) a v Brně (od r. 2017) a Češi nedají na Uber dopustit. Třeba když dorazí pozdě večer do hlavního města a potřebují se z nádraží snadno a rychle přesunout na letiště.

Společnost s původním názvem UberCab vznikla už v roce 2009. Dvojice zakladatelů ovšem zainvestovala do vlastního projektu 200 tisíc dolarů z vlastní kapsy. O rok později dostala první finanční injekci od 29 investorů v celkové hodnotě 1.25 milionu dolarů. Služba byla spuštěna v červnu 2010. Od nápadu k realizaci tedy ani neuběhla moc dlouhá doba. 

Každým rokem se investice jen navyšovaly a hodnota Uberu rostla. Již v roce 2013 byl evaluován na 3.5 miliard dolarů. Rychlý vzestup si získal pozornost investičních skupin, které od roku 2014 začaly do společnosti Uber investovat miliardové částky. Na konci roku 2014 se Uber už pohyboval v evaluaci na 40 miliard dolarů. 

O úspěchu svědčí to, že Uber byl v roce 2014 společností Klout vyhodnocen jako 48. nejvlivnější společnost v Americe.

Začínalo se se třemi auty

Už v roce 2009 začal Camp, tehdy ještě coby výkonný ředitel StumbleUpon, spřádat plány a ideje o tom, jak by mohla služba doopravdy fungovat. V létě tohoto roku přemluvil Kalanicka k zapojení do projektu „Chief Incubator“, což byl Uber v malém – se třemi vozy tak hned na počátku roku 2010 jezdili v New Yorku první lidé.

Díky jednoduchosti a praktičnosti celého provedení si službu během krátké doby oblíbila spousta osob, která se čas od času potřebovala někam rychle a pohodlně dostat, a přitom zbytečně nestrávit čas v hromadné dopravě nebo nezbankrotovat při placení taxikáři. Ještě na podzim 2010 měli oba pánové dost peněz na další rozjezd.

Na UberCab zapomeňte!

Přesně to vzkázala Sanfranciská městská dopravní společnost zakladatelům Uberu. Jejich pilotní projekt získal název UberCab, což mělo být označení pro vozidla, které svým způsobem přesahují ta ostatní (hromadnou dopravu a taxi).

Tenhle nápad se však oné společnosti velmi znelíbil, takže zakladatele donutila k tomu, aby „cab“ v názvu projektu nakonec nebyl. Zůstal tak Uber, načež došlo ještě k odkoupení domény uber.com od Universal Music Group, aby byl offline a online život celého projektu tak nějak jednotný.

Každý dobrý skutek budiž po zásluze potrestán

Asi tak nějak by se dalo shrnout jednání úřadů v některých zemích, nově například v Dánsku. Tam zrovna před pár dny firma oznámila, že musí odejít z dánského trhu kvůli novému zákonu o taxislužbách. Zákon totiž nařizuje například povinnost řidiče mít taxametr. V zemi, kde službu využívalo 2 000 řidičů a přes 300 tisíc cestujících, si tedy od 18. dubna letošního roku stiskem tlačítka nikdo auto nepřivolá.

A Dánsko rozhodně není jedinou zemí, která proti Uberu svým způsobem bojuje. Zákaz má služba i na území Španělska a ve dvou městech v Indii. Na seznam států, kde probíhají protesty, patří i Kanada nebo Čína.

Nakonec došlo i na Českou republiku. Konkrétně v Brně Uber dojezdil. Soud zde vydal předběžné opatření, kterým tuto činnost zakázal. Argumentoval tím, že taxikáři musejí dodržovat vyhlášky, které řidiči Uberu porušují. Celý boj rozpoutali brněnští taxikáři, kterým se alternativní služba znelíbila – a to tu fungovala teprve od února 2017. Za porušení předběžného opatření hrozí při prvním prohřešku pokuta až 50 tisíc Kč, další může být vyšší.

Odpůrci služby argumentují také tím, že řidiči nemají licenci, takže si cestující nemůže být jistý tím, jak řidič řídí, a zda řidiči platí daně či licenční poplatky… Zajímavé je však třeba to, že jedna ze studií dokazuje, že od doby zavedení Uberu do provozu se snížil počet osob, které řídí pod vlivem alkoholu.

Na krk jim šlápla i konkurence

Co by to bylo za společnost, kdyby neměla konkurenci, která se ji víceméně snaží zaplašit a přebrat klienty? Pro Uber se takovou bezprostřední konkurencí stal Lyft, ovšem pouze na území Spojených států, protože dál do světa nedosáhl. To však neznamená, že by Uberu právě v USA nechtěl zatopit. Přitom nabízí vesměs to samé, co Uber – ceny rozdílné v závislosti na tom, čím jedete a kam.

V Karolíně možná brzy bez řidiče

Dalším pokrokem Uberu má být přiblížení se budoucnosti. Stejně jako Google nebo Apple, i on chce do budoucna zavést auta bez řidičů, tedy vozy, které pojedou samy na principu samořízení. V Karolíně už dokonce zvažuje požádat o povolení tyto vozy provozovat. 

DALŠÍ DÍLY LEGENDÁRNÍCH STARTUPŮ: