Před několika dny jste s námi měli možnost sledovat historický úspěch v podobě přistání modulu sondy Rosetta na povrchu komety. Objekt 67P/Churyumov–Gerasimenko si vědci vytipovali před přibližně 10 lety a v srpnu tohoto roku se k němu poprvé přiblížili. 12. listopadu pak přistávací modul Philae, plný nástrojů pro testy a měření, dosedl na její povrch a odeslal první fotografie. Zdálo se, že v Evropská Kosmická Agentura má vyhráno.

• NEPŘEHLÉDNĚTE: Historický úspěch: Modul Philae sondy Rosetta dosedl na kometu. První snímky!

První panoramatické fotografie povrchu komety - Pro zvětšení klikněte na obrázek

Podivná komunikace ze strany ESA však dávala tušit, že je něco špatně. Situaci jsme pečlivě sledovali a přišlo nám divné, že se na povrch dostalo tak málo snímků a dalších detailů z přistání. 15. listopadu jsme se dozvěděli proč. Modul Philae kvůli odskokům při přistání dosedl částečně ve stínu jednoho z velkých "útesů" na povrchu komety P67.

To by nebyl takový problém, kdyby však zařízení nebylo životně závislé na slunečním svitu, jenž dodává energii bateriím uvnitř modulu. Dobrou zprávou v tomto ohledu je, že několik hodin denně modul energii získávat může. Je to však mnohem méně, než by potřeboval pro svou činnost.

Modul měl naštěstí přednabitou baterii, díky čemuž zvládl za 57 hodin od přistání provést nezbytná měření a odeslat data řídícímu středisku na Zemi. Stejně tak provedl naplánované testy a rozbory vzorků, což je obdivuhodný výkon.

Ve snaze získat více energie došlo k posunutí modulu o 4 cm a rotaci 35 °. Jak se ukázalo, energie stále rapidně klesala a na panely stále dopadá málo slunečního záření. "Byl to obrovský úspěch, celý tým je potěšen," řekl Stephan Ulamec, manažer přistávacího modulu z DLR German Aerospace Agency, který monitoroval postup modulu z centra ESA tento týden. "I přes neplánovanou sérii trojice dosednutí všechny nástroje fungují," dodal.

Srovnání velikosti LA a komety P67

10 let čekání kvůli 57 hodinám testů na povrchu? Nelitujeme, zní z ESA

I přesto však dvojice odskočení modulu, způsobená nefunkčním harpunovacím systémem, způsobila posun modulu do stínu jednoho z útesů. Právě proto jej měla kamera sondy Rosetta problém po startu zachytit a přesně vizuálně lokalizovat, přestože bezdrátová komunikace probíhala.

Vědci stále doufají, že za nějakou dobu, až se kometa dostane blíže ke Slunci, bude na solární panely dopadat dostatek slunečního záření a modul tak bude díky získané energii obnovit svou komunikaci. Nyní je totiž v tzv. módu nečinnosti.

Poslední okénko pro potenciální komunikaci proběhlo 15. listopadu v 11 hodin našeho času. Sonda obíhající kometu čekala na signál, ale k navázání komunikace nedošlo. Pokusy o navázání spojení budou vědci pravidelně opakovat. Je prý však nepravděpodobné, že bychom se v dohledné době navázání spojení dočkali.

Rosetta mezi tím obíhá ve vzdálenosti 30 km od komety. Na vzdálenost 20 km se vrátí 6. prosince tohoto roku. Bude se snažit co nejdetailněji monitorovat a měřit P67, při její cestě k nejbližšímu bodu její oběžné dráhy se sluncem, k čemuž dojde 13. srpna roku 2015.

Data ze sondy umožní vědcům studovat krátkodobé a dlouhodobé změny těchto těles a mají umožnit nahlédnout do doby vzniku naší Sluneční soustavy. Stejně tak mají pomoci s odpovědí na otázky, ohledně formování planet, nebo třeba toho, kde se na Zemi vzala voda.

"Data posbíraná z Philae a Rosetty dělají z této mise zlomový bod ve studiu komet," řekl Matt Taylor, specialista projektu Rosetta z ESA. "Na konci tohoto úžasného týdne, který byl jako jízda na horské dráze, se můžeme ohlédnout na první úspěšné přistání ne kometě v historii. Jednalo se o opravdu důležitý moment pro ESA a její partnery. Nyní se těšíme na spoustu dalších měsíců s Rosettou a potenciální probuzení modulu Philae," dodal jeho kolega Fred Jansen, manažer celé mise.

O neúspěchu se mluvit nedá - mise byla splněna a měření proběhla úspěšně!

I přes zmíněné problémy se stále jedná o historický úspěch, který ESA nikdo nevezme. Nešťastná souhra náhod a neznámé podmínky však udělaly své. Vědci doufají, že se situace zlepší a sondu budou moci jednoho dne probudit. Kdy a zda vůbec k tomu dojde, to zůstává otázkou.