NASA by ráda detailněji prozkoumala atmosféru planety Venuše. Mohla by přitom sáhnout jak po nepilotované misi, kdy by vyslala k Venuši dron (lehké nafukovací vrtulové letadlo vybavené solárními panely), tak i po pilotované výpravě, kdy by kosmonauti setrvávali v atmosféře Venuše s pomocí vzducholodí.

Letecký průzkum atmosféry Venuše

Společnost Northrop Grumman nabídla NASA svou vlastní koncepci pod názvem VAMP (Venus Atmospheric Maneuverable Platform). Jedná se o autonomní nafukovací vrtulové letadlo na solární pohon s rozpětím křídel 55 m. Podle plánů by tento dron létal na Venuši ve výšce 50 až 70 km nad povrchem, kde je tlak skoro podobný tomu pozemskému. Předpokládá se, že by zůstal provozuschopný v atmosféře Venuše zhruba jeden rok. Tedy dost dlouhou dobu na to, aby shromáždil pro vědce důležitá data. Byl by to vlastně jakýsi předvoj před pilotovanou misí na Venuši s lidskou posádkou. Jestli o tento projekt bude mít NASA nakonec zájem, tak by měl být realizován v roce 2021.

Projekt HAVOC – pilotovaná mise na Venuši

U pilotované mise na Venuši sice astronauti nebudou mít možnost se dotknout povrchu Venuše, protože je tam příliš velký tlak (92 atmosfér) a k tomu ještě i vysoká teplota (500 °C), ale podle NASA by alespoň mohli pobýt nějáký čas v provizorní stanici, respektive ve speciální vzducholodi. Se vzducholoděmi na Venuši počítá NASA ve vlastním projektu HAVOC. Vzducholodě budou naplněny héliem a poháněny solární energií. Nosnost vzducholodí by se měla pohybovat kolem 70 tun a vzducholoď by měla být pokryta solárními panely o ploše 1000 m². Astronauti se pak budou nacházet uvnitř hermetizované gondoly pod vzducholodí.

NASA plánuje, že jedna taková cesta k Venuši by trvala astronautům kolem 110 dní a v samotné atmosféře Venuše by pak astronauti absolvovali misi o délce jeden měsíc. Pak by se vrátili zpět na Zemi.