Nebudou, protože ze strategického hlediska nedává obří letadlová loď valný smysl. Samozřejmě svaz letadlové lodi lze pokládat za ultimátní zbraňový systém a jeden z nejlépe bráněných cílů, ale má to zásadní háček. Čím větší a lákavější cíl, tím lepší obranu bude potřebovat a zákonitě půjde o extrémní finanční a technické nároky. Pro takovou loď budete potřebovat kompletně modernizovaný doprovod (svaz), který okolo lodi vytvoří 360° obranný prostor na velkou vzdálenost. S rozvojem moderní techniky bude systém ochrany neudržitelný. Nejde pouze o stavbu vlastní lodi, ale také celého svazu a další průběžné modernizace, výcvik a údržba. Menší svazy jsou ze strategického pohledu efektivnější, flexibilnější a disponují prakticky stejnou palebnou silou.

P.S.: S obřím výtlakem a rozměry se pojí další nevýhody.

To už by možná bylo zajímavější do toho letounu naházet (velkou) hromadu submunice jako třeba SDB-II nebo něco upraveného. Rozstřílený letoun není moc aerodynamický a tolik škody padající plech nenadělá.

Směšně, vlastně až nepřirozeně hloupé. Především balistické střely jsou dost nevhodné na útok proti pohyblivým cílům, proto nejmodernější "balistické" střely (např: DF-21D) musí kombinovat víceprvkové navedení a finální fáze bude vždy vyžadovat aktivní navedení na cíl (např.: radar) s nezbytným předpokladem vysoké rychlosti a manévrovatelnosti (protože takový cíl se špatně sestřeluje raketovými prostředky). Za druhé, prostor letadlové lodi chrání operační svaz, který pokrývá obrovskou plochu a zahrnuje komplexní obranu proti vzdušným útokům (střely, letadla), hladinovým i ponorkovým systémům. Nejdéle od letadlové lodi se pohybují bojová letadla s podporou průzkumného systému (námořní verze AWACS), které jsou schopné detekovat a ničit cíle do vzdálenosti 1200km od letadlové lodi. Dalším stupněm ochrany letadlové lodi jsou raketové křižníky, torpédoborce, fregaty a další plavidla, která zajišťují elektronický deštník a poskytují ochranu proti všem hrozbám.

Váš neskutečně hloupý způsob útoku pomocí pomalého a velkého cíle by skončil v vodě dříve, než by se vůbec přiblížil k letadlové lodi. I kdyby nebyla přítomna letadla, standardní střely SM-1/3 by váš cíl smetly z oblohy mezi 300 - 700km od letadlové lodi.

Nefunguje. Nedoleti az k lodi. A kdyz doleti (tzn ho budou ignorovat jak stihacky, tak protiletadlove zbrane), zpusobi minimalni skody.

Presvedcili se o tom uz Japonci, plne nalozena Betty se tomu co navrhujes priblizila.

Vysledkem byly trosky bombarderu rozhazene po palube a dira v letove palube.

Na youtube jsou videa, jak krasne vypada primy celni zasah delem 152mm do letadla. Prsk, hotovo.

Abys potopil nebo poskodil letadlovou lod, musis zasahnout trup pod hladinou.

Ruská armáda nejednou požadovala podpůrné (eskortní) letadlové lodě pro podporu operací v příbřežních oblastech. Flexibilnější a levnější bojové prostředky pro specifické podmínky a potřeby Ruské armády.

Krym, ne? Anexe Krymu byla prvni faze stavby tehle lode.

Co jen zvládnout technologii stavby lodí, ale taky plavbu, aby při tom nepřehlídli nákladní loď o kapacitě 2500t .
Ale ten dobytek zachránili, ne? A ovcím se taky nic nestalo. ;-)

Pry posadka stihla rozbit tajnou vojenskou aparaturu.

Takze se zase nedozvime, jak se dela prava ruska vodka.