Umělá inteligence zvládne během několika sekund napsat e-mail, shrnout dlouhý dokument nebo připravit tabulku, nad kterou by člověk strávil podstatně více času. Na první pohled ideální pomocník. Jenže čím více se AI dostává do běžného pracovního života, tím více začíná být vidět i druhá stránka celé věci.

Nový průzkum Hint App mezi 10 842 pracujícími dospělými ukázal poměrně překvapivou obavu. Celých 69 % dotázaných se bojí, že umělá inteligence může odhalit části jejich práce, kterým sami dostatečně nerozumějí.

Strach ze samotného nahrazení člověka umělou inteligencí byl přitom podstatně menší. Vyjádřilo jej 41 % respondentů. Jinými slovy, více lidí se bojí toho, že AI před kolegy nebo nadřízeným ukáže jejich slabiny, než toho, že kvůli ní rovnou přijdou o místo.

AI je rychlá. To ještě neznamená, že má pravdu

Celá situace má jeden trochu absurdní háček. Zaměstnanec se může cítit méně schopný než program, jehož výstup stejně musí po sobě kontrolovat. Právě to potvrzuje další část průzkumu. Celkem 64 % respondentů uvedlo, že tráví další čas kontrolou materiálů vytvořených pomocí AI. Mají obavy z chyb a také z toho, jak bude výsledná práce hodnocena.

A opatrnost je rozhodně na místě. Současné generativní modely mohou vytvořit velmi přesvědčivě znějící odpověď, která je přesto fakticky špatně. Dokážou si vymyslet zdroj, zaměnit údaje nebo s naprostou jistotou nabídnout informaci, která jednoduše neexistuje. Člověk, který problematice rozumí, chybu často odhalí. Problém nastává ve chvíli, kdy AI používá právě k práci, kterou dobře nezná.

Rychlost proto není totéž co odbornost. Pokud program vytvoří výsledek za třicet sekund a zaměstnanec za půl hodiny, neznamená to automaticky, že odvedl lepší práci.

Přesto se 53 % dotázaných obává, jak by jejich nadřízený reagoval na zjištění, že AI zvládne některý pracovní úkol rychleji než oni. A právě tady se z pomocníka snadno stává nepříjemný soupeř.

Do hry vstupují také firemní data

Nejde přitom jen o pracovní výkon. Firmy musí řešit také to, co jejich zaměstnanci do nástrojů využívajících AI vlastně zadávají. Běžný pracovní dokument může obsahovat interní informace, osobní údaje zákazníků, obchodní strategii nebo jiné materiály, které by zaměstnanec neměl bez rozmyslu kopírovat do externí služby.

To neznamená, že každý AI nástroj automaticky použije zadaný dokument k trénování svého modelu. Způsob zpracování a uchovávání dat se liší podle konkrétní služby, nastavení i firemní smlouvy. Zaměstnanec ale musí vědět, kam informace posílá a co se s nimi může následně stát.

Překvapivé je i to, jak se lidé snaží přímému srovnávání s AI vyhnout. Podle průzkumu se 58 % respondentů záměrně vyhýbá veřejným aktivitám spojeným s umělou inteligencí, aby před ostatními příliš nevynikl rozdíl mezi rychlostí člověka a automatizovaného nástroje.

Firmy se tak mohou dostat do zvláštní situace. Nakoupí zaměstnancům AI s příslibem vyšší produktivity, ale část lidí začne technologii vnímat jako nástroj, kterým zaměstnavatel zjišťuje, koho ještě potřebuje. A to už není problém samotné technologie, ale způsobu, jakým ji firmy zavádějí. Pokud má AI skutečně fungovat jako pracovní nástroj, zaměstnanec musí vědět, k čemu ji smí používat, jaké informace do ní může zadávat a především kdo odpovídá za její chyby.