Astronomové narazili na exoplanetu, která se zcela vzpírá dosavadním teoriím
Astronomové jsou zvyklí na to, že vesmír čas od času připraví překvapení. Jen málokdy ale narazí na planetu, která zpochybní něco, co se dlouhé roky považovalo téměř za samozřejmost. Přesně takovým případem je exoplaneta GJ 523b. Na první pohled možná nepůsobí nijak výjimečně, jenže čísla kolem ní vyvolala mezi odborníky pořádnou debatu.
Planeta obíhá kolem červeného trpaslíka označovaného jako GJ 523. Už samotná její hmotnost je pozoruhodná. Podle dosavadních měření dosahuje zhruba třiadvacetinásobku hmotnosti Země. V takové chvíli by většina astronomů očekávala, že půjde o plynného obra podobného Neptunu. Jenže první analýzy ukazují něco jiného.
Měla se změnit v plynného obra. Jenže to neudělala
Současné modely vzniku planet počítají s tím, že jakmile kamenné jádro doroste do určité velikosti, začne velmi rychle přitahovat vodík a helium z okolního protoplanetárního disku. Během poměrně krátké doby se z něj stane planeta s mohutnou plynnou atmosférou.
GJ 523b ale do tohoto scénáře příliš nezapadá. Přestože je mimořádně hmotná, její rozměry tomu neodpovídají. Průměr planety je jen přibližně dvaapůlkrát větší než průměr Země. To znamená, že musí mít velmi vysokou hustotu. Právě ta naznačuje, že značnou část její hmoty tvoří horniny a kovy, nikoliv silná vrstva plynů.
I proto se v odborných kruzích začalo mluvit o takzvané mega Zemi. Označení sice není oficiální kategorií, ale dobře vystihuje, jak výjimečný tento svět je. Super Země astronomové objevují poměrně často. Planeta s podobnou hmotností a zároveň pravděpodobně kamenným složením je však mimořádně vzácná.
Odpověď zatím nikdo nezná
Vědci teď hledají vysvětlení, jak mohla GJ 523b vůbec vzniknout. Jednou z možností je, že planeta byla v minulosti plynným obrem a o většinu atmosféry přišla. Mohlo se to stát vlivem intenzivního záření mladé hvězdy nebo při jiném dramatickém vývoji celé soustavy.
Ve hře je ale i druhá varianta. Planeta mohla vzniknout postupným spojováním několika velkých kamenných těles. Takový scénář by sice nebyl úplně běžný, ale současně by mohl vysvětlit její mimořádnou hustotu.




















