Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v oblasti Moře klidu. Neil Armstrong a Buzz Aldrin se stali prvními lidmi, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zatímco Michael Collins zůstal na oběžné dráze. Událost sledovaly stovky milionů lidí a Spojené státy tím završily vítězství v kosmickém závodě se Sovětským svazem.

Jenže zatímco samotné přistání vstoupilo do učebnic dějepisu, pochybnosti nezmizely. Naopak. Během dalších desetiletí vznikly stovky knih, dokumentů a internetových diskusí, které zpochybňují různé části programu Apollo. Některé argumenty vycházejí z fotografií, jiné z technických detailů, další z historických okolností studené války.

Samotná existence velkého množství otázek samozřejmě není důkazem podvodu. Na druhou stranu platí, že právě program Apollo patří mezi nejvíce analyzované historické události vůbec. Některé námitky byly podrobně vysvětleny, jiné zůstávají předmětem sporů a u několika bodů dnes veřejnost nemá možnost nezávisle ověřit všechny detaily.

1. Podrážka Armstrongovy boty

Zdroj: Shutterstock

Jedním z nejznámějších argumentů skeptiků je rozdíl mezi dochovanou Armstrongovou obuví a ikonickým otiskem v měsíčním prachu.

Dochovaný skafandr má hladkou tlakovou botu, zatímco slavný otisk obsahuje výrazný žebrovaný vzor.

NASA vysvětluje rozdíl tím, že astronauti přes tlakové boty používali ochranné návleky, které po skončení výstupu ponechali na Měsíci kvůli snížení hmotnosti.

Na druhé straně skeptici upozorňují na jednu skutečnost. Z veřejně dostupných fotografií mise Apollo 11 nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit, že měl Neil Armstrong tyto návleky skutečně obuté. Boty nejsou na známých snímcích zachyceny v dostatečném detailu ani z úhlu, který by tuto otázku definitivně uzavřel. Veřejnost se tak opírá především o technickou dokumentaci programu Apollo.

2. Kdo natočil první krok člověka?

Jestliže byl Neil Armstrong prvním člověkem na Měsíci, kdo pořídil záběr jeho sestupu po žebříku?

NASA uvádí, že kamera byla uložena na boku lunárního modulu Eagle a Armstrong ji při sestupu aktivoval.

Méně známým faktem je, že během samotného přistání televizní stanice používaly animace a modely. Nebyl to pokus něco skrýt, ale způsob, jak divákům ukázat dění, které žádná externí kamera nemohla zachytit. Právě tato kombinace skutečných záběrů a televizních rekonstrukcí se později stala jedním z argumentů skeptiků.

3. Buzz Aldrin a kontroverzní výroky

Na internetu pravidelně kolují videa, ve kterých Buzz Aldrin pronese větu:

"Because we didn't go there."

V jiném rozhovoru zase říká:

"No, you didn't. You watched animation."

Vytržené úryvky skutečně znějí překvapivě. V plném kontextu podle světové zpravodajské agentury Reuters a dalších významných médií mluví o televizních animacích používaných během přenosů a o tom, proč se lidé po programu Apollo na Měsíc dlouho nevrátili. Skeptici však namítají, že podobně nejednoznačné výroky jen posilují pochybnosti veřejnosti.

4. Ztracené originální televizní pásky

NASA skutečně přiznala, že původní magnetické pásky s nejkvalitnějším televizním signálem z Apolla 11 se nepodařilo dohledat a byly pravděpodobně v minulosti přepsány. 

To je jeden z nejsilnějších argumentů skeptiků. Ptají se, jak mohla zmizet historicky nejvýznamnější televizní nahrávka lidstva.

Na druhou stranu se neztratila celá mise. Dochovaly se televizní kopie, fotografie, hlasová komunikace i rozsáhlá technická dokumentace.

5. Stíny míří různými směry

Fotografie z Apolla často ukazují stíny, které na první pohled nepůsobí rovnoběžně.

Skeptici tvrdí, že jde o důkaz více světelných zdrojů.

NASA, fotografové i experiment pořadu MythBusters vysvětlují rozdíly perspektivou, nerovným terénem a odraženým světlem. Skeptici ale upozorňují, že žádný experiment nedokáže stoprocentně napodobit podmínky na Měsíci.

6. Na obloze nejsou hvězdy

Měsíc nemá atmosféru.

Mnoho lidí proto očekává oblohu plnou hvězd.

Fotografové vysvětlují jejich absenci krátkou expozicí fotoaparátů zaměřených na jasně osvětlený povrch. Přesto právě tento detail patří mezi nejčastější otázky veřejnosti.

7. Vlající vlajka

Americká vlajka se na některých záběrech pohybuje.

NASA tvrdí, že ji astronauti rozkmitali při zapichování a ve vakuu pohyb netlumí odpor vzduchu.

Skeptici namítají, že právě tento záběr na mnoho lidí působí dojmem větru.

8. Kde je kráter pod lunárním modulem?

Motor lunárního modulu měl značný výkon.

Proč pod ním nevznikl hluboký kráter?

NASA vysvětluje, že při dosednutí pracoval na nízkém tahu a proudění plynů ve vakuu se chová jinak než v atmosféře. Výzkum účinků motorů na měsíční prach pokračuje i dnes.

9. Van Allenovy radiační pásy

Jednou z nejčastějších technických námitek je radiace.

Skeptici tvrdí, že průlet Van Allenovými pásy měl být pro astronauty smrtelný.

NASA uvádí, že letová dráha vedla oblastmi s nižší intenzitou záření a průlet trval krátce. Některé odborné práce zároveň upozorňují, že naměřená dávka silně závisela na sluneční aktivitě během konkrétní mise.

10. Jak mohl tehdejší počítač zvládnout let na Měsíc?

Zdroj: Shutterstock

Apollo Guidance Computer měl výkon, který je podle dnešních měřítek velmi malý.

Skeptici se ptají, jak mohl řídit tak složitou misi.

Inženýři připomínají, že šlo o specializovaný počítač určený jen pro několik přesně definovaných úloh a že velkou část výpočtů zajišťovala pozemní střediska.

11. Bill Kaysing a otázka pravděpodobnosti

Za otce moderních teorií o zinscenovaném přistání bývá označován Bill Kaysing. Pracoval jako technický autor ve společnosti Rocketdyne, která vyráběla motory Saturn V, a v roce 1976 vydal knihu We Never Went to the Moon.

Jeho hlavním argumentem nebyly fotografie.

Tvrdil, že NASA měla před Apollem řadu technických problémů, tragédii Apolla 1 i několik neúspěšných testů. Podle něj bylo nepravděpodobné, že během několika let dokázala uskutečnit šest úspěšných pilotovaných přistání.

Tento argument není důkazem podvodu, ani v nejmenším, ale stal se jedním z historicky nejvlivnějších důvodů, proč část veřejnosti začala o programu Apollo pochybovat.

12. Hollywood už tehdy uměl podobné efekty

Rok před Apollem měl premiéru film 2001: Vesmírná odysea režiséra Stanleyho Kubricka.

Dodnes je považován za jeden z nejrealističtějších filmů o vesmíru.

Skeptici tvrdí, že pokud tehdejší filmový průmysl dokázal vytvořit tak přesvědčivé kulisy, technicky bylo možné vytvořit i falešné přistání.

Neexistuje však žádný ověřený důkaz, že by Kubrick nebo jiné studio na programu Apollo spolupracovali. Jde především o argument, že potřebná filmová technologie už tehdy existovala.

13. Dokonalé fotografie

Astronauti měli fotoaparáty připevněné na hrudi a nemohli se dívat do hledáčku.

Přesto vznikly desítky výborně komponovaných snímků.

Fotografové upozorňují, že astronauti absolvovali dlouhý výcvik a veřejnost většinou zná jen nejlepší fotografie. Skeptici považují kvalitu některých záběrů za překvapivou.

14. Proč se lidé na Měsíc nevrátili více než padesát let?

Možná vůbec nejčastější otázka zní jednoduše.

Jestli bylo možné přistát na Měsíci v roce 1969, proč se tam lidé po roce 1972 na více než půl století nevrátili?

NASA argumentuje vysokými náklady, změnou politických priorit po skončení studené války, ukončením výroby raket Saturn V i rozpadem průmyslové infrastruktury programu Apollo.

Skeptici namítají, že dnešní technologie jsou nesrovnatelně vyspělejší než tehdejší a podobná mise by měla být mnohem jednodušší než před více než padesáti lety.

15. Program Apollo a důvěra veřejnosti

Historici připomínají, že konspirační teorie nezačaly vznikat ve vzduchoprázdnu.

Sedmdesátá léta přinesla aféru Watergate, Pentagon Papers i celkový pokles důvěry Američanů ve vlastní vládu. Právě v této době vydal Bill Kaysing svou knihu a jeho myšlenky začaly získávat pozornost.

Otázky, které přetrvaly déle než půl století

Jde o jednu z historických událostí, kolem níž vzniklo nejvíce pochybností. Některé námitky mají technická vysvětlení podložená experimenty nebo dokumentací, jiné stojí především na interpretaci fotografií a několik bodů zůstává obtížně ověřitelných z veřejně dostupných materiálů.

Právě tato kombinace skutečných historických pochybení, například ztracených originálních pásek, známých technických vysvětlení i dlouhodobě diskutovaných detailů způsobuje, že debata o Apollu 11 pokračuje dodnes. Ať už člověk věří oficiální verzi, nebo k ní přistupuje s nedůvěrou, jedno je jisté. Jen málokterá událost moderních dějin byla podrobena tak důkladnému zkoumání a zároveň vyvolala tolik otázek jako první lidské kroky na Měsíci.