Podobně rozpolcený pohled má i herní vývojář Clint Hocking, známý především díky práci na hrách ze sérií Far Cry 2 nebo Assassin's Creed Hexe.

Hocking se v novém vydání magazínu Edge Magazine otevřeně rozpovídal o tom, jak se v posledních letech snažil naučit programovat s pomocí AI nástrojů, konkrétně přes ChatGPT. A jeho zkušenost rozhodně nebyla tak idylická, jak by ji dnešní uměle řízený marketing kolem AI zveleboval.

Podle Hockinga byl celý proces doslova a do písmene „brutální“. Nešlo prý o situaci, kdy by mu umělá inteligence elegantně vysvětlovala principy programování krok za krokem. Často generovala nefunkční kód, dělala chyby a ve výsledku trávil většinu času tím, že se snažil opravovat problémy v kódu, aniž by sám přesně věděl, co vlastně dělá. To je mimochodem zkušenost, kterou dnes popisuje poměrně hodně lidí, kteří se pokoušejí učit programování s jazykovými modely (AI nástroji).

Hocking doslova uvedl, že ChatGPT „stál za nic“, protože ve výsledku často nevěděl, jak správně programovat. To je samozřejmě v rozporu s AI propagandou, která AI vykresluje jako nástroj, který dokáže každému dramaticky urychlit práci. Zkušeným nepochybně může pomoci urychlit některé procesy, je to pravda, ale lidi, kteří programovat neumí, se sami od sebe tímto způsobem programovat nenaučí a nebudou svému kódu rozumět.

Zkušenému vývojáři může AI například navrhnout strukturu funkce, vysvětlit syntaxi nebo pomoct s rutinními úkoly. Pokud ale člověk ještě nerozumí samotným principům programování, snadno se dostane do situace, kdy jen kopíruje cizí řešení bez hlubšího pochopení. A když se něco pokazí, což se podle Hockinga stávalo často, není jednoduché zjistit proč.

A tak po zhruba roce a půl používání jazykového modelu přešel k tradičnějšímu přístupu a začal se učit přes JavaScript. Zajímavé je, že sám říká, že se vlastně naučil programovat navzdory ChatGPT, ne díky němu. Přesto ale netvrdí, že je to špatná technologie celkově. Přirovnal ji spíše k tutorovi nebo pomocníkovi než k náhradě skutečného studia.

To je relativně střízlivý pohled, který dobře vystihuje a potvrzuje současnou realitu kolem generativního strojového učení. V herním průmyslu se dnes podobné nástroje používají stále častěji, ať už jde o generování dialogů, prototypování mechanik nebo automatizaci některých produkčních procesů. Mnoho studií ale zároveň sdílí otázku, kde jsou limity těchto technologií a jak moc se na ně dá skutečně spolehnout.

Hocking zároveň patří mezi vývojáře, kteří si jsou plně vědomi toho, že integrace AI do herního vývoje je nevyhnutelná. Ale rozhodně to nebude tak, že AI nahradí lidské vývojáře. Spíš se zdá, že postupně mění způsob, jakým lidé pracují. Podobně jako kdysi nástroje pro tvorbu grafiky nebo moderní herní enginy nezrušily potřebu umělců a programátorů, ale změnily jejich workflow.

Vedle tématu AI se v rozhovoru také objevila i Hockingova minulost u Ubisoftu. On byl totiž původně kreativním ředitelem projektu Assassin's Creed Hexe, než letos podruhé odešel ze společnosti Ubisoft. Firma mezitím restrukturalizovala část svého vývoje a vytvořila nové studio podporované investicí od Tencent.

Vedení série Assassin’s Creed nyní převzal Jean Guesdon, který dříve pracoval například na hrách Assassin's Creed IV: Black Flag a Assassin's Creed Origins. Ubisoft navíc naznačil, že chce v následujících letech výrazně posílit vydávání nových her ze svých největších značek.

Podle poslední finanční zprávy společnost plánuje do března 2029 vydat více her ze sérií Assassin’s Creed, Far Cry i Ghost Recon. Zatímco nové díly Far Cry a Tom Clancy's Ghost Recon ještě nebyly oficiálně představeny, kolem Assassin’s Creed je situace výrazně konkrétnější.

Remaster s názvem Assassin’s Creed Black Flag Resynced má dorazit 9. července, samotný Hexe by mohl vyjít během roku 2027 a Ubisoft zároveň připravuje multiplayerový spin-off Codename Invictus i mobilní titul Assassin's Creed Jade.