Drony se za poslední roky staly jedním z nejvýraznějších prvků moderních konfliktů. Ukrajina, Blízký východ i další oblasti ukázaly, že levný bezpilotní prostředek dokáže zaměstnat protivzdušnou obranu, ničit drahou techniku a měnit taktiku armád. Současně ale roste i druhá strana této rovnice. Státy investují do systémů C-UAS, tedy technologií pro detekci, sledování a ničení bezpilotních prostředků.

Právě do této mezery vstupuje čínská společnost Star-Navi ze Šen-čenu. Podle informací zveřejněných 1. června 2026 serverem Defence Blog nabízí řadu radarově absorpčních nátěrů XRAM-C Series. Firma je prezentuje jako materiál, který se nanáší stříkáním na připravený povrch a má snížit množství radarové energie odražené zpět k detekčnímu systému.

Nejde o kouzelný plášť neviditelnosti. Radarově absorpční materiál funguje tak, že část elektromagnetické energie pohltí a přemění ji na teplo. Výsledkem je slabší odraz, menší radarová stopa a obtížnější sledování cíle. U malých dronů, které jsou pro radary náročné už kvůli své velikosti, může i takové zhoršení signálu znamenat podstatný rozdíl.

XRAM-C105, XRAM-C112 a XRAM-C113B

Star-Navi podle zveřejněných údajů nabízí tři varianty. XRAM-C105 cílí na pásma X a Ku, která souvisejí mimo jiné s částí palubních, střeleckých a protidronových radarů. XRAM-C112 je určena pro pásma S a C, tedy pro jiné typy přehledových a sledovacích radarů. XRAM-C113B má pokrývat širší rozsah v pásmech C a X.

Důležité jsou i technické údaje. Defence Blog uvádí, že Star-Navi deklaruje průměrnou ztrátu radarového odrazu nejméně 3,0 dB v rozsahu 8 až 12 GHz a nejméně 3,5 dB v rozsahu 2 až 6 GHz. Hodnota 3 dB zhruba odpovídá snížení odraženého výkonu na polovinu. Materiál se má nanášet ve vrstvě 0,40 až 0,60 mm a plošná hmotnost má u tenčí vrstvy zůstat do 1,1 kg na metr čtvereční.

Firma uvádí také odolnost vůči teplotě 250 stupňů Celsia po dobu 100 hodin a balení po 1, 5 a 10 kg. Právě to je na celé věci podstatné. Technologie, která byla dlouho spojovaná s drahými stealth programy, se tu objevuje jako produkt prodávaný po kilogramech a aplikovatelný stříkací pistolí.

Proč je to problém i bez sci-fi přehánění

Největší dopad nemusí být v tom, že by běžný dron náhle zmizel ze všech radarů. Reálnější scénář je méně efektní, ale vojensky nepříjemnější. Detekce může přijít později, sledování může být méně stabilní a obranný systém dostane méně času na reakci. U levných průzkumných nebo útočných dronů může stačit právě to.

Podobným směrem míří i vývoj v Turecku. Výzkumník Yunus İnce podle dřívějších zpráv pracuje na materiálu Kürşat 3.0, který má využívat mimo jiné čedič a pemzu. U těchto tvrzení je však nutná opatrnost, protože podobné parametry potřebují nezávislé ověření v reálných podmínkách.