Pokud bude návrh schválen v podobě, o které se nyní mluví, bude to zcela bezpochyby jedno z nejpřísnějších omezení přístupu mladistvých k sociálním sítím v Evropě. Británie by se zároveň připojila k rostoucímu počtu zemí, které se inspirují australským modelem regulace digitálního prostoru pro děti a dospívající.

Zákaz by se měl vztahovat na většinu největších sociálních platforem. Podle dostupných informací by mezi nimi byly například TikTok, YouTube, Instagram, Facebook, Reddit, Snapchat, X, Threads, Twitch nebo Kick. Děti mladší 16 let by na těchto sítích nemohly mít účet ani je běžně využívat.

Návrh se však netýká pouze sociálních sítí. Britská vláda chce zasáhnout i do fungování dalších digitálních služeb určených mladším uživatelům. Herní aplikace by sice nebyly zakázány, musely by ale odstranit některé funkce, které jsou považovány za (z jejich pohledu) rizikové. Jednou z nich je například možnost komunikace s neznámými lidmi prostřednictvím chatu.

Další součást plánovaných opatření je omezení přístupu nezletilých k chatbotům zaměřeným na romantické nebo sexuální interakce. Tamní vláda chce rovněž hledat způsoby, jak omezit noční scrollování - dlouhé trávení času na mobilních telefonech a sociálních sítích v pozdních večerních a nočních hodinách.

Podle britských médií může vláda část těchto pravidel prosadit prostřednictvím již existujících regulačních pravomocí. Některé body ale pravděpodobně budou vyžadovat přijetí nové legislativy. K tomu by ovšem bylo zapotřebí, aby platformy spolehlivě ověřovaly věk uživatelů, což si můžeme jen těžko představit - vždycky to bude možné nějak obejít.

Otázka ochrany dětí na internetu je ve Velké Británii stále citlivější téma. Země již dříve přijala zákon vyžadující ověřování věku u některých online služeb, což bylo jimi prezentováno jako prostředek ke zvýšení bezpečnosti nezletilých v digitálním prostředí. Současné návrhy však jdou výrazně dál a fakticky by došlo k omezení přístupu celé věkové skupiny k nejpopulárnějším sociálním platformám.

Zastánci přísnější regulace argumentují především rostoucím množstvím důkazů o negativních dopadech sociálních sítí na psychické zdraví mladých lidí. Odborníci dlouhodobě upozorňují na souvislosti mezi nadměrným používáním sociálních médií a zvýšeným výskytem úzkostí, depresí, poruch příjmu potravy nebo problémů se sebevědomím. Diskusi ve Spojeném království posílily také výpovědi rodičů, jejichž děti byly vystaveny škodlivému obsahu.

Například matka zesnulé teenagerky Brianny Ghey byla poměrně hodně slyšet v této otázce a je to zcela pochopitelné. Ta opakovaně uvedla, že obsah, který její dcera konzumovala na internetu, podle jejího názoru významně zhoršoval problémy související s poruchou příjmu potravy i sebepoškozováním.

Pak tu jsou ale i kritici tohoto plánovaného zákazu, kteří upozorňují, že přínosy podobných opatření nejsou jednoznačně prokázané. Podle nich může úplný zákaz vést k sociální izolaci části mladých lidí a omezit jejich možnost komunikace s vrstevníky. Sociální sítě totiž dnes nefungují pouze jako zdroj zábavy, ale také jako prostor pro vzdělávání, sdílení informací nebo budování sociálních vazeb.

Další kontroverzní věc není nic jiného než ochrana soukromí. Aby bylo možné zákaz efektivně vymáhat, musely by platformy ověřovat skutečný věk uživatelů, tudíž sbírat ještě citlivější data od lidí, případně využívat doklady totožnosti nebo biometrické technologie. Odpůrci proto varují, že snaha chránit děti může vést k oslabení anonymity a soukromí na internetu.

KOMENTÁŘ: Podobné, v našem případě falešné, výmluvy na ochranu dětí známe velmi dobře u nás v Evropské unii. Pod záminkou ochrany nezletilých dětí na internetu před pedofily plánovali plošně pokořit šifrování soukromých konverzací, což je mimo jiné stále ve hře - pouze o tom nevychází téměř žádné články v médiích hlavního proudu. Doufejme, že Británie se nevydá v této otázce stejnou cestou, faleše a klamání lidí, přičemž skutečně tyto kroky povedou ke kladným důsledkům, přestože i takové kroky mohou mít negativní následky v podobě již zmíněné izolace konkrétní věkové skupiny. Na druhou stranu děti, kterým není ani 10 let a visí dennodenně na sociálních sítích s chytrými mobily a tablety, jsou taktéž extrém / špatný trend, který rovněž nepřispívá zdravé společnosti.

Co ještě říkají skeptici? Připomínají to, co jsem již zmínil výše, že zkrátka žádný systém ověřování věku není stoprocentně spolehlivý. Mladí uživatelé jsou převelice vynalézaví a často nacházejí způsoby, jak podobná omezení obejít, ať už prostřednictvím falešných údajů, účtů vytvořených rodiči nebo využíváním různých technických nástrojů.

Debata o zákazu sociálních sítí pro děti tak zdaleka nekončí. Na jedné straně stojí snaha chránit mladou generaci před škodlivým obsahem a negativními dopady digitálního prostředí. Na straně druhé jsou otázky svobody, soukromí a skutečné účinnosti podobných opatření. Rozhodnutí britské vlády proto pravděpodobně ovlivní nejen tamní politiku, ale také to bude buďto dobrý příklad pro ostatní země, nebo v případě špatného provedení odstrašující případ pro všechny, kteří se do toho budou chtít také pouštět.