CDR.cz - Vybráno z IT

Evropa se chystá dobýt Merkur. BepiColombo má za sebou kritický manévr

Zdroj: ChatGPT

Po osmi letech a téměř 10 miliardách kilometrů vstupuje evropsko-japonská mise BepiColombo do rozhodující fáze. Sonda odhodila přeletový modul a 21. listopadu se má nechat zachytit gravitací Merkuru.
Přidejte si CDR do oblíbených na Google News

Kosmická mise BepiColombo má za sebou jeden z nejdůležitějších okamžiků celé cesty. Dne 3. září se od dvojice vědeckých sond úspěšně oddělil Mercury Transfer Module, který je od startu v roce 2018 zásoboval energií a pomocí iontových motorů pomáhal měnit jejich dráhu kolem Slunce. Teď už ho BepiColombo nepotřebuje.

Ke svému cíli přitom sonda neletěla přímo. Merkur je sice mnohem blíž než například Pluto, dostat se na jeho oběžnou dráhu je ale mimořádně náročné. Kosmická loď musí výrazně zpomalit, protože při letu směrem ke Slunci neustále získává rychlost.

BepiColombo proto absolvovalo devět gravitačních manévrů, jeden u Země, dva u Venuše a šest u samotného Merkuru. Od startu na raketě Ariane 5 v říjnu 2018 urazila mise přibližně 9,9 miliardy kilometrů.

Teď přijde okamžik, na který se čekalo osm let

Další zásadní datum připadá na 21. listopadu 2026. BepiColombo tehdy dorazí k Merkuru takovou rychlostí a po takové dráze, aby ji gravitace planety mohla zachytit.

U Merkuru přitom nebude pracovat jedna, ale hned dvě sondy. Evropská Mercury Planetary Orbiter neboli MPO se zaměří především na povrch, složení a vnitřní stavbu planety. Japonská Mercury Magnetospheric Orbiter, známá jako Mio, bude z vyšší dráhy zkoumat magnetické pole, plazma a působení slunečního větru.

Obě sondy se mají od sebe oddělit 9. až 10. prosince. Právě současné měření ze dvou různých míst je jednou z největších předností celé mise.

Merkur stále ukrývá překvapivě mnoho tajemství

BepiColombo navazuje především na americkou sondu MESSENGER, která se v roce 2011 stala první sondou na oběžné dráze Merkuru. Její měření mimo jiné potvrdila neobvyklé magnetické pole planety a přinesla důkazy o zásobách vodního ledu v trvale zastíněných kráterech poblíž pólů.

Nová mise má povrch zmapovat podrobněji a zkoumat jeho mineralogické složení, magnetosféru i velmi řídkou exosféru. Vědce zajímá také to, proč má Merkur na svou velikost mimořádně velké kovové jádro a jak vůbec planeta tak blízko Slunce vznikla.

„Chceme pochopit původ této planety a to, jak se stala tím, čím je,“ shrnul hlavní otázku mise projektový vědec ESA Geraint Jones.

Diskuze