Hormuz jako páka na svět. Po lodích přichází řeč na internet
Hormuzský průliv se dlouhá desetiletí skloňuje hlavně v souvislosti s ropou a tankery. Teď se ale ukazuje, že stejně citlivá může být i infrastruktura, která není na hladině vůbec vidět. Podmořské internetové kabely, vedené přes tuto oblast, se staly dalším nástrojem tlaku. Írán naznačil, že by mohl po velkých amerických technologických firmách požadovat poplatky za jejich využívání.
Na první pohled to může znít jako technická drobnost. Jenže přes podmořské kabely prochází drtivá většina mezinárodního internetového provozu. Bez nich by nefungovala běžná komunikace mezi kontinenty, cloudové služby, firemní systémy ani velká část finanční infrastruktury. Hormuz tak už není jen úzkým hrdlem pro energetiku, ale i pro data.
Poplatky, právo a reálná síla
Íránské státní zdroje podle zahraničních médií zmiňují možnost licencí pro firmy jako Meta, Google, Amazon nebo Microsoft. Teherán zároveň naznačuje, že by měl mít rozhodující slovo i při opravách kabelů. To je možná ještě důležitější než samotné poplatky.
Samotné vymáhání takového nároku je sporné. Řada tras totiž nevede pouze íránskými vodami a experti upozorňují, že Írán nemusí mít jednoduchý právní ani technický způsob, jak platby prakticky vynutit. Přesto nejde o planou hrozbu. V konfliktní oblasti stačí, aby se opravy kabelů staly příliš rizikovými. Speciální lodě musí poškozené místo najít, kabel vytáhnout, opravit a znovu uložit. To může trvat dny i týdny.
Pokud by se provozovatelé báli poslat opravářské lodě do oblasti, porucha by mohla zůstat nevyřešená výrazně déle než obvykle. A právě v tom leží skutečné riziko. Ne v tom, že by se celý svět ze dne na den ocitl bez internetu, ale v tom, že by se zhoršila stabilita připojení v Perském zálivu a okolních regionech.
Big Tech hledá cestu po souši
Americké technologické firmy i státy v regionu proto sledují alternativní trasy. Jednou z nich jsou pozemní optické kabely vedené přes Irák směrem k Turecku a dál do Evropy. Tyto projekty mají obejít zranitelná místa na mořském dně a nabídnout zálohu pro případ, že se podmořské kabely stanou politickým nebo vojenským rukojmím.
Ani pozemní trasy ale nejsou bez problémů. Vedou přes politicky složité oblasti, vyžadují dohody s více státy a samy mohou být terčem sabotáže. Přesto se zdá, že současné napětí urychluje změnu přemýšlení. Internetová infrastruktura se už nedá chápat jen jako technická síť. Je to strategická tepna, podobně jako plynovod, ropovod nebo námořní trasa.




















