Když se řekne měsíční rover, většina lidí si představí robustní vozidlo s koly, anténami, solárními panely a cenou, která se počítá v astronomických částkách. Japonská mise SLIM ale ukázala úplně jinou cestu. Na povrch Měsíce se dostal robot SORA-Q, který měřil přibližně 8 centimetrů, měl tvar malé koule a po přistání se dokázal přeměnit na dvoukolové vozítko.

Nešlo přitom o žádnou efektní hračku pro titulky. SORA-Q, oficiálně označovaný jako Lunar Excursion Vehicle 2 neboli LEV-2, vznikl ve spolupráci japonské kosmické agentury JAXA, společnosti Sony Group, Doshisha University a firmy Takara Tomy. Právě poslední jmenovaná společnost je zajímavá tím, že má zkušenosti s vývojem mechanických hraček a je spojena také se světem Transformers. Tady se ale princip skládacího mechanismu nepoužil pro zábavu v dětském pokoji, nýbrž pro reálnou práci v extrémním prostředí Měsíce.

Koule, která se změnila ve vozítko

SORA-Q se na Měsíc vydal v rámci mise Smart Lander for Investigating Moon, známé jako SLIM. Japonský lander přistál 19. ledna 2024 a šlo o první měkké přistání Japonska na Měsíci. Přistání sice neproběhlo úplně ideálně, protože lander skončil v neobvyklé poloze, ale vědecky i technologicky mise přinesla velmi cenná data.

Malý SORA-Q byl vypuštěn společně s dalším robotem LEV-1 ještě před samotným dosednutím landeru. Po dopadu na povrch se z kulového tvaru rozevřel do podoby drobného dvoukolového roveru. Dvě poloviny původní koule začaly sloužit jako kola, mezi nimi se vyklopila kamera a zadní část doplnil stabilizační ocas. Díky tomu se robot mohl pohybovat po okolí přistávacího modulu a pořizovat snímky.

Právě jeho fotografie se staly jedním z důkazů, že i extrémně malé robotické systémy mohou mít při kosmických misích skutečný význam. SORA-Q pořídil barevné snímky landeru SLIM a okolního měsíčního povrchu. Přistávací oblast se nacházela poblíž kráteru Shioli v oblasti Mare Nectaris na přivrácené straně Měsíce.

Malý robot, velká myšlenka

Na projektu pracoval tým vedený Daichim Hiranem z JAXA. Podstatou experimentu nebylo předvést kuriozitu, ale ověřit, zda může velmi malé autonomní vozítko fungovat jako samostatný průzkumník. Takový robot by se v budoucnu mohl dostat do míst, kam se velký rover nevejde nebo kde by byla klasická konstrukce příliš drahá a riskantní.

SORA-Q měl kvůli svým rozměrům pochopitelně omezení. Nemohl nést velké vědecké přístroje ani silný komunikační systém. Proto pracoval v tandemu s robotem LEV-1, který pomáhal s přenosem dat. LEV-2 pořizoval snímky a pohyboval se po povrchu, zatímco LEV-1 sloužil jako prostředník pro komunikaci směrem k Zemi.

Celý provoz malých robotů trval zhruba 100 minut. Podle výzkumného týmu skončila komunikace dříve, než se původně čekalo. Možným důvodem bylo poškození LEV-1 při jeho skákavém pohybu, případně vyčerpání baterie. I tak se ale podařilo splnit klíčový cíl. Miniaturní rover se skutečně přeměnil, pohyboval se po Měsíci, pořídil snímky a předal data.

Výsledky mise popisuje odborný článek publikovaný v časopise Science Robotics. Nejdůležitější zpráva zní jednoduše: budoucnost lunárního průzkumu nemusí patřit jen velkým a drahým roverům. Vedle nich mohou pracovat menší stroje, které se nasadí ve větším počtu, zvládnou riskantnější úkoly a dostanou se i do míst, kam by se velká sonda nikdy nevydala.