CDR.cz - Vybráno z IT

Japonskou sondu čeká jeden z nejtěsnějších průletů kolem asteroidu Torifune

Zdroj: Shutterstock

Japonská sonda Hayabusa2 se 5. července přiblíží k asteroidu Torifune na vzdálenost pouhých kilometrů. Mise, která už přivezla vzorky z Ryugu, tak znovu ukáže, co dokáže i po splnění hlavního úkolu.
Přidejte si CDR do oblíbených na Google News

Japonská sonda Hayabusa2 má za sebou úspěch, který ji už dávno zařadil mezi nejzajímavější mise posledních let. V roce 2020 dopravila na Zemi vzorky z asteroidu Ryugu a tím splnila svůj hlavní úkol. Jenže místo definitivního konce pokračuje dál. Japonská kosmická agentura JAXA ji nasměrovala k dalším cílům a jeden z nich přijde už 5. července 2026.

Tentokrát nepůjde o pohodlné dlouhé pozorování z oběžné dráhy. Hayabusa2 má proletět kolem blízkozemního asteroidu Torifune, dříve známého jako 2001 CC21. Podle JAXA má k nejtěsnějšímu přiblížení dojít kolem 18:30 japonského času, tedy přibližně v 11:30 dopoledne středoevropského letního času. Relativní rychlost průletu bude zhruba 5 kilometrů za sekundu.

Průlet, při kterém nebude čas na chybu

Torifune má podle dosavadních odhadů průměr kolem 450 metrů, ale přesný tvar a rozměry zůstávají nejisté. Právě v tom je celé setkání tak zajímavé. Vědci vědí, že se podobá typu kamenných asteroidů, ale teprve snímky zblízka ukážou, jestli jde o jednoduché těleso, protáhlý objekt, nebo dokonce kontaktní dvojici, tedy dva kusy, které se kdysi spojily při pomalé srážce.

Na konferenci NASA Small Bodies Assessment Group o tom mluvil Satoshi Tanaka z JAXA. Podle něj jde o jeden z nejtěsnějších průletů kolem asteroidu, jaký kdy mise této třídy zkusila. Hayabusa2 se má dostat na vzdálenost zhruba 1 až 10 kilometrů. To je ve vesmírných měřítkách extrémně blízko, zvlášť u sondy, která původně nebyla stavěna jako rychlý průzkumník prolétající kolem cíle v takové rychlosti.

Francouzský astronom Patrick Michel, hlavní vědecký pracovník evropské mise Hera a člen vědeckého týmu Hayabusa2, pro Space.com výstižně řekl, že vědci mohou objevit „další bestii do zoo asteroidů“. Není to jen hezká formulace. Každý asteroid, který lidstvo vidělo zblízka, se něčím lišil od očekávání. Ryugu, Bennu, Itokawa nebo Arrokoth ukázaly, že malé světy nejsou nudné kameny, ale tělesa s vlastní historií, zvláštní stavbou a často překvapivým povrchem.

Malý cíl s velkým významem

Na první pohled může průlet kolem Torifune působit jako vědecká zastávka navíc. Ve skutečnosti má ale větší význam. Rychlý průzkum asteroidu může být jednou z cest, jak v budoucnu ověřovat vlastnosti tělesa, které by mohlo ohrozit Zemi. Pokud by bylo nutné vyslat sondu s kinetickým impaktorem, podobně jako u mise NASA DART v roce 2022, bylo by dobré předem znát tvar, rotaci, velikost i povrch cíle.

Hayabusa2 tak nebude jen fotografovat další kámen v kosmu. Otestuje postup, který může být jednou důležitý pro planetární obranu. Sonda musí zvládnout přesnou navigaci, rychlé zaměření cíle a sběr dat v krátkém časovém okně. Při rychlosti přes 5 kilometrů za sekundu nebude prostor na dlouhé opravy ani klidné manévrování.

Diskuze