Na první pohled jde jen o jemnou fólii, která se podle úhlu pohledu leskne zlatě, červeně a zeleně. Ve skutečnosti je to vysoce přesný filtr pro terahertzové záření. Má tloušťku pouhý jeden mikrometr, tedy jednu tisícinu milimetru, a stojí za ním švýcarská firma Lepto GmbH.

Lepto nevzniklo jako klasický startup s velkou marketingovou kampaní. Firmu založili v dubnu 2025 v Dübendorfu výzkumníci Elena Mavrona a Erwin Hack, kteří předtím šest let pracovali s terahertzovým zářením v laboratoři Transport at Nanoscale Interfaces ve švýcarském výzkumném institutu Empa. Sama společnost dnes uvádí Elenu Mavronu jako CEO a Erwina Hacka jako CTO.

Právě terahertzová oblast elektromagnetického spektra byla dlouho považována za technicky obtížně využitelnou. Leží mezi infračerveným zářením a klasickými rádiovými vlnami. Vědci pro ni používají označení terahertzová mezera, protože technologie pro její spolehlivé generování, filtrování a měření se rozvíjejí výrazně pomaleji než u jiných částí spektra.

Proč to zajímá satelity, 6G i medicínu

Výhoda filtrů Lepto spočívá v jejich extrémně nízké hmotnosti, přesném ladění a možnosti výroby na míru. Firma uvádí, že její komponenty pracují v rozsahu od 50 GHz do 20 THz a u některých řešení zmiňuje přenos přes 90 procent. Rámečky filtrů vyrábí podle potřeby také pomocí 3D tisku, což umožňuje přizpůsobit zařízení konkrétním experimentům nebo technickým sestavám.

Nejzajímavější využití se nabízí ve vesmíru. U satelitů rozhoduje každý gram, protože doprava nákladu na oběžnou dráhu zůstává drahá. Terahertzové záření navíc umožňuje velmi rychlý přenos dat a u některých komunikačních scénářů může být obtížnější jej zachytit na dálku. Proto se o něm mluví u komunikace mezi satelity i u spojení satelitů se Zemí.

Na Zemi má tato technologie své limity. Terahertzové vlny se v atmosféře šíří hůře než některé delší rádiové vlny, takže se nehodí pro všechno. Přesto se počítá s tím, že mohou sehrát důležitou roli u budoucích sítí 6G, zejména tam, kde bude potřeba velmi rychlá komunikace na kratší vzdálenost.

Vedle telekomunikací se nabízí také medicína a bezpečnost. Terahertzové záření není ionizující jako rentgen a proniká hlavně do povrchových vrstev tkáně. Proto se zkoumá například u diagnostiky kůže, hodnocení povrchových cév nebo kontroly ran. V bezpečnostní oblasti se pak podobné principy uplatňují u zobrazování a detekce materiálů.