Na první pohled by se mohlo zdát, že jsou kryptoměny ekologické, protože jsou virtuální a ve fyzické podobě zkrátka neexistují. Opak je však pravdou. Na získání kryptoměny je potřeba výkonný počítač, který poměrně dlouhou dobu zpracovává určitý algoritmus. A počítače, jak je známo, potřebují pro svůj provoz elektrickou energii. A to je ten kámen úrazu.

Například nejznámější a prozatím stále ještě nejpoužívanější kryptoměna, Bitcoin, je prý odpovědna za podobné množství emisí oxidu uhličitého jako Las Vegas, Hamburk nebo celá Sri Lanka. Toto zjištění vyplývá z poslední studie Technické univerzity v Mnichově a Massachusettského technologického institutu. Výzkumníci také vydali souhrnné doporučení, aby uživatelé kryptoměn zvážili opatření ke snížení této klimatické stopy.

Celý výzkum probíhal následovně – vědci zjistili, kolik energie potřebují počítače pro těžbu Bitcoinu a pro platbu s nimi. Poté porovnali výsledek s emisemi uhlíku z výroby elektřiny ze zemí, kde jsou umístěny počítače na těžbu Bitcoinů. Zjištění bylo až šokující, protože celá Bitcoinová soustava je odpovědná za roční nárůst emisí oxidu uhličitého ve výši 22 až 22,9 milionů tun.

Jeden z autorů tohoto výzkumu, Christian Stoll, prohlásil: „Ke klimatickým změnám přispívají i větší elementy, nicméně uhlíková stopa je natolik velká, že by stálo za to prodiskutovat, jaké jsou možnosti regulace těžby kryptoměn v regionech, kde je obsah uhlíku ve výrobě energie zvlášť vysoký.“ Jenže těžba kryptoměn je z velké části přesunuta do Asie právě pro levnou energii. Přemístění těžebních center např. do Evropy či USA by značně zvýšilo celkové náklady.

Podle jednoho z odborníků na kryptoměny připadá na jednu platební transakci 271 kg oxidu uhličitého. A takovýcho transakcí proběhlo v loňském roce 81 milionů. Někteří z kritiků dokonce spekulují nad myšlenkou, zda jsou vůbec kryptoměny potřeba a zda jejich existence je výhodnější než lepší ovzduší.