Když se v naší Sluneční soustavě objeví kometa, většinou se díváme na kus vlastního dávného archivu. Led, prach a plyn z dob, kdy se teprve rodily planety. Jenže 3I/ATLAS je jiný případ. Nepatří k nám. Přiletěla z mezihvězdného prostoru a astronomové teď dostávají vzácnou možnost číst v materiálu, který vznikl u úplně jiné hvězdy.

A čím déle ji sledují, tím víc se ukazuje, že nejde jen o další ledovou kouli s ohonem. Nová měření z dalekohledu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře v Chile podporují podezření, že 3I/ATLAS může být mimořádně stará. Možná dokonce stará 10 až 12 miliard let. To by znamenalo, že vznikla dávno před Sluncem, které má zhruba 4,6 miliardy let.

Stopa ukrytá v uhlíku

Tým vedený astronomkou Cyrielle Opitomovou z University of Edinburgh se podíval na plyny, které kometa uvolňovala při zahřívání Sluncem. Nešlo přitom jen o to, co v nich je, ale v jakém poměru. Právě izotopy uhlíku a dusíku dokážou říct hodně o tom, kdy a kde těleso vzniklo.

U 3I/ATLAS vědci našli vysoký poměr uhlíku-12 k uhlíku-13. To není drobnost do tabulky. Uhlík-13 v Galaxii postupně přibýval díky vývoji hvězd. Pokud ho má objekt méně, může to znamenat, že se zformoval opravdu dávno, v době, kdy okolní mezihvězdný materiál ještě vypadal jinak než dnes.

Podobným směrem už dříve ukázala data z Webbova dalekohledu. Tým Martina Cordinera z NASA Goddard Space Flight Center z nich vyvodil, že kometa může být stará kolem 10 až 12 miliard let. Nové měření z VLT tedy nepřichází jako osamělá senzace, ale jako další dílek do stejné skládačky.

Ještě zajímavější je dusík. Poměr dusíku-14 k dusíku-15 je u 3I/ATLAS více než dvakrát vyšší než u komet, které vznikly v naší Sluneční soustavě. Autoři studie, mezi nimi také Jean Manfroid a Damien Hutsemékers z University of Liège, to spojují s prostředím daleko od mateřské hvězdy. Tak daleko, kde v mladé planetární soustavě vládne hluboký chlad a kde by se dal čekat pás ledových těles podobný našemu Kuiperovu pásu.

Ledový tulák z dávné Galaxie

To je na celé věci možná nejzajímavější. 3I/ATLAS nemusí být jen stará. Mohla vzniknout na samotném okraji cizí planetární soustavy a teprve později být vyhozena do prostoru mezi hvězdami. Jak přesně, zatím nikdo neví.

U podobných objektů se často mluví o obřích planetách, které při přesunech rozhazují menší tělesa pryč ze soustavy. Jenže pokud 3I/ATLAS vznikla opravdu hodně daleko od své hvězdy, nabízí se i jiný scénář. Mohla ji vytrhnout gravitace jiné blízko prolétající hvězdy. V přeplněnějších oblastech mladé Galaxie by to nebylo nic nemožného.

Kometa je zvláštní i chemicky. Předchozí pozorování ukázala, že má hodně oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého v porovnání s vodou. Mluvilo se také o nezvyklém množství niklu, železa a methanolu. To všechno naznačuje, že se rodila v prostředí, které se od toho našeho lišilo víc, než by člověk na první pohled čekal.

Astronomové přitom neměli podobné štěstí u dvou předchozích mezihvězdných objektů. ‘Oumuamua prakticky nepředvedla klasické kometární odplyňování a Borisov byl pro některá detailní měření příliš slabý. 3I/ATLAS je proto cennější, než se může zdát. Není to jen návštěvník z dálky. Je to kus cizí minulosti, který se na krátkou dobu dostal dost blízko na to, aby se dal číst našimi dalekohledy.