Americké letectvo (USAF) v současnosti provozuje flotilu strategických bombardérů o celkovém počtu 157 letounů. Ke konci studené války v roce 1991 měli Američani v aktivní službě celkově 290 bombardérů. Aktuálně je to tedy o 46% méně než v samotném závěru studené války, po němž nastal rozpad Sovětského svazu.

Flotila 157 bombardérů je utvořena z 62 nadzvukových strategických bombardérů B-1 Lancer, který byl primárně vyvinut k zasazování jaderných úderů v hloubi Sovětského svazu, dále z 20 podzvukových stealth bombardérů B-2 Spirit a ze 75 podzvukových proudových bombardérů B-52 Stratofortress.

Letectvo se rozhodlo, že vyřadí všechny bombardéry B-1 a B-2, které nahradí nový stealth bombardér B-21 Raider. Stroje B-1 a B-2 bude vyřazovat postupně, tak jak budou přicházet nové B-21. První letoun B-21 by měl sjet z výrobní linky v první polovině roku 2020 a letectvo plánuje nakoupit celkově 100 těchto strojů. Počáteční operační způsobilost B-21 je odhadována na rok 2030. Jeden B-21 Raider bude stát 550 miliónů dolarů.

Strategický bombardér B-21 Raider bude vzhledově podobný bombardéru B-2. Jeho největší devizou bude jeho síťová propojitelnost s dalšími letouny, ať už pilotovanými (např. se stíhačkami F-35) nebo nepilotovanými (např. s výzvědnými drony). B-21 bude fungovat jako datový uzel, kdy přijme všechna data ze senzorů okolních spojeneckých pilotovaných a nepilotovaných letounů, utvoří tak celkový obraz děni na bojišti, a tyto kompletní data bude moci zprostředkovat okolním letounům. Dolet letounu má činit 9600 km a bude létat ve výšce 20 km.

Pro bombardéry B-21, a vlastně i pro zdaleka nejstarší bombardéry B-52 je ve vývoji okřídlená střela LRSO s doletem 2000 km, která bude mj. určena k zasazování taktických jaderných úderů. Letectvo počítá s nákupem tisícovky těchto střel. Ne všechny ovšem budou vybaveny jadernou hlavicí, většina těchto nových okřídlených střel bude určena pro konvenční údery.

USAF si zatím ponechá ve své flotile bombardéry B-52, a to na několik desítek let. Bombardéry budou postupně procházet modernizací. V prvé řadě by měly získat nové motory. Letectvo je chce provozovat minimálně do roku 2050, protože unesou velké množství výzbroje a jsou relativně levné na provoz.