Mars už dávno není jen rudá planeta s krátery, prachem a stopami po dávné vodě. Stále větší pozornost vědců přitahuje to, co se může nacházet pod jeho povrchem. Řeč je o lávových tunelech, které vznikly při dávné sopečné činnosti. Podle informací zveřejněných 25. května 2026 serverem Space.com mohou některé systémy těchto tunelů dosahovat délky až 1 200 kilometrů a šířky kolem 250 metrů.

Právě taková místa jsou pro planetární výzkum mimořádně lákavá. Podzemní dutiny by totiž mohly poskytovat přirozenou ochranu před radiací, extrémními výkyvy teplot a dopady mikrometeoritů. To z nich dělá nejen možný cíl při hledání stop mikrobiálního života, ale také jednu z úvah pro budoucí lidské základny. Problém je jednoduchý. Současné rovery, jako Curiosity nebo Perseverance, jsou na takové prostředí příliš velké, těžké a konstrukčně nevhodné.

S neobvyklým řešením přichází Mostafa Hassanalian, docent na New Mexico Institute of Mining and Technology. Jeho tým pracuje s konceptem robotického systému inspirovaného přírodou. Hlavní roli má sehrát takzvaný roly-poly robot, tedy zařízení připomínající svinku, která se při ohrožení stočí do kuličky. Podobně by se robot mohl dostat do vstupu lávového tunelu, například propadlým stropem označovaným jako skylight.

Pampeliškové drony mají využít vítr místo motorů

Uvnitř tunelu by větší robot vypustil tisíce drobných létajících senzorů, které vědci popisují jako dandelion drones. Název není náhodný. Mají se chovat podobně jako semínka pampelišky unášená větrem. V řídké atmosféře Marsu a v podzemních prouděních by se mohly šířit tunelem, mapovat jeho prostor a sbírat údaje o teplotě, vlhkosti nebo dalších podmínkách.

Zajímavé je i řešení napájení. Protože v lávových tunelech nelze počítat se slunečním světlem, koncept pracuje s piezoelektrickým efektem ve flexibilních polymerech. Zjednodušeně řečeno, drobné pohyby a deformace materiálu by mohly pomáhat získávat energii pro základní provoz senzorů. Bílé zbarvení mikrodronů má zase pomoci s odrazem tepla a snížením hmotnosti.

Nejde přitom o jediný směr výzkumu. Evropské týmy už zkoušely roboty v lávových tunelech na Lanzarote a NASA dlouhodobě sleduje oblasti jako Arsia Mons, kde byly už v roce 2007 na snímcích sondy Mars Odyssey popsány možné jeskynní vstupy. Výzkum podzemí na Marsu tak není sci-fi nápad na papíře, ale další logický krok po éře velkých roverů.