Mars znovu zamotal vědcům hlavu. Rover našel složitý uhlík na povrchu horniny
NASA má z Marsu další nález, který zní na první pohled skoro jako vědecká senzace. Rover Perseverance objevil v kráteru Jezero složitý makromolekulární uhlík, a to v horninách oblasti Bright Angel na okraji dávného říčního údolí Neretva Vallis. Právě tudy měla kdysi voda přitékat do jezera, které dnes připomíná už jen suchá marsovská krajina.
Nejde o potvrzení života na Marsu. To je důležité říct hned na začátku. Přesto je objev mimořádně zajímavý. Uhlík totiž nebyl zjištěn jen hluboko uvnitř navrtané horniny, ale také velmi mělce, prakticky na přirozeném povrchu marsovské skály. Podle týmu vedeného Ashley E. Murphyovou z Planetary Science Institute jde o nejrobustnější detekci organického uhlíku, jakou Perseverance v kráteru Jezero zatím provedla.
Měření zajistil přístroj SHERLOC, ultrafialový Ramanův spektrometr umístěný na robotickém rameni roveru. Ten dokáže podle odraženého světla rozpoznávat určité chemické vazby. Vědci analyzovali několik cílů v oblasti Bright Angel, mimo jiné horniny označované jako Cheyava Falls, Apollo Temple a Walhalla Glades. Právě u nich se objevila spektrální stopa takzvaného G pásu, která ukazuje na složitou síť převážně redukovaných atomů uhlíku.
Na Zemi se podobný typ uhlíku často spojuje se starou organickou hmotou. Jenže slovo „často“ tady není totéž co důkaz. Autoři studie se proto vyhýbají výrazům, které by automaticky naznačovaly biologický původ. Neříkají, že našli zkamenělé mikroby. Spíš říkají, že našli organický materiál, jehož původ zatím neumí přístroje na Marsu rozhodnout.
Tři možné scénáře a jedna velká slabina roveru
Zajímavé je i to, kde se uhlík v horninách nachází. V jednom případě byl spojen s uhličitany a sírany, tedy minerály, které mohly vznikat později při průchodu vody horninou. V jiném případě seděl v silikátové hmotě samotného jílovce. To naznačuje, že se organický materiál mohl do hornin dostat ve více fázích jejich vývoje. Část mohla být zachycena už při ukládání sedimentu v dávném vodním prostředí, část až později během chemických změn uvnitř horniny.
Možných vysvětlení je několik. Organický uhlík mohl přinést meteorit nebo kosmický prach. Mohl vzniknout při reakcích vody s horninou bez jakékoli účasti živých organismů. A teprve třetí možností je biologický původ, tedy dávná mikrobiální aktivita. Právě tato varianta je nejlákavější, ale zatím také nejméně jistá.




















