Musk během procesu hovořil o tom, že jeho bývalí kolegové „ukradli charitu“. Tím narážel na původní filozofii OpenAI, která byla založena jako nezisková organizace s cílem vyvíjet umělou inteligenci bezpečně a ve prospěch lidstva. Podle Muska však vedení firmy postupně změnilo směr, vytvořilo ziskovou strukturu a nakonec umožnilo masivní komerční partnerství s Microsoftem. Musk argumentoval tím, že primárně tato transformace představovala porušení původních slibů, na jejichž základě se do projektu zapojil a které finančně podporoval.

Samotný soud ale nakonec vůbec nepřihlížel filozofické debatě o budoucnosti AI nebo o morálce technologických firem. Zabýval se jen tím, zda Musk podal žalobu v zákonné lhůtě. Obhájci OpenAI postavili svou strategii na „statute of limitations defense“, kdy případné škody nebo porušení dohod mělo nastat už dávno před tím, než Musk zahájil právní kroky.

Podle právníků OpenAI byly všechny zásadní události veřejně známé už před rokem 2021. Firma tehdy otevřeně komunikovala vznik své ziskové divize i rozsah spolupráce s Microsoftem. Porota se s tímto výkladem ztotožnila a dospěla k závěru, že i kdyby Musk měl v některých bodech pravdu, prý na tom vůbec nezáleží, protože jeho nároky byly uplatněny pozdě. Rozhodování poroty navíc netrvalo ani dvě hodiny, což o něčem vypovídá. Buďto byly důkazy obhajoby natolik přesvědčivé, že se nebylo vůbec o čem bavit, anebo je také možné, že zákonná lhůta byla pouze situační výmluva, aby se soud důkazními materiály žalující strany nemusel vůbec zabývat.

Soudkyně Yvonne Gonzalez Rogers po vynesení verdiktu uvedla, že množství důkazů podporujících závěr poroty bylo natolik silné, že byla připravena případ okamžitě uzavřít. To je dost ostré vyjádření, zvlášť vzhledem k mediální váze celého procesu a také skutečnosti, kdy nebyly řádně prozkoumány všechny důkazy.

Jak o tom mluví OpenAI

Pro OpenAI představuje výsledek obrovskou úlevu. V zákulisí se totiž dlouhodobě spekuluje o možné restrukturalizaci firmy a také o budoucím vstupu na burzu. Muskova žaloba přitom představovala reálné riziko, že by soud mohl některé kroky OpenAI zpochybnit nebo minimálně výrazně zkomplikovat její další fungování. Verdikt ale tuto hrozbu alespoň prozatím prakticky neutralizoval.

Velmi tvrdě reagovali po skončení procesu také právníci OpenAI. Hlavní advokát společnosti Bill Savitt označil Muskovu žalobu za účelový pokus poškodit konkurenci. Podle něj porota rychle pochopila, že celý případ neodpovídá realitě a že jde spíše o zpětně vytvořenou konstrukci, možná i nějaký druh pomsty, než o legitimní právní spor. Tato slova odrážejí širší napětí mezi Muskem a OpenAI, které se v posledních letech výrazně vyostřilo po spuštění ChatGPT a následném uměle vyvolaném globálním trendu jazykových modelů, které existovaly již dlouho před tím v užším režimu, avšak neříkalo se jim ještě "umělá inteligence".

Důležitou roli v procesu hrál i Microsoft. Musk totiž tvrdil, že tento technologický gigant pomáhal OpenAI v porušování jejího původního charitativního poslání tím, že finančně i strategicky podporoval přechod k silně komerčnímu modelu. Microsoft po verdiktu reagoval poměrně diplomaticky a uvedl, že zůstává odhodlán pokračovat ve spolupráci s OpenAI na rozvoji umělé inteligence pro firmy i běžné uživatele po celém světě.

Pak tu byla ještě další rovina debaty, kterou je potřeba podotknout v kontextu tohoto případu. Týkala se možných škod, které měl Musk údajně utrpět. Jeho expertní svědek Dr. C. Paul Wazzan předložil odhad, podle něhož OpenAI a Microsoft získaly na úkor Muska neoprávněný prospěch v hodnotě mezi 78,8 až 135 miliardami dolarů. Soudkyně však dala jasně najevo, že tuto argumentaci nepovažuje za nijak klíčovou a nepřesvědčila ji. Kritizovala především snahu přirovnávat Muskovy příspěvky o neziskové organizaci k investicím do klasického startupu orientovaného pouze na zisk.

No a co se týče Elona Muska a jeho pocitů z rozsudku, ten se pokusil celý výsledek interpretovat jako určité morální vítězství. Na sociální síti X napsal, že podle něj není pochyb o tom, že Altman a Brockman skutečně využili charitativní organizaci k vlastnímu obohacení. Podle Muska šlo jen o otázku načasování, kdy přesně se to stalo. Zároveň oznámil, že podá odvolání k federálnímu odvolacímu soudu pro devátý obvod, protože podle něj by vytvoření precedentů umožňujících vytunelování charit mohlo poškodit důvěru v charitativní financování v celé Americe.

KOMENTÁŘ: Spor tak určitě nekončí a bude pokračovat dál. Určitě o něm napíši ještě nějaký další informační článek, jelikož je zajímavé sledovat, kterak se vybarvují určité skutečnosti, jež dříve třeba nemusely být ani tak zjevné, a které se týkají nás všech. Já osobně nevnímám ani jednu stranu za morálně lepší a už vůbec ne vítězné s patentem na pravdu, nicméně oba dva tábory svým způsobem (možná chtěně či nechtěně) odhalují kontury hřišťátka, kde se tito velcí giganti perou. To nám dává lepší vhled do toho, kdo všechno tlačí umělou inteligenci, proč tak činí a v neposlední řadě kolik na tuto technologii vsadil karet.