Výsledky průzkumu nám udávají, že samotná zkušenost s používáním moderních technologií už nemusí stačit. Útočníci dnes již vytváří niterní scénáře, které působí naprosto přirozeně a důvěryhodně, takže i lidé, kteří se běžně na internetu pohybují bez problémů, mohou snadno naletět. Hrají si s tím nejběžnějším, na co v životě spoléháme - každodenní praxi. Ano, může to znít klišovitě, můžeme si říci, že zrovna my bychom nikdy nenaletěli. Je to možné.

Nicméně podle studie od Kaspersky se téměř dvě třetiny obětí po celém světě, konkrétně 64,5 %, domnívají, že při pokusu o podvod byly využity AI nástroje. Ve Spojeném království si více než polovina respondentů myslela, že podvodníci použili deepfake technologie nebo synteticky vytvořené hlasy, aby se vydávali za rodinné příslušníky, přátele nebo známé organizace. Hrají si s nejzákladnější lidskou zkušeností, překrucují ji, načež vytváří velmi věrohodnou komunikaci, která se od skutečné často liší jen minimálně.

Pak je tu rychlost, s jakou jsou podvodníci schopni své oběti přesvědčit. Více než polovina britských respondentů uvedla, že odeslala peníze nebo sdílela citlivé údaje během pouhých 30 minut od prvního kontaktu. Ještě alarmující je skutečnost, že přibližně každý desátý člověk tak učinil během pěti minut. To ukazuje, že útočníci dokážou velmi rychle vybudovat pocit důvěry a přimět oběť k unáhlenému rozhodnutí. Lze s jistotou říci, že toto budování pocitů není samozřejmostí a jde tu o souhru konkrétních faktorů, které podvodník nemůže nijak ovlivnit, pokud tedy nemá funkční čarovnou hůlku od Gargamela.

Pak je zde další věc, kterou výzkum odhalil, a tou je 63 % případů, kdy podvodníci komunikovali řetězově prostřednictvím více různých platforem. Typický scénář může začít například textovkou, pokračovat telefonním hovorem a následně se přesunout do e-mailu nebo komunikační aplikace. Pravděpodobně střídání komunikačních kanálů dodává celému podvodu větší důvěryhodnost a snižuje podezření oběti.

Nejčastější typy podvodů jsou:

Nejčastěji falešné investiční příležitosti, se kterými se setkalo 40 % respondentů. Na druhém místě skončily fejkové zprávy o doručení zásilky, které zasáhly 38 % dotázaných. Přibližně 35 % lidí se pak setkalo s podvody založenými na vydávání se za známé značky nebo společnosti.

Forenzní lingvistka a kriminoložka doktorka Elisabeth Carter z Kingston University London upozorňuje, že podvodníci (pokud to nejsou vyloženě lemplové, kteří si kupují phishingové služby na Telegramu) velmi dobře rozumějí tomu, jak lidé přemýšlejí a rozhodují se. Podle ní vytvářejí situace, které v danou chvíli působí naprosto logicky a věrohodně. Využívají známé prostředí, běžné způsoby komunikace i jazyk, na který jsou lidé zvyklí. Oběť má proto pocit, že jedná správně, přestože se ve skutečnosti nachází v uměle vytvořeném scénáři, jehož cílem je způsobit finanční i psychickou újmu.

Jaké jsou finanční dopady těchto podvodů?

Nejsou zanedbatelné. Například ve Spojeném království činí podle průzkumu průměrná ztráta na jednu oběť přibližně 458 liber (při dnešním kurzu přibližně 12 760 korun českých). Více než 9 % respondentů přišlo dokonce o částku převyšující 1 000 liber (téměř 28 000 korun českých). Více než čtvrtina dotázaných navíc uvedla, že během posledních šesti měsíců čelila třem nebo více pokusům o podvod.

Výzkumníci zároveň upozorňují, že zvláště zranitelnou skupinou jsou mileniálové. Přibližně 40 % z nich uvedlo, že se setkali s podvodnými nabídkami investic nebo údajných finančních příležitostí, které slibovaly vysoké výnosy při minimálním riziku.

Studie také říká, že problém nadále nabírá na intenzitě. Více než polovina všech zaznamenaných podvodů se odehrála během posledních pěti měsíců, což naznačuje, že aktivita kybernetických podvodníků neklesá, ale naopak se dále zvyšuje.

Vedoucí bezpečnostní výzkumník Kaspersky Marc Rivero upozorňuje, že jazykové modely (AI) výrazně urychlují vývoj internetových podvodů. Díky nim mohou útočníci mnohem věrohodněji napodobovat známé značky, lidské hlasy i osobní vztahy. Podle něj už dnes nestačí pouze vědět, že podobné podvody existují. Je zapotřebí rozpoznat varovné signály včas, ještě předtím, než se člověk dostane pod časový tlak a učiní unáhlené rozhodnutí.

KOMENTÁŘ: Jsem si vědom toho, že spousta našich čtenářů by pravděpodobně nenaletěla a nepochybně jste proti tomuto odolní či dostatečně pozorní. Nicméně tyto průzkumy nemusí výhradně sloužit k tomu, aby opakovaly dokola omílané rady, které neustále dostáváme od státních orgánů, technologických společností či třeba bank. Ve skutečnosti vypovídají o stavu naší společnosti, přičemž vysvětlují, proč zločinci ve většině případů vyhrávají, zatímco poctiví pracující nejsou dostatečně uznáváni, jsou podhodnocováni a považováni za samozřejmost.

Pro některé z nás může být tendence opakovaně naletět na podvod i tak stále nepochopitelná. Myslíte si, že oběť AI podvodu odpovídá za svou ztrátu, nese vinu tím, že dobrovolně předá peníze podvodníkům, anebo si naopak myslíte, že je to jen otázka umělého vyvolávání pocitů v člověku, tedy že oběť neřešením svých slabostí v podobě třeba byť jen běžných zvyklostí nedělá žádnou chybu?

VYJÁDŘETE SE K TOMU V ANKETĚ