CDR.cz - Vybráno z IT

Nebezpečný trik na AI programátory: čistý repozitář a skrytý příkaz přes DNS

Zdroj: Shutterstock

Výzkumníci z 0DIN popsali útok na Claude Code, který nepotřeboval schovaný malware v repozitáři. Stačila důvěryhodně vypadající chyba, běžný instalační příkaz a AI asistent ochotný problém hned vyřešit.
Přidejte si CDR do oblíbených na Google News

Vývojáři si na AI asistenty začínají zvykat jako na nástroj, který nejen radí, ale také rovnou jedná. Umí projít projekt, najít chybu, navrhnout opravu a v některých případech ji i spustit. Jenže právě tahle pohodlnost má druhou stranu. Bezpečnostní tým 0DIN od Mozilly teď ukázal, že agentní nástroj může být nebezpečný i ve chvíli, kdy v repozitáři neleží žádný očividný malware.

Ukázka se týká Claude Code od Anthropic a nese název „Clone This Repo and I Own Your Machine“. Název je schválně provokativní, ale princip útoku je o to nepříjemnější, že nepůsobí nijak přehnaně. Vývojář dostane odkaz na projekt, třeba v chatu, pracovním zadání nebo u nabídky práce. Repozitář vypadá normálně. Soubory nevypadají podezřele, běžná kontrola nic zásadního neodhalí a ani statický skener nemusí mít důvod k poplachu.

V projektu je návod k instalaci nástroje Axiom. Když se prostředí nepovede správně spustit, objeví se obyčejná chyba s doporučením, co má uživatel udělat dál. Přesně takových hlášek vidí programátoři denně spoustu. A právě na tom celý útok stojí. Claude Code se pokusí problém vyřešit, vezme instrukci jako běžný krok nastavení a spustí příkaz.

Jenže tím se začne dít něco, co už uživatel na první pohled nevidí.

Škodlivá část nebyla v repozitáři

Nejzajímavější na celé demonstraci je, že nebezpečný příkaz nebyl uložený přímo v kódu. Skript si ho stáhl až při běhu z DNS TXT záznamu. To je typ záznamu, který se běžně používá například k ověřování domén nebo nastavení e-mailů. Pro bezpečnostní nástroje tak takový krok nemusí vypadat jako útok. Vidí jen dotaz na DNS, tedy něco, co počítače dělají neustále.

Podle výzkumníků byl v DNS záznamu uložený base64 řetězec. Po dekódování se z něj stal příkaz pro otevření reverzního shellu. Laicky řečeno: počítač vývojáře by se mohl připojit k serveru útočníka a dát mu možnost spouštět další příkazy. Odtud už je jen krok k tomu, aby útočník hledal přístupové tokeny, SSH klíče, pracovní soubory nebo další citlivá data.

Na tomhle případu je nepříjemné hlavně to, že Claude Code nedělal nic, co by z jeho pohledu vypadalo jako jasný útok. Choval se jako poslušný pomocník. Našel chybu, přečetl doporučení a vykonal opravu. Jenže u agentních nástrojů už nejde jen o textovou odpověď v chatu. Jakmile má takový nástroj právo spouštět příkazy v terminálu, pracuje s opravdovým počítačem a opravdovými daty.

Diskuze
Zdroje: