Vodík se často označuje za palivo budoucnosti, jenže jeho současná výroba má zásadní slabinu. Přibližně 95 procent světového vodíku stále vzniká z fosilních paliv, hlavně ze zemního plynu. Při samotném využití vodík nemusí produkovat emise oxidu uhličitého, ale jeho výroba zatím často čistá není.

Nový výzkum z University of Birmingham proto míří přímo na jeden z hlavních problémů vodíkové ekonomiky. Tým vedený profesorem Yulongem Dingem ze School of Chemical Engineering vyvinul metodu termochemického štěpení vody, která pracuje při nižších teplotách než běžné postupy. Studie vyšla 30. dubna 2026 v časopise International Journal of Hydrogen Energy.

Autoři výzkumu Biduan Chen, Wenyi Huang, Wei Guo, Lige Tong, Yulong Ding a Li Wang popsali použití perovskitového katalyzátoru BNCF, založeného na baryu, niobu, vápníku a železe. Nejlepší výsledky podle nich ukázala formulace BNCF100.

Nižší teploty mohou rozhodnout o ceně

U klasického termochemického štěpení vody se často počítá s teplotami 700 až 1000 °C pro samotné štěpení a 1300 až 1500 °C pro regeneraci katalyzátoru. Právě to omezuje praktické využití celé technologie.

Birminghamský tým uvádí, že nový katalyzátor snižuje potřebnou teplotu až o 500 °C. Vodík dokázal vznikat při 150 až 500 °C a regenerace katalyzátoru probíhala při 700 až 1000 °C. To otevírá cestu k využití odpadního tepla z průmyslu, například z oceláren, cementáren, skláren nebo chemických provozů.

Pokud by se vodík vyráběl přímo v místě spotřeby, mohly by se zároveň snížit nároky na přepravu a skladování. To je u vodíku dlouhodobě jedna z velkých překážek. Profesor Yulong Ding upozorňuje, že právě lokální výroba u průmyslových provozů nebo poblíž zdrojů obnovitelné energie může pomoci snížit potřebu drahé infrastruktury.

Předběžná technicko-ekonomická analýza naznačuje, že tato cesta by mohla být levnější než výroba zeleného vodíku elektrolýzou i modrého vodíku ze zemního plynu se zachytáváním CO2. Výhoda se podle výzkumníků ukázala hlavně v místech s levnou obnovitelnou energií, například v Austrálii.

Zatím ale nejde o hotovou průmyslovou revoluci. Bude nutné ověřit dlouhodobou životnost katalyzátoru, provoz ve větším měřítku i skutečné náklady mimo laboratorní podmínky. University of Birmingham Enterprise už podala patentovou přihlášku na použití BNCF katalyzátorů pro nízkoteplotní štěpení vody a hledá vývojové partnery.