Když se dnes mluví o soupeření světových velmocí ve vesmíru, už dávno nejde o to, kdo se jako první projde po Měsíci. Tento historický milník patří od roku 1969 americké misi Apollo 11. Současný závod má úplně jiný cíl. Státy se snaží získat přístup k lokalitám, které mohou v příštích desetiletích rozhodnout o podobě průzkumu Měsíce.

Právě tímto směrem míří čínská mise Chang’e 7. Pokud bude start úspěšný, vynese ji raketa Dlouhý pochod 5 k jižnímu pólu Měsíce. Výprava nebude tvořena pouze přistávacím modulem. Součástí mise je také rover určený k průzkumu okolí a malý skákající robot, který se dostane i do míst, kam by se klasické vozítko kvůli strmému terénu nedostalo.

Nejcennější oblast na Měsíci

Hlavním cílem mise je okolí kráteru Shackleton poblíž jižního pólu. Na první pohled jde o další z tisíců měsíčních kráterů. Ve skutečnosti se však jedná o jednu z nejcennějších oblastí, které lidstvo na Měsíci zná.

Dno některých kráterů zde zůstává ve stínu nepřetržitě miliardy let. Sluneční světlo do nich nikdy nedopadá a teploty mohou klesat až ke 40 kelvinům, tedy přibližně na minus 233 stupňů Celsia. V těchto extrémně chladných podmínkách se podle měření několika sond mohl uchovat vodní led.

Jeho význam je obrovský. Voda může sloužit nejen jako zdroj pitné vody pro astronauty. Elektrolýzou z ní lze získat kyslík pro dýchání a vodík společně s kyslíkem využít jako raketové palivo. Díky tomu by budoucí posádky nemusely veškeré zásoby vozit ze Země, což by výrazně snížilo náklady na dlouhodobý pobyt i další lety do hlubšího vesmíru.

Právě proto se o oblast jižního pólu intenzivně zajímá nejen Čína, ale také NASA v rámci programu Artemis, Evropská kosmická agentura i další kosmické agentury.

Mise Chang’e 7 má především vědecké cíle. Přístroje budou hledat stopy vodního ledu, analyzovat složení hornin i podmínky na povrchu. Pokud se podaří úspěšně přistát a získat data přímo z této oblasti, půjde o významný krok při plánování budoucích pilotovaných misí.