Pod mořem se rozjíždí závod o petabitový internet. Evropa ho chce do roku 2029
Umělá inteligence mění internet rychleji, než se ještě před pár lety čekalo. Nejde jen o chatboty nebo generování obrázků. Za každým dotazem, modelem a cloudovou službou stojí obrovský přesun dat mezi datovými centry, státy i kontinenty. Právě proto se znovu ukazuje, jak důležitá je infrastruktura, kterou běžný uživatel nikdy nevidí. Podmořské optické kabely.
Evropské konsorcium IOEMA 1 Holding oznámilo partnerství s poradenskou společností APTelecom, které má posunout projekt IOEMA-1 směrem ke komerčnímu nasazení. Jde o plánovaný podmořský kabel třídy petabit, tedy infrastrukturu určenou pro extrémně vysoké datové přenosy. Podle dostupných informací má systém využít 24 párů optických vláken a měřit přibližně 1 600 kilometrů.
Trasa má propojit klíčové digitální uzly v Nizozemsku, Německu, Dánsku, Norsku a Velké Británii. Hotovo má být podle současného plánu v prvním čtvrtletí roku 2029. To je u podobných projektů důležité datum, protože podmořské kabely se nebudují během měsíců. Od návrhu trasy přes průzkum mořského dna až po výrobu a položení kabelu běžně uplynou roky.
Do hry vstupuje Meta i japonská technologie
IOEMA-1 není osamocený projekt. Ve světě se rozbíhá širší závod o novou generaci podmořských kabelů. Meta už 14. února 2025 představila Project Waterworth, který má být víceletou a mnohamiliardovou investicí do globální podmořské infrastruktury. Podle firmy má jít o nejdelší podmořský kabelový systém na světě, dlouhý přes 50 000 kilometrů, s propojením klíčových regionů včetně USA, Indie, Brazílie a Jižní Afriky.
Jinou cestou jde Japonsko. Společnosti NEC Corporation a NTT Corporation oznámily 21. března 2024 úspěšný experiment s 12jádrovým vícejádrovým optickým vláknem na vzdálenost 7 280 kilometrů. Takové vlákno má v běžném průměru obsahovat dvanáct samostatných přenosových cest. Důležitou roli zde hraje i technologie MIMO, která pomáhá oddělit překrývající se signály a řešit problém přeslechů mezi jednotlivými jádry.
Evropský projekt má ale jednu zásadní výhodu. Není jen technickou ukázkou v laboratoři. IOEMA-1 míří na konkrétní trasu, konkrétní země a konkrétní termín spuštění. Evropská unie navíc podmořské kabely stále více vnímá jako strategickou infrastrukturu. Nejde pouze o rychlejší internet, ale také o odolnost, bezpečnost a menší závislost na přetížených nebo geopoliticky rizikových trasách.
APTelecom má do projektu přinést zkušenosti s obchodní strategií, jednáním s operátory a rozvojem digitální infrastruktury. Za IOEMA v dostupných vyjádřeních vystupuje Andrew Parsons, Chief Commercial and Strategy Officer společnosti IOEMA. Za APTelecom pak projekt komentoval Sean Bergin, prezident společnosti.
Tlak na podobné stavby bude jen růst. Většina mezikontinentální internetové komunikace dnes stále proudí podmořskými kabely, a pokud mají datová centra zvládat umělou inteligenci, cloud, streamování i firemní provoz, nestačí jen stavět výkonnější servery. Data se musí také rychle a spolehlivě dostat tam, kde jsou potřeba.




















