Začátek července se zapsal do historie Námořnictva Ruské federace tragicky. Na ruské ponorce určené pro hluboko-mořské operace vypukl požár. Ponorka se v té době nacházela v ruských teritoriálních vodách Barentsova moře na výzkumné misi.

Kreml bohužel většinu informací ohledně této tragédie odmítl zveřejnit a označil je jako státní tajemství. Takže se oficiálně nedozvíme o jakou ponorku se jednalo a kolik bylo na palubě námořníků. Na ruské vedení se díky tomuto kroku snesla od novinářů vlna kritiky a obviňují Kreml z nedostatku transparentnosti.

Podle nejmenovaného vojenského zdroje měl zasáhnout pondělní tragický požár ruskou hluboko-mořskou ponorku AS-12 Losharik. Ponorka je označována jako jaderná hlubinná stanice, která je schopná operovat v provozní hloubce kolem 3000 metrů (podle některých zdrojů se zvládne tato ponorka ponořit až do maximální hloubky kolem 6000 metrů aniž by implodoval trup). Losharik pojme kolem 25 námořníků. Tragickému požáru podlehlo 14 námořníků, kteří neuhořeli, ale zemřeli v důsledku kouře, který znemožnil dýchání. Mezi obětmi bylo sedm důstojníků v hodnosti kapitána a dva byli v minulosti navíc oceněni vyznamenáním Hrdina Ruska.

Ponorka AS-12 Losharik má na délku kolem 70 metrů a může být využívána pro vědecké mise jako je průzkum mořského dna neb k vojenským průzkumným operacím a dalším misím speciálního charakteru. Výtlak ponorky je kolem 1000 tun a pohon zajišťuje 5 MW jaderný reaktor. Podle norského úřadu pro jadernou bezpečnost nebyly zjištěny v oblasti nehody žádné zvýšené hodnoty radiace.

Samotná ponorka Losharik na své mise startuje z daleko větší ponorky, která pro tuto ponorku slouží jako mateřské plavidlo. Jedná se o mateřskou ponorku Podmoskovye o délce 175 metrů nebo Belgorod, o kterém jsme nedávno psali.