Objev exoměsíce by mohl změnit pohled na vznik planetárních soustav. Mezinárodní tým astronomů vedený Kevinem Hoyem zveřejnil v časopise Nature výsledky pozorování systému CD-35 2722, které naznačují existenci objektu o hmotnosti srovnatelné s Jupiterem. Právě tento objekt by se mohl stát vůbec prvním věrohodně potvrzeným měsícem mimo naši Sluneční soustavu.

Neobvyklá soustava mate i astronomy

Systém CD-35 2722 se nachází ve zcela jiné konfiguraci, než na jakou jsme zvyklí ze Sluneční soustavy. Hlavním tělesem je mladá hvězda s přibližně poloviční hmotností Slunce. Kolem ní obíhá hnědý trpaslík, tedy objekt, který je příliš hmotný na to, aby byl planetou, ale zároveň nedosahuje dostatečné hmotnosti pro zahájení jaderné fúze jako skutečná hvězda.

Právě kolem tohoto hnědého trpaslíka vědci zaznamenali další objekt s minimálně jupiterovskou hmotností. Hnědý trpaslík má přitom více než třicetinásobek hmotnosti Jupiteru. Z hlediska fyzikálních parametrů by nově objevené těleso mohlo být považováno za planetu. Jenže neobíhá přímo kolem hvězdy, ale kolem hnědého trpaslíka, který sám obíhá hvězdu.

Vedoucí studie Kevin Hoy z Evropské jižní observatoře (ESO), chilské Universidad Diego Portales a výzkumného centra Millennium Nucleus of Young Exoplanets and their Moons (YEMS) proto upozorňuje, že běžné označení planeta nebo měsíc zde přestává být jednoznačné. Výzkumníci proto používají označení exosatelit, tedy přirozená družice nacházející se mimo Sluneční soustavu.

Přelom po letech neúspěšného hledání

Astronomové se o objev exoměsíců pokoušejí už řadu let. Přestože bylo dosud potvrzeno více než šest tisíc exoplanet, žádný měsíc mimo Sluneční soustavu zatím nezískal všeobecně uznávané potvrzení. Několik kandidátů sice bylo oznámeno už dříve, jejich existence však zůstává nejistá.

V případě systému CD-35 2722 využili vědci spektrograf CRIRES+ na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře v Chile. Použili metodu radiálních rychlostí, která sleduje drobné změny pohybu pozorovaného objektu způsobené gravitačním působením jeho průvodce. Právě pravidelné „kolébání“ hnědého trpaslíka naznačuje přítomnost dosud neviditelného tělesa.

Spoluautorka studie Alice Zurlo upozorňuje, že jde o mimořádně neobvyklou soustavu, která rozmazává hranice mezi hvězdami, planetami a měsíci. Podle ní představuje dosud nejpřesvědčivější důkaz existence exoměsíce.