Revoluce v čipech: Vědci udrželi funkční materiál tenký pouhých 1,6 nanometru
Nová generace úsporných čipů možná nebude záviset jen na menších tranzistorech. Vědci z Brownovy univerzity v USA překonali překážku, která dlouho bránila využití zvláštních magnetických materiálů v elektronice. Výsledky zveřejnil 28. října časopis Nature Materials. Prvním autorem studie je Geo Fratian, výzkum vedl Lucas Caretta.
Materiál, který po ztenčení přestával fungovat
Tým pracoval s feritem bismutu (BiFeO₃), takzvaným multiferroikem. Jeho elektrické a magnetické vlastnosti jsou propojené. Slabé napětí dokáže změnit elektrickou polarizaci, a tím teoreticky zapisovat nuly a jedničky s velmi nízkou spotřebou energie. Magnetický stav by následně umožnil uloženou informaci přečíst.
Jenže právě zmenšování, bez kterého se moderní čipy neobejdou, materiálu škodilo. V ultratenkých vrstvách ztrácel potřebné vlastnosti. Odborníci tento jev označují jako efekt „mrtvé vrstvy“.
Výzkumníci proto změnili prostředí, ve kterém film vzniká. Ferit bismutu nanesli na krystalický skandát dysprosia, jehož mřížka materiál stlačuje a stabilizuje. Kovová vrstva zároveň odstínila nežádoucí elektrická pole. Po této úpravě si vzorek zachoval funkční vlastnosti dokonce při tloušťce kolem 1,6 nanometru, tedy pouhých čtyř základních buněk krystalové mřížky.
Překvapení přišlo s dalším typem magnetismu
Tím však objev neskončil. Vědci našli také známky altermagnetismu, magnetického uspořádání, které slibuje rychlé operace bez silných rušivých magnetických polí typických pro běžné feromagnety. Zároveň může nabídnout lépe čitelný signál než antiferomagnety. Právě tato kombinace zajímá konstruktéry budoucích pamětí a logických obvodů.
Z laboratoře ovšem zatím nevyšel hotový procesor ani změřená procenta úspory. Studie dokazuje, že perspektivní materiál může fungovat i v rozměrech potřebných pro elektroniku. Jestli se z něj podaří vyrobit spolehlivé čipy, ukáže až další vývoj.
















