Start v roce 2029, konec cesty za desítky tisíc let. Fermi Explorer Mission představil plán, který působí jako námět ze sci-fi, jeho autoři ale chtějí využít dostupné technologie. Malá sonda má zamířit k Alpha Centauri, nejbližší hvězdné soustavě od Slunce vzdálené přibližně 4,4 světelného roku.

Projekt založili Philip Johnston, Ezra Feilden a Adi Oldean, kteří stojí také za společností Starcloud. Každodenní řízení mise má na starosti bývalý důstojník amerického letectva Garrett Jamison. Mezi poradci jsou například bývalý prezident Blue Origin Rob Meyerson a spoluzakladatel společnosti AstroForge Matt Gialich.

Sonda má být malá

Fermi Explorer nemá být obří kosmickou lodí. Tým počítá se sondou o hmotnosti přibližně 100 až 200 kilogramů, která ponese nejméně kilogram užitečného nákladu. Celkové náklady na vývoj, stavbu, start i provoz se mají vejít pod 15 milionů dolarů.

Autoři zvažují elektrický pohon, tedy technologii, která se už u kosmických sond používá. Právě v tom se projekt výrazně liší od ambicióznějších konceptů, které počítají například s laserem urychlovanými plachtami a rychlostí představující významnou část rychlosti světla.

Cena za použití současné technologie je ale obrovská. Cesta potrvá zhruba 80 000 let. Fermi Explorer má při nejbližším přiblížení urazit více než 99 procent vzdálenosti k Alpha Centauri. Tým počítá s tím, že se dostane přibližně na 0,044 světelného roku od cílové soustavy.

Nemíří tam, kde je Alpha Centauri dnes

Na tak dlouhé cestě nestačí zamířit sondu na současnou polohu hvězdy. Alpha Centauri se vůči Slunci pohybuje, a projekt proto počítá s místem, kde se bude soustava nacházet přibližně za 80 000 let. Podle výpočtů Fermi Explorer Mission bude tehdy od Slunce vzdálena už více než šest světelných let.

Pokud se sondu podaří skutečně vypustit, půjde o neobvyklý milník. Voyager 1 a Voyager 2 už sice opustily oblast ovládanou slunečním větrem a pohybují se mezihvězdným prostorem, nebyly však vyslány na cílenou cestu k určité hvězdné soustavě.