Voyager 2 patří mezi nejvýznamnější kosmické mise v historii lidstva. Sonda odstartovala 20. srpna 1977 a po průzkumu všech čtyř obřích planet Sluneční soustavy dnes pokračuje v cestě mezihvězdným prostorem. Po téměř padesáti letech ale její největší problém nepředstavuje vzdálenost od Země, nýbrž ubývající elektrická energie.

Inženýři z Jet Propulsion Laboratory, které pro NASA dlouhodobě řídí provoz obou sond Voyager, nyní oznámili úspěšnou úpravu palubních systémů. Díky ní se podařilo snížit spotřebu elektřiny natolik, že Voyager 2 bude moci pokračovat ve vědeckých měřeních nejméně o jeden rok déle, než se původně předpokládalo.

Každý rok ubývají čtyři watty výkonu

Voyager 1 i Voyager 2 využívají jako zdroj energie radioizotopové termoelektrické generátory. Ty vyrábějí elektřinu z tepla vznikajícího přirozeným rozpadem plutonia 238. Tento proces je mimořádně spolehlivý, ale výkon zdroje se postupně snižuje.

Každá ze sond přichází přibližně o čtyři watty výkonu ročně. To se může zdát jako zanedbatelná hodnota, jenže po desítkách let provozu už mají sondy k dispozici jen minimum energetické rezervy. NASA proto v posledních letech postupně vypíná systémy a vědecké přístroje, které nejsou nezbytné pro další provoz.

Od roku 2024 byly na každé sondě vypnuty dva vědecké přístroje. Řada dalších byla odstavena už dříve, protože sloužila pouze při průletech kolem planet v osmdesátých letech.

Operace Big Bang oddálila další vypínání

Nejnovější úprava dostala interní přezdívku Big Bang. Nešlo o žádnou dramatickou přestavbu, ale o velmi pečlivě připravenou změnu v napájení některých systémů. Inženýři současně vypnuli vybraná zařízení a nahradili je úspornějšími alternativami. Současně museli zajistit, aby sonda nepřišla o potřebné vytápění a její citlivá elektronika zůstala v provozních teplotách.

Bez této změny by NASA musela ještě před koncem roku 2026 vypnout další ze tří zbývajících vědeckých přístrojů na Voyageru 2. Díky úspoře energie bude moci sonda pokračovat ve sběru dat minimálně o další rok.

Stejnou úpravu plánuje NASA v následujících měsících provést také na sondě Voyager 1, která je dnes nejvzdálenějším lidským objektem ve vesmíru.