Co se děje, když astronaut onemocní? Neobvyklý návrat Crew-11 z vesmíru

Když se v Česku řekne „náš člověk ve vesmíru“, většina lidí si okamžitě vybaví Vladimíra Remka. A právem. Dne 2. března 1978 odstartoval v kosmické lodi Sojuz 28 společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem a zamířil ke stanici Saljut 6. Ve vesmíru strávil 7 dní, 22 hodin a 17 minut. Stal se prvním československým kosmonautem a zároveň prvním člověkem z jiné země než Sovětského svazu nebo Spojených států, který se dostal na oběžnou dráhu.

Tím ale český příběh ve vesmíru nekončí. Naopak. Pokud se podíváme za hranice samotného Československa a započítáme také astronauty s českými předky, objeví se jména, která patří k největším legendám kosmonautiky. Nejde o žádné okrajové postavy. Českou stopu najdeme u velitele Apolla 13 Jamese Arthura Lovella, u posledního člověka na Měsíci Eugena Andrewa Cernana i u astronauta Johna Elmera Blahy, který létal na amerických raketoplánech a strávil několik měsíců na ruské orbitální stanici Mir.

Je proto dobré rozlišovat dvě věci. Vladimír Remek byl a stále je jediným Čechem, respektive československým občanem, který se dostal do kosmu. Vedle něj ale existuje skupina amerických astronautů, kteří měli české nebo česko-slovenské kořeny. Právě ti ukazují, že česká vazba na pilotovanou kosmonautiku není jen jednorázová kapitola z programu Interkosmos.

James Lovell: česká krev v dramatu Apolla 13

James Arthur Lovell Jr. se narodil 25. března 1928 v Clevelandu v Ohiu. Do dějin vstoupil hlavně jako velitel mise Apollo 13, která odstartovala 11. dubna 1970 a měla být třetím přistáním člověka na Měsíci. Po explozi kyslíkové nádrže se však let změnil v boj o přežití. Lovell spolu s Jackem Swigertem a Fredem Haisem Měsíc pouze obletěli a díky mimořádné práci posádky i řídicího střediska NASA se vrátili bezpečně na Zemi.

Lovell měl české kořeny po matce. Jeho matka Blanche, rozená Mašková, pocházela z rodiny českých emigrantů. Podle českých zdrojů sahají jeho předci do oblasti Dolní a Horní Lukavice na Plzeňsku. Právě Dolní Lukavici Lovell navštívil a obec mu udělila čestné občanství. Nešlo tedy jen o vzdálenou poznámku v rodokmenu, ale o vazbu, ke které se slavný astronaut skutečně vracel.

Jeho kosmická kariéra byla mimořádná i bez české souvislosti. NASA jej vybrala do druhé skupiny astronautů v roce 1962. Letěl na Gemini 7 v roce 1965, na Gemini 12 v roce 1966, na Apollu 8 v roce 1968 a nakonec na Apollu 13 v roce 1970. Apollo 8 bylo první pilotovanou misí, která obletěla Měsíc. Lovell se tak dostal k Měsíci dvakrát, i když na jeho povrch nikdy nevystoupil.

Zemřel 7. srpna 2025 v Lake Forest v Illinois ve věku 97 let. NASA při oznámení jeho úmrtí připomněla nejen jeho odvahu, ale i schopnost proměnit potenciální katastrofu Apolla 13 v jednu z nejslavnějších záchranných operací v historii kosmonautiky.

Zdroj: Shutterstock

Eugene Cernan: poslední muž na Měsíci měl českou matku

Ještě silnější symboliku má jméno Eugene Andrew Cernan. Narodil se 14. března 1934 v Chicagu. Jeho otec měl slovenský původ, matčina rodina měla české kořeny. České vládní zdroje uvádějí, že prarodiče z otcovy strany, Štefan a Anna Čerňanovi, pocházeli z Vysoké nad Kysucou na Slovensku. Prarodiče z matčiny strany, František a Rozálie Cihlářovi, jsou spojováni s Bernarticemi u Tábora a Nuzicemi u Bechyně v jižních Čechách.

Cernanova kariéra patří k vrcholům programu Apollo. Letěl třikrát. Poprvé v roce 1966 na Gemini 9A, podruhé v květnu 1969 na Apollu 10 a potřetí v prosinci 1972 jako velitel Apolla 17. Právě Apollo 17 bylo poslední pilotovanou misí programu Apollo, která přistála na Měsíci. Cernan se stal jedenáctým člověkem, který vstoupil na měsíční povrch, a zároveň posledním člověkem, který jej opustil.

Apollo 17 odstartovalo 7. prosince 1972 světového času, v americkém centrálním čase ještě 6. prosince. Na Měsíci přistála posádka v oblasti Taurus-Littrow. Cernan a geolog Harrison Schmitt zde prováděli výzkum, sbírali vzorky hornin a používali lunární vozítko. Když Cernan v prosinci 1972 odcházel z měsíčního povrchu zpět do lunárního modulu Challenger, uzavřel tím éru pilotovaných výprav na Měsíc, která dodnes nebyla obnovena.

Jeho vztah k českým zemím nebyl jen formální. Při misi Apollo 17 měl u sebe československou vlajku, která se později dostala do Národního muzea v Praze. Do České republiky se opakovaně vracel a jeho původ připomínaly české i slovenské instituce. Zemřel 16. ledna 2017 v Houstonu.

John Blaha: potomek z Vysočiny a dlouhý pobyt na Miru

Méně známým, ale velmi výrazným jménem je John Elmer Blaha. Narodil se 26. srpna 1942 v San Antoniu v Texasu. Podle českých zdrojů sahá jeho rodinná stopa k Janu Bláhovi z Herálce na Českomoravské vrchovině, který odešel do světa jako obchodník se sklem a nakonec se usadil ve Spojených státech. Jeho syn Herbert se stal vojenským letcem a stejnou cestou se později vydal i John Blaha.

NASA jej vybrala mezi astronauty v květnu 1980. Blaha absolvoval pět kosmických misí a ve vesmíru strávil 161 dní. Létal na raketoplánech Discovery, Atlantis a Columbia. Jako pilot se účastnil misí STS-29 a STS-33, jako velitel letěl na STS-43 a STS-58. Jeho nejvýraznější misí byl ale dlouhodobý pobyt na ruské stanici Mir v rámci programu Shuttle-Mir.

Na Mir se dostal po startu raketoplánu Atlantis při misi STS-79 dne 16. září 1996. Na stanici nahradil americkou astronautku Shannon Lucidovou a připojil se k posádce Mir-22, kterou tvořili Valerij Korzun a Alexandr Kaleri. Zpět na Zemi se vrátil při misi STS-81 v lednu 1997. Tato etapa byla důležitá i pro budoucí spolupráci na Mezinárodní vesmírné stanici, protože NASA a ruský kosmický program si tehdy ověřovaly dlouhodobý pobyt amerických astronautů na ruské orbitální stanici.

Blaha není v českém veřejném prostoru tak slavný jako Lovell nebo Cernan, ale z hlediska délky pobytu ve vesmíru a zkušeností patří mezi nejvýznamnější astronauty s českou rodovou vazbou.

Andrew Feustel a česká stopa přes Krtka

U Andrewa Jaye Feustela je potřeba být přesný. Často se u něj v médiích mluví o české vazbě, ale nejde o stejný typ českého původu jako u Lovella, Cernana nebo Blahy. Feustel je americký astronaut a geofyzik, který má k Česku velmi blízko hlavně přes svou manželku Indiru Feustelovou. Ta má české kořeny po matce Aleně, narozené ve Znojmě.

Právě díky této rodinné vazbě se Feustel stal v Česku mimořádně populární. Při misi STS-125 v roce 2009, která byla poslední servisní misí k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu, vzal do vesmíru Nerudovy Písně kosmické. V roce 2011 při misi STS-134 letěl na palubě raketoplánu Endeavour s plyšovým Krtečkem od Zdeňka Milera. V roce 2018 se vrátil do kosmu v lodi Sojuz MS-08, působil na Mezinárodní vesmírné stanici a během Expedice 56 se stal jejím velitelem.

Feustel tedy není nejlepším příkladem astronauta s českými předky v přímé linii, ale je důležitý pro moderní českou popularizaci kosmonautiky. Díky němu se české kulturní symboly, od Nerudy až po Krtka, dostaly na oběžnou dráhu a k dětem i studentům se vesmír přiblížil jinak než přes suchá data.

Česká stopa je širší než jeden let

Vladimír Remek zůstává historicky jedinečný. Byl prvním československým občanem, který skutečně odstartoval do vesmíru, a jeho let ze 2. března 1978 má v české kosmonautice pevné místo. Spolu s ním prošel výcvikem také Oldřich Pelčák, narozený 2. listopadu 1943 ve Zlíně, který se připravoval jako jeho náhradník pro misi Sojuz 28. Do kosmu se ale nikdy nepodíval. Zemřel 7. října 2023 v Praze.

Dnes už ovšem není přesné říkat, že česká astronautika stojí jen na Remkově odkazu a několika slavných jménech s českými kořeny. Česká republika má po desetiletích znovu vlastního astronauta ve výcviku. Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky, byl v listopadu 2022 vybrán Evropskou kosmickou agenturou do záložního týmu astronautů ESA. Od podzimu 2024 prochází výcvikem v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem a v březnu 2026 vstoupil podle Ministerstva obrany do třetí fáze základní přípravy. To samo o sobě ještě neznamená jistý let na oběžnou dráhu, ale je to nejkonkrétnější český návrat k pilotované kosmonautice od Remkovy éry.