Evropská unie znovu otevírá téma, které se v posledních letech vrací stále častěji. Jak moc může být Evropa digitálně nezávislá, když její klíčové služby, data a výpočetní výkon často stojí na technologiích ze Spojených států nebo Číny? Evropská komise proto představila nový balík opatření pro technologickou suverenitu, který má posílit evropské kapacity v čipech, cloudu, umělé inteligenci i otevřeném softwaru.

Nejde o drobnou úpravu pravidel. Balík tvoří tři hlavní části: Chips Act 2.0, Cloud and AI Development Act a nová strategie pro open source software. Všechny mají společný cíl. Evropa nechce být jen velkým zákazníkem cizích technologií, ale chce mít vlastní průmysl, infrastrukturu a know-how.

Čipy jsou jen část problému

První evropský čipový akt měl přivést na kontinent více výroby polovodičů. Ukázalo se ale, že samotná ambice nestačí. Výroba čipů je drahá, pomalá a závislá na celém řetězci dodavatelů, výzkumu, energií i odborníků. Chips Act 2.0 má proto víc tlačit na výzkum, pilotní výrobu, dostupnější investice a propojení evropských firem s reálnými odběrateli.

Druhou velkou oblastí je cloud. Právě tady je evropská závislost vidět nejvíc. Velká část trhu stojí na službách firem jako Amazon Web Services, Microsoft Azure nebo Google Cloud. Technicky jde často o špičkové služby, ale pro státy, nemocnice, energetiku nebo finanční sektor je důležitá i otázka kontroly nad daty a právního prostředí. Cloud and AI Development Act má podpořit evropské poskytovatele a výpočetní infrastrukturu potřebnou pro umělou inteligenci.

Open source jako strategická výhoda

Třetí část balíku se zaměřuje na open source. Ten už dávno není jen záležitostí nadšenců. Otevřený software tvoří základ internetu, serverů, vývojářských nástrojů i mnoha bezpečnostních řešení. Pokud ho evropské instituce začnou využívat cíleněji, může to snížit závislost na uzavřených platformách a zároveň posílit domácí vývojáře.

Návrh ale už teď naráží na výhrady. Asociace CISPE, která zastupuje evropské cloudové firmy, upozorňuje, že pravidla musí být jasnější. Podle ní hrozí, že se za evropské nebo suverénní řešení budou moci označovat i služby, které ve skutečnosti zůstanou pod kontrolou mimoevropských gigantů.