Lidstvo se dostalo nejblíže k trpasličí planetě Pluto v historii. Až doposud jsme pořádně nevěděli, jak vypadá a až na pár bílých fleků na fotografii to byla pro astronomy velká neznámá. To se změnilo v posledních dnech.

Sonda New Horizons proletěla pouhých 12 472 kilometrů od jeho povrchu a při sérii měření získala i několik důležitých snímků. Konečně tak víme, jak Pluto vypadá a brzy, na základě získaných dat z přístrojů, budeme vědět více i o složení a vzniku trpaslíka. Již nyní třeba víme, že je obvod trpasličí planety 2 370 km, což je více, než se předpokládalo. Podle všeho tak má Pluto o něco větší rozměr a o to menší hustotu. 

Pluto a jeho měsíc Charon pohledem New Horizons

Na fotografiích z aparátu Long Range Reconnaissance Imager (LORRI) můžete spatřit "srdce" na dolní polokouli. Jen pro představu má tato oblast na šířku 1 600 km.

Zatím nejdetailnější snímek povrchu Pluta, spatřit lze i hory

Od jeho objevu Pluto ještě ani nestihlo obletět kolem Slunce

Celá mise k Plutu byla z pohledu realizace něčím úžasným. Jeden oběh této trpasličí planety kolem Slunce totiž trvá 248,54 let a jeho dráha tak byla dopočítávána jen složitě. Od doby objevení začátkem minulého století do dneška ještě nedošlo k ani jednomu celému oběhu. Je to podivuhodné, ale hodně tomu pomohly i fotografie pořízené Clydem Tombaughem v roce 1930 (ano, čtete správně).

Výsledná pozice Pluta byla dle slov týmu při startu známá jen přibližně a mohlo dojít k odchylkám v řádu statisíců kilometrů. Postupné úpravy letu sondy a nové výpočty však umožnily včerejší úspěch v podobě blízkého průletu kolem Pluta.

Na nafocení snímků a provedení veškerých měření měla sonda pouze 2 hodiny. Kvůli svému slabému jadernému generátoru energie (sluneční záření je u Pluta moc slabé), navíc nemůže mít spuštěných vícero měřících aparátů naráz. Vědci museli všech 7 přístrojů naprogramovat předem a doufat, že se vše provede jak má. Příkazy k sondě New Horizons letí rychlostí světla přes 4 dlouhé hodiny - pro srovnání, ze Slunce na Zemi letí světlo pouhých 8 minut.

Spojitost s Plutem má i Česká republika

Že je Pluto oproti ostatním planetám naší soustavy poněkud malé jsme věděli dlouho. Až do roku 2006 bylo považováno za běžnou planetu, kvůli změně definice planet však v srpnu téhož roku na konferenci v Praze tento status ztratilo. Neplyne z toho mnoho, jen jej řadíme do jiné skupiny. Trochu nesvůj z toho však byl tým kolem sondy New Horizons, neboť při startu v lednu 2006 Pluto planetou ještě bylo.