Život pod ledem? Připomíná to sice námět na vědeckofantastický film, přesto se jedná i o scénář, jenž zvažuje NASA jako potenciálně reálný. Planeta Jupiter má totiž měsíc jménem Europa (jeden z jejích čtyř největších přirozených satelitů) a právě zde by výše popsané mohlo býti skutečností. Vědci by velmi rádi nalezli známky organického života právě na tomto měsíci pokrytém ledem, pod nímž se může nacházet oceán bohatý na mikrobiální život. Proto se agentura a její laboratoř JPL rozhodly podívat celé věci na zoubek. Chtějí tam poslat do deseti let průzkumný modul, jehož účelem bude vnést do všeho více světla.

Co vlastně úkolem sondy bude? Především se jedná o měření organických stop na povrchu a prostorově okolo něj, průzkum minerálního složení, určení hloubky oceánů a tloušťky ledu, stejně tak i míru salinity. Neméně důležité se jeví také modelování povrchového uspořádání a detailní analýza částic ledu. "Europa je nejpravděpodobnější místo z naší sluneční soustavy mimo Zemi, jež by nyní mohlo skýtat život. Taková mise by tak byla nejlepším způsobem, jak stopy života najít," nechal se slyšet zaměstnanec NASA, seniorní badatel ze sekce Planetary Science, Robert Pappalardo.

Europa, v pozadí Jupiter

Výzkumníci se už rovněž porozhlíželi po eventuálních místech na přistání. Hlavními kandidáty je dle nich činná (tudíž velmi atraktivní) oblast Thera Macula a pak druhá, stabilnější se starší geologií. V potaz bude nutno vzít i otázku radiace. Ta je především kvůli přítomnosti Jupiteru poměrně vysoká. Výsledné místo tak bude muset umožňovat co nejlepší fungování i z tohoto ohledu. S jeho výběrem má pomoci mise agentury NASA nazvána Juno, jež byla spuštěna v srpnu 2011. Roku 2016 má pak z oběžné dráhy Jupiteru započít se sběrem dat rovněž u měsíce Europa. Ideální výsledek by byla možnost osídlení zkoumaných míst, k tomu však vede ještě dlouhá cesta.

Proč byl vybrán pro podpůrnou misi název zrovna Juno? V řecké a římské mytologii kolem sebe měl Jupiter závoj mraků, aby skryl své rošťárny. Byla to právě jeho žena bohyně Juno, jež byla schopna nahlížet přes ony mraky a odhalit Jupiterovu pravou povahu. Plavidlo Juno tak bude podobně jako jeho mýticky předobraz rozplétat pikantnosti ze "života" Jupitera a Europy. Tím toliko k malé mytologické vložce.

Nabízí se o něco vážnější srovnání se sondou Curiosity, jež loni v srpnu přistála na Marsu, a to po více než devíti měsících od startu z mysu Canaveral. Přistání na měsíci Europa by však bylo o něco dramatičtější, neboť destinace je zhruba desetkrát vzdálenější než cesta Curiosity na Mars a teploty nikdy nevystoupají nad mínus 223 stupňů Celsia.

Agenda kolem Europy je označena štítkem prioritní, vědci si od ní zjevně hodně slibují. Můžeme se podívat, co by ona připravovaná sonda měla mít za standardní unifikovanou výbavu, stejně jako jakákoli budoucí průzkumná vozítka - vrták, magnetometr, seismoskopický balíček, snímkovací techniku, mikroskop či také spektrometr.

Europa

Dobrou zprávou budiž, že je relativně snadné výše uvedené dát do kupy. Tou o něco horší pak nutnost dbát u plánované průzkumné pozemní operace ještě více na čistotu i kvůli komplexnímu složení měsíce. Přesný termín přistání sondy na měsíci není znám, stejně tak ani postup. Sám jsem zvědav, co patnáctý největší objekt v celé sluneční soustavě, Europa, přinese. Prohlédnout si tak můžeme zatím prvotní nástřel uvažované podoby stroje.