Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Kolik je "meritelne mnozstvi"? Asi jako to nase "vetsi nez male"? :-)
Nesmysl, ale dotace z toho vyrazej... a o to jde predevsim.
Mno, na tech 30 cm prenesli tolik, ze tim dokazali rozsvitit 2 ledky, ne tedy najednou, ale kazdou zvlast, protoze ucelem bylo prokazat smerovani energie. Na Zemi pak dokazali zachytit jen signal o spravne frekvenci.
Teoreticky pekny zdroj energie, ale:
1) dovedete si predstavit, jak by takove plochy svitily? Na ISS jsou proti tomu panely miniaturni a zari podobne jako nejjasnejsi planeta Venuse
2) Dovedu si predstavit poruchu, kdy dojde k malemu vychyleni (porucha stabilizace, slunecni vitr, mikrometeority atp.). Staci o desetiny stupne a dole na zemi se ten mikrovlnny paprsek posune o kilometry... Pekna grilovacka, nechtel bych mu stat v ceste :-)
Dal bych prednost funkcni fuzi...
Ale funkční fůze je otázka tak 30-ti let, toto bude reálné do 10-ti let.
Jak si na to proboha přišel? Postavení jednoho bloku jaderné elektrárny trvá 10 let a to je projekt, který využívá známou, ověřenou a otestovanou technologii.
Můžem se vsadit o milión korun, že do 10 let solární farmy nebudou zprovozněný. Ani do 15 let.
Poslední zprávy o fůzi jsou 3 roky staré. Momentálně se počítá se zahájením testování plazmy v roce 2025 a provozem na plný výkon v roce 2035. Dalších 10 let na dořešení přenosu energie (tepla na turbínu) a za dalších 10 let se to bude moct postavit komerčně. Takže hypoteticky bychom mohli mít fůzní elektrárnu v roce 2055. Ovšem za předpokladu, že všecho půjde jako po másle.
Zapomínáte, že ITER je jen technologický demonstrátor pro výzkum. Takže i kdyby v roce 35 uchodili operaci s tritiem, tak budou pár let sbírat data a pak začnou stavět DEMO.
Doufejme, že tou dobou je předběhne jiná technologie.
Ano, stavět DEMO a při té výstavbě budou řešit právě to, jak tu získanou energii převést na elektřinu. A jak to budou mít, bude hotová první fůzní elektrárna. A pak už ty další porostou jak houby po dešti. Myslím, že rok 2055 je reálný, ale musejí se snažit. Ne jak doposud.
O tom, že budeme mít do třicet let funkční fúzní reaktor, se píše od padesátých let minulého století.
.. nevím, co zdrojem vašeho optimismu .. moc by mne však zajímal.
Posledních téměř 70 let, kdy započal vývoj fůzních reaktorů, se říká, že "to bude za 50 let" a zatím se na tom nic nezměnilo, bohužel.
Historie projektu ITER sahá, jak jistě víte, až do roku 1985 .. ještě jednou, až do roku 1985. Stavět se po komplikacích začalo 2007 a první plazma se očekává 2025, což se pravděpodobně nestihne.
Teze "dořešení přenosu energie (tepla na turbínu)" ....
Získávání energie z fůzní reakce v tokamaku je navržena, resp. zatím jediná možná, přenosem kinetické energie z plazmy fůzní reakce unikajících neutronů a jejich záchytem ve vnitřním obložení tokamaku, které ohřejí - kinetická energie zachyceného neutronu se přemění na teplo, resp. rozkmitá atomy do kterých "narazí", šílená představa materiálu, který to bude muset "odpracovat". Jakmile se materiál ohřeje, co dále s teplem již není třeba zkoumat, to už funguje v každé tepelné elektrárně, i jaderné, úplně identicky.
Mimochodem, věděl jste, že výchozí energetickou surovinou pro fůzní reakci v tokamaku, stellaratoru je lithium, kterého je na světě hromady . . . ano, to lithium co se "dává do baterek" . . .
Největší problém fůze v případě jejího provozu v uzavřené nádobě (tokamak, stellarator) je udržení stabilního plazma. Toto zatím není vyřešeno. Jinými slovy, dnes neumíme udržet plazma tak dlouho, jak je potřeba. Předpokládá se, že ITER by mohl stabilitu plazmatu vyřešit. Je to však jen předpoklad, žádná záruka, a tedy se to podařit nemusí.
Navíc se ukazuje, že např. stellarator by mohl být vhodnější design v pohledu udržení stabilního plazma, nicméně jeho konstrukce, zejména supracívek je poněkud divoká, mě se líbí, není taková nudná jako u tokamaku .. ale ještě o to náročnější - rozuměj dražší, VVER je o proti tomu hrnec na polívku .. :D
"Za 10 let" .. "jako houby po děšti" ... za 10 let je problém postavit typizovanou jadernou elektrárnu, kterých je na světě hromada, natožpak něco, na co plány ještě neexistuji. A nejen, že neexistují plány, ani nevíme jestli řešením fůze bude tokamak, stellarator nebo lineární řešení laserem odpalovaných kuliček tritia v NIF, kde jej trefují v takové malé věcičce - hohlraum, libí se mi ten název, ve kterém se odehrává velmi zajímavá fyzika ..
Tedy .. ač bych si moc přál, aby v roce 2055 začali růst fůzní elektrárny "jako houby po dešti" obávám se však, že tak jako i vy teď tomu dáváte optimistických 30 let, a to za předpokladu, že "vše půjde jako po másle", což vše nikdy jako po másle nejde, a už vůbec ne v případě výzkumu fůzních reaktorů, čímž vlastně potvrzujete, původní starou tezi, odhad, chcete-li, že za 50 let budeme mít vyřešeno . . . a to se říká, v podstatě beze změny, již 70 let . . .
. . . osobně bych si moc přál a jako civilizace věřím, že se máme posunovat ke stále sofistikovanějším řešením a získávání energie z fůze tímto posunem je, budu však velmi překvapen, dožije-li se toho někdo z těch kdo si dnes mohou přečíst tento komentář . . .
Toto do 10-ti let ?
Do 10-ti let mozna zvladnou bezpecny prenos energie na 100 m v laboratornich podminkach, ale ani na to bych si nevsadil. :-)
A to jeste nevime pri jake ucinnosti...
Nějak mi uniká smysl projektu, jak je prezentován . . .
"Povedlo se jim akumulovat na oběžné dráze solární energii" .. toto se děje na každém vesmírném stroji, KAŽDÉM, který jako zdoj el. energie používá, fotovoltaické články, panely, chcete-li, což je 99% všeho antropomorfního (lidmi vytvořeného) ve vesmíru ... tedy že, energii ze soláru uloží do baterií a to i v případě, pokud se letí dál mimo zemi, resp. mimo zemský nebo i jiné planety stín ... může totiž dojít k deorientaci sondy a pokud by na panely přestalo svítit, je po energii a to může ohrozit celou misi, proto jsou na palubě VŽDY přítomny záložní baterie, vždy ... pro úplnost Space Shuttle používal vodíkové články, některé sondy (Voyagery, Pioneery, Ulysses, New Horizons, Mars Perseverance Rover, ...) používají RTG a pravděpodobně obě strany studené války na orbitě experimentovali se štěpnými reaktory.
"Zároveň dokázali přesměrovat tuto energii na střechu jedné z budov v kampusu, kde tuto energii dokázali zachytit."
Prakticky veškerá rádiová komunikace je dnes v digitální formě, i ta do vesmíru nebo na oběžnou dráhu, a která se děje výhradně v pásu mikrovln, tedy v rozsahu 300 MHz (0,3 GHz) až 300 GHz. Analogové FM rádio je kolem 100MHz.
Každý takový rádiový přenos, je přenosem energie, ze samostatného fyzikálního principu. Když voláte přes mobil, nebo jste připojeni přes LTE, WiFi, nebo chytáte pozemní vysílaní televize (DTV-T(2)), nebo Starlink, vše je v pásu mikrovln a vše je přenos energie. Vysílač ho vyzáří a anténa v telefonu, v PC, na střeše, nějakou malinkatou část této energie zachytí, proto čím je komunikace na větší vzdálenost, je více rozptýlená a proto musí být i větší anténa, (satelit, talíř), aby se té energie posbíralo dostatek a aby získaný signál byl dostatečně silný, tedy silnější než šum, který je všude a daly se z něj rozkódovat, přečíst informace, data která nese . . .
Čím více vyzářím, a čím mám větší anténu (s větším ziskem), tím více "energie" z toho vyleze.
Nerozumím, co tedy bylo prokázáno, krom toho, že se z oběžné dráhy trefili v daný čas na dané místo, tedy střehu univerzitního kampusu . . . ?
Neříkám, že je to snadné, je to hodno technické univerzity s patřičným, zejména finančním zázemím, ale jinak je to co?
Tedy alespoň tak, jak je to prezentováno. Vždyť se toto děje úplně všude kolem nás . . . a pro ty co mají satelitní televizi, satelitní telefon, satelitní internet, se děje přesně to, co v tom experimentu ..
Jinak, solární farma někde na orbitu země s bezdrátovým přenosem, je myšlenka, resp. projet(y) ze 70-80 let, tj. 50 let stará věc. Je to hezká představa, jen jaksi nenalézám vhodný fyzikální princip pro přenos energie. Nejlépe lze směrovat laser, ale i ten na tisíce kilometrů, geostacionární dráha je 36 000 km daleko, bude mít velmi velký rozptyl ... nehledě na efektivitu el.-laser-el. .. i v laboratoři na zemi, bude dnes na jednotkách procent .. jestli 10% tak to bude hodně dobré . . . je to prostě něco jako pouštět závaží do šachty nebo soláry na střeše ev.
Ono to vypada, ze politici jsou v tech zelenych cilech bezradni, proto zacina byt poptavka po podobnych "projektech".
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.