Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii se spojil hype ohledně nově příchozí filmové epizody s nově vydávanou hrou Star Wars: Battlefront. Očekávání i prodeje byly neskutečné. Série Battlefront se původně proslavila jakožto poměrně slušná multiplayerová střílečka silně inspirovaná Battlefieldem. Tomu samozřejmě nedokázala přímo konkurovat, značka Hvězdné války ale přeci jen dokázala natáhnout fanoušky, což mělo za následek i vydání pokračování a také několik handheldových dílů. 

Aktuální díl pak rovnou hlásil, že se bude zaměřovat výhradně na hru více hráčů, kampaň přítomna nebude a singleplayer bude mít podobu několika tréninkových misí, survival map a pár bitev s hrdiny. Nutno podotknout, že kampaň předchozích velkých dílů nebyly valné kvality a série Battlefront se celkově lépe prezentuje jako multiplayerová značka. 

I tak ale část pro jednoho hráče zhodnotíme. Tréninkové mise jsou slušné, každá je jiná, aby si hráč drobet osahal základní mechaniky. Navíc je zde několik podúkolů, jejichž splnění dá hráči určitou sumu kreditů (herní měny), které se minimálně do začátku hodí. Ostatní módy, tedy survival a bitvy (s hrdiny i bez) už tak zábavné nejsou, jsou dost stereotypní, nepřátelé buďto poměrně tupí nebo v extrémní přesile příliš silní. Nic z toho nezachraňuje ani fakt, že je možné vše projít v kooperaci s jedním kamarádem a to jak online, tak lokálně. 

Když se to rozjede ve velkém 

Hlavním trhákem je samozřejmě multiplayer. Je třeba uznat, že po otevření menu s nabídkou módů človeka poměrně překvapí, jak široká nabídka je k dispozici. 

• Drop Point (zabírání modulů, které padnou náhodně na mapu)
• Walker Assault (Impérium se snaží s AT-AT tanky překročit mapu, rebelové se je snaží zastavit)
• Cargo (klasický Capture the Flag)
• Supremacy (kombinace Rush a Conquest)
• Heroes vs Villains
• Hero Hunt (jeden z hráčů je hrdinou, kdo ho zabije, jeho roli nahradí)
• Flight Control (vzdušné bitvy)
• Blast (týmový Deathmatch)
• Droid Run (přivlastnění všech droidů na mapě zároveň).
• Turning Point (DLC Battle of Jakku), kde se rebelové snaží prolamovat obranu Impéria a zatlačit je až na samý okraj mapy. 

Asi jste si již stihli z výčtu herních režimů všimnout, že k české lokalizace zde nedošlo.  

Jak je vidět, nabídka módů je vcelku pestrá, několik z nich je velmi zajímavých, zejména Walker Assault a Supremacy překvapí originalitou, jiné jsou jen žánrové klasiky s atypickým názvem. Hratelnost závisí na módu a lze občas velice tvrdě narazit, čímž poukazujeme především na ty části, kde je nutná lepší kooperovace. Většina hráčů se k důmyslným plánům nemá, přestože je daná hra vyžaduje. 

V nouzi potkáš nepřítele 

Problém kooperace postihují nejvíce například Turning Point, kde jsou rebelové ve velmi silné výhodě. Stačí narušení jednoho bodu z obrany a linie boje se posouvá blíže ke konci Impéria. Je sice hezké, že se tento mód opírá o skutečnost, že se bitva o planetu Jakku sváděla před definitivním pádem Impéria, ale extrémní zvýhodnění pro Povstalce je opravdu znát. 

Dále tu je například mapa Endor v módů Walker Assault, kde jsou opět v extrémní výhodě Povstalci, jelikož AT-AT je zde jen jedno. Výhra Impéria je zde tedy velice výjimečná. Na druhou stranu je pravda, že Cargo dokáží bez problému otočit dva schopnější hráči, kteří kooperují a sledují hlavní úkol. 

Celkovou nevyváženost pak podtrhuje fakt, že zde nefunguje auto-balance hráčů. Není tedy nouze o situace 1 vs 6, nebo neustálé prohrávání, jelikož se v druhém týmu nachází pětice hráčů s neuvěřitelným poměrem zabití:smrtí. Když toto srovnáme se sérií Battlefield, jsme velice udiveni, jelikož tam funguje vše na jedničku - hráč se připojuje na server s podobně zkušenými hráči (výkonem, nikoliv jen úrovní) a v případě jasné převahy upravuje hra seznam hráčů. 

Udivení se dostavuje proto, jelikož obě hry má na svědomí studio DICE, což jsou lidé, kteří mají s multiplayerovými žánry nemalé zkušenosti. Korunu tomu nasazuje pak ne zcela fungující systém partnera. Partner je spoluhráč, na kterém je možné se v průběhu bitvy zrodit, což se občas může projevit jako zlom v přestřelce. Partnera je možné mít pouze jednoho (pryč jsou squady z Battlefieldu), nejednou se však stalo, že nebylo možné se na něm zrodit a hra přiřadila jiného hráče. Když hrajete kooperačně s kamarádem, není to nic příjemného. 

Nechť tě síla provází 

Poslední zmínku máme k hrdinům a strojům. Různé stíhačky, chodící tanky a vznášedla je možné řídit po sebrání speciálního power-upu. Samozřejmě je počet omezen, tudíž se nemůže stát, že polovina týmu nasedne do stíhaček a je zvýhodněna. Výjimku pak tvoří tank AT-AT, který je možné ovládat po určitý čas. Pod kontrolou má hráč pouze střelbu, pohyb je automatický. 

Možné je ovládat i jednoho z hrdinů, kterých je celkem šest. Povstalci mají Luka, Hana Sola a princeznu Leiu, Impérium Vadera, Bobu Fetta a Palpatina. Každý tvoří svým způsobem zrcadlovou protidvojici, tedy první šermují mečem a ovládají sílu, další jsou střelci a poslední dvojice má k dispozici svou gardu; dva hráče, kteří by měli slabší hrdiny ochraňovat a sami mají možnost například položit štít, nebo medkit pro jiného hrdinu. 

Přestože se nabídka jeví jako pestrá a zpočátku má hráč i takový pocit, časem se projeví stereotyp. Mapy se hráč naučí brzy nazpaměť, u pomocných karet stačí se ve výsledku stejně používat tak tři až čtyři různé, ostatní jsou jen určitou variací. Ze zbraní stejně dominují první dvě základní, jelikož jsou univerzální a plně dostačující. V základu tak není hra zrovna trvanlivá. Různorodost přibývá až postupně skrze DLC (Season Pass), což je ovšem krok velmi špatným směrem. 

Zpracování na jedničku 

Největší pochvalu si rozhodně zaslouží grafické zpracování, které je znamenité. Modely jsou detailní, prostředí je náramně věrné filmům z původní trilogie a atmosféra ze hry přímo čiší. Navíc je neskutečně znát, že si tvůrci měli možnost osahat a hlavně zpracovat prakticky vše dle maket a předloh přímo z předlohy. I jemné detaily, jako je třpyt sněhu na planetě Hoth, jsou pastvou pro oči. 

To samé pak platí o zvuku, které je převzatý z originální trilogie. Stíhačky, vznášedla i tanky AT-AT zní tak, jak mají - dokonale. Zvuk blasteru je skutečně jak z filmu, jakmile se hraje na sluchátkách, dostavuje se pocit, jako by hráč byl přímo ve víru akce. Použitý je dokonce i Wilhelm Scream, filmařská pomůcka. U zpracování nelze jinak než smeknout.

Verdikt

Star Wars: Battlefront není rozhodně špatná hra, ale první místo si mezi multiplayerovými tituly nezíská, už jen pro brzy se dostavující stereotyp. Pro fanoušky skvělá koupě, pokud ale rádi kooperujete, doporučujeme raději Battlefield 4.