Sledovací zařízení pro drobný hmyz je založeno na technologii, která se používá ke sledování palet ve skladech. Skládá se ze standardní radiofrekvenční identifikace (RFID), čipu a antény, která byla speciálně zkonstruována tak, aby byla lehčí a tenčí než jiné používané modely, což dopomohlo ke značnému zvýšení dosahu. Modely podobných rozměrů měly běžně dosah pouze 1 centimetr, nyní se hodnota zvyšuje až na 2,5 metru.

Tvůrcem nápadu je doktor Mark A. O'Neill, který stojí za projekty Digital Automated Identification SYstem (DAISY) pro automatizovanou identifikaci živočišných druhů a PUPS P3 neboli organické výpočetní prostředí pro Linux. O'Neill aktuálně pracuje ve své firmě Tumbling Dice v Newcastlu jako technický ředitel a snaží se patentovat svůj nový vynález, jehož testování probíhá v Královské botanické zahradě v Kew Gardens v Londýně.

V první fázi byly použity součástky, které se běžně prodávají. Po úspěšném testu mohlo dojít k optimalizaci a zmenšení jednotlivých komponent. O'Neill doposud vyrobil padesát miniaturních anténních přístrojů o rozměrech 8 milimetrů na délku a 4,8 milimetru na šířku. Sledovací přístroj je připevněn na podchlazenou včelu nebo čmeláka pomocí superlepidla. Celý proces trvá přibližně 10 minut.

Zařízení má menší hmotnost než včela a nijak jí nebrání v letu, přičemž jeho očekávaná životnost jsou tři měsíce. Včelí dělnice většinou umírají na staří, takže riziko pozření včely i se sledovacím zařízením jiným zvířetem je zanedbatelná. A když se stane, tak to bude křupat. ;)

Dělnice vylétnou z úlu pro sběr potravy obvykle na dvacet minut až do vzdálenosti jednoho kilometru. Aby je bylo možné sledovat ve volné přírodě, je nutné rozmístit do odpovídající vzdálenosti kolem úlu náplasti se čtečkami pro příjem signálu, přičemž data jsou zpracovávana pomocí Raspberry Pi. Poznatky získané pozorováním by mohly člověku lépe odhalit chování našich malých zvířecích přátel.