Praskliny v betonu jsou jednou z největších slabin tohoto materiálu. Svoji nízkou cenu si kompenzuje křehkostí, která podléhá velké tíze či různým přírodním zásahům. V chodnících jsou praskliny leckdy nebezpečné, a v mostech či jinde nevkusné.

Henk Jonkers, mikrobiolog z technické univerzity v Delftu, a Eric Schlagen, zabývající se technologií betonu, přišli s řešením. Betonová směs, do které je přimíchaná specifická bakterie (patřící do rodu Bacillus), umožňuje léčení podobných prasklin.

Bakterie produkuje vápenec, kterým díry zaslepí. Jako výživa pro bakterii slouží kalcium laktát, který je do směsi taktéž přimíchán. Bakterie zůstávají nečinné, dokud je neprobudí dešťová voda. Následně začne sžírat svoji potravu (dále kyslík a oxid uhličitý) a produkovat vápenec, kterým zaslepí vzniklé díry a ochrání beton před dalším poškozením.

Dosavadní laboratorní testy prokázaly, že je tento postup desetinásobně efektivnější, než jiné metody. Tímto způsobem léčby betonu se poslední roky zabývalo mnoho vědců, tento projekt je však prvním, který začal experimentovat i mimo laboratoře. Se svojí směsí se pokusil tento tým postavit samoopravovací záchrannou stanici, přičemž výsledky vypadají pozitivně – budova pevná a praskliny úspěšně zaslepeny. 

Přimícháním bakterie vzroste cena betonové směsi o 50 %, v nákladech celé konstrukce je to však zanedbatelné (rozdíl okolo 1-2 %). Bakterie by měla prodloužit životnost betonu o několik desítek let, a tím ve finále značně ušetřit z celkové částky. Přesto se však tým pokouší srazit cenu směsi ještě níže.

Pokud se vše podaří, mohli bychom se prý dočkat širšího využití do čtyř let. První zprávy o této betonové směsi se nicméně datují až do roku 2012, kdy Dr. Jonkers sliboval 2-3 roky. Tehdy se však projekt na venkovní testování teprve připravoval.