CDR.cz - Vybráno z IT

Malé i velké věci, co mě štvou na herním průmyslu

Miluju videohry. Ale průmysl, který je produkuje, mě často pěkně štve. Tento blog není ničím víc, než manifestací mojí frustrace, kterou potřebuji ventilovat. Byli jste varováni.
blog
Blog 01 3

V každém vztahu dojde na moment, kdy jeden druhého seřve, že už si konečně musí vybrat mezi videohrami a vztahem. Tím se chci velkou oklikou dostat k vysvětlení, proč právě s ostatními kluky neporovnávám přítelkyně a budu si místo toho stěžovat na otravnosti herního průmyslu.

Problém #1: Číslování her

V současné době už můžeme jen předpokládat, že videoherní vývojáři a vydavatelé přeskočili matematiku a čísla jako taková. Nelze si jinak vysvětlit názvy nedávno vydaných her s mnohými předchůdci jako Tomb Raider, Doom, Thief, Prey a mnoho dalších.

Blog 02 2

Někdo s nedostatečnou prozíravostí by mohl říct, že jde o pokus vývojářů/vydavatelů o vyvolání nostalgických vzpomínek na originál nebo, že je to cesta jak označit nový začátek. Ale všem, kterým zbývá aspoň tolik mozku, kolik zůstalo na koberci Kurta Kobaina, ví, že je to otravné a matoucí pro nás novináře i spotřebitele.

My se problému vyhneme obyčejnou závorkou s datem, ale představte si rozhovor dvou lidí, kteří videohry tolik nesledují:

A: "Nedávno jsem koukal na Prey a řeknu ti, vypadá to dost dobře."
B: "Myslíš? Já to chvilku hrál a moc se mi to nelíbilo."
A: "Tys to hrál? Kde jsi sehnal přístup?"
B: "Normálně jsem to koupil na Steamu."
A: " Ono už je to přístupný? Já slyšel, že to má vyjít až někdy v průběhu roku."
B: "Blbneš? Však ta hra vyšla už hafo let zpátky."
A: "Ahh, no jasně. Ne, ne, já myslím pokračování Prey."
B: " Jo takhle! Jasný, to jsem taky viděl, škoda, že to zrušili, vypadalo to pěkně.
A: "Zrušili? To není možný, včera jsem na to koukal."
B: "Zrušili to přece na tý E3 2013."
A: "Ne, to si pleteš s Prey 2, já mluvím o Prey."

Nebudu to natahovat, všichni víme, že po chvíli jeden druhému dá z frustrace facku. Pokud například také nejste v obraze, musíte z rozhovoru být podobně rozpačití. Ve zkratce, Prey 2 bylo kdysi zrušeno, aby mohlo být o pár let později představeno jiný Prey bez očíslování. 

Problém #2: Trailery

Kdysi dávno to bylo ve světě jasně rozdělené: knihy měly úryvky, filmy trailery a videohry demoverze. Po čase ale začaly videohry opisovat od filmů a zjistily, že udělat dvou minutové video je mnohem jednodušší než připravovat demoverzi. 

Nakonec jsme se dostali k něčemu, co si říká „gameplay trailer“ - vůbec nejhorší druh traileru. Ten, na rozdíl od ostatních, se prezentuje jako skutečné záběry ze hry. Kupříkladu níže uvedený „gameplay trailer“ k Hitmanovi. Je humorný a zasmál jsem se, ovšem nejedná se o „gameplay trailer“, ale o pečlivě připravené a sestříhané video, jehož cílem je prezentovat hru v tom nejlepším světle.

Paradoxně nejmenší námitky mám proti tzv. „cinematic trailerům“. Na nic si nehrají, plně přijímají svou roli inzertního materiálu a nemůžou být nijak zavádějící. 

Pointou je: zaveď, herní průmysle, znovu demoverze nebo aspoň měj přijatelné podmínky pro vracení videoher, děkuji.

Problém #3: Hnědá

Čas od času - když začne barva mojí kůže splývat s bílými stěnami bytu a jako zjevení se mě lekne i můj kocour – se chodím projít ven a připomenu si, že skutečný svět je plný krásných barev. Kdybych měl totiž vycházet z toho, jak si realitu představují AAA hry, musel bych logicky usoudit, že hnědá barva udělala puč a všechny ostatní zakázala.

Blog 04 1

Jeden čas zavalila všechny velké vývojářské firmy písečná bouře na jejich pracovištích, proto pokaždé, když měla vyjít „realistická hra“, byla obalená v hnědé a všechny ostatní barvy byly zvláštním způsobem zablácené a ošklivé. Proč vůbec plýtvat slovy, když obrázek výše vydá za tisíc slov.

Abych byl fér, je to trend, který se zdá být pomalu na ústupu. Na konci minulého roku proběhla paletová revoluce a hry pro rok 2017 se zdají být opět plné barev. Jsem si nicméně jistý, že se hnědá vrátí a tahle stížnost ještě bude aktuální.

Problém #4: Předobjednávky

Na téma předobjednávek jsem se už jednou dlouze rozepsal v jiném blogu, ale když už sepisuju věci, které mě štvou, nemůžu je vynechat. Ano, přihřívám si vlastní polívčičku, a ano, stále si myslím, že předobjednávky jsou v dnešním čase nejen zbytečné, ale přímo škodlivé.

Problém #5: DLC při vydání

Už delší dobu žijeme v o něco kultivovanější společnosti než dříve a už nikomu nemůžeme říct ať jde do... Našli jsme si proto slušnější, nicméně o nic méně ostré cesty, jak tuto myšlenku vyjádřit.

Zaměstnavatel vám například řekne: „Určitě se vám ozveme.“ Naše dražší polovičky nás obdarují typickým: „Jak chceš.“ Typický editor vám napíše: „Kouknu na to večer.“ A nakonec je tu herní průmysl, jenž se na vás s přívětivým úsměvem otočí a do očí řekne: „Předobjednejte si Call of Halo: Battlefield Ressurection a dostanete DLC Medal of War hned při vydání zdarma!“

Blog 05 1

Je to praktika, co říká, že čas, který vývojáři mohli věnovat dolaďováním a vylepšováním základní hry, věnovali obsahu, jenž nebude její součástí a bude třeba jej dokoupit. V tomto ohledu se ani tolik neobracím na kosmetické doplňky, na těch konec konců mohou pracovat lidé, co už domalovali. Mířena jsou třeba na EA spolu s BioWare a jejich Mass Effect 3 etudou, ve které ještě před vydáním titulu nabízeli DLC From Ashes, obsahující klíčovou postavu pro příběh celé trilogie.

Problém #6: Ocenění

Nejsem moc starý, ale když jsem byl malý Pája, žil jsem ve světě, kde se ocenění dávala za něco. Ve smyslu, že pokud jste udělali něco dobře, někdo vás za to, co jste udělali, ocenil. Získat takové ocenění tedy něco znamenalo, a když jej někdo dostal, mohl chodit po světě a přesně říkat, proč jej dostal, a proč je na něj pyšný.

Dneska se ocenění rozdávají jako bonbóny v bance a i ty jsou špatným přirovnáním, protože mají smysl – konec konců, když už jdete osobně do banky, obvykle to nebývá z příjemných důvodů a nacpat si hrst sladkostí do pusy pomáhá utišit bolest.

Blog 06

Jednou z největších absurdit jsou ceny udělované na E3, takzvané Game Critics Awards. V těch nejen, že jsou oceňovány hry, které ještě ani nevyšly. Jsou oceňovány na základě materiálu, který vývojáři a vydavatelé připravovali celé měsíce pro tuto jednu příležitost. Jsou to ceny za nejlepší reklamu a zmíněné tituly si je lepí po celé krabici, aby zapůsobily.

Jenom pro připomenutí: No Man´s Sky v roce 2014 vyhrálo v této "soutěži" mimo jiné cenu za Nejlepší originální hru a Nejlepší nezávislou hru; v roce 2015 opět vyhrálo Nejlepší nezávislou hru. 

Závěrem

Upřímně vám děkuju, že jste byli tolik trpělivý a byli ochotni dočíst až sem, a pokud jste sem přejeli bez přečtení (a já vím, že mezi vámi takoví jsou), děkuji vám za otevření článku, kliky jsou také fajn. 

Pavel Vevera

Členem redakce inGamer.cz byl od samotného založení v roce 2012. Původně působil jako multisekční redaktor, přispívající jak články, tak video tvorbou, nakonec se však ustálil na textech. Jako externista od 1. ledna 2014 pokračuje v rámci herní rubriky CDR.cz, kam se redakce i část obsahu inGameru přesunula.

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse k blogu Malé i velké věci, co mě štvou na herním průmyslu

Středa, 22 Březen 2017 - 13:43 | Hulmiho Ukolen | Stačí říct jedno: "tak se vy*er na hraní her...
Středa, 22 Březen 2017 - 07:13 | Escaton | "Ale všem, kterým zbývá aspoň tolik mozku,...
Pondělí, 20 Březen 2017 - 19:20 | Psycho Mantis | Hezky řečeno. Hezkých pár neduhů současné herní...

Zobrazit diskusi