CDR.cz - Vybráno z IT

Lawbreakers je zasypáno pomluvami, že kopíruje Overwatch. Ale šanci si zaslouží

Minulý víkend byly na Steamu volně přístupné dva nové tituly – o jednom víte určitě, druhý už není tolik zřejmý. Zatímco Call of Duty WWII se topilo v záplavách hráčů, Lawbreakers jich v porovnání přitáhlo pár. A to je škoda, protože je to moc dobrá hra.
blog

Přímo na začátek přiznám, že z Lawbreakers jsem nahrál jen čtyři hodiny a tento blog sepisuji díky tomu, že jsem se celou dobu náramně bavil a je mi titulu líto.

Líto je mi ho z jednoho důvodu: existuje reálná šance, že jste o titulu buďto neslyšeli, a pokud, tak jako „o tom, co se neprodává“. A je pro to mnoho dobrých důvodů a za spoustu z nich si můžou vývojáři z Boss Key sami.

Původně free-to-play titul proměnili v průběhu tvorby na placený, čímž popudili většinu těch, kteří se těšili na hru zdarma; zanedbali tutorial v otevřené betě, hráči tak byli zmatení a otrávení; vydali hru v období počátku Overwatch Summer Games 2017; nakonec jej zpřístupnili k vyzkoušení ve stejný víkend, jako Call of Duty WWII.

Nalézt problémy tituly není těžké, rád bych vám ale řekl, coLawbreakersudělalo mimořádně dobře.

Navzdory mnohým pomluvám, že se jedná jen o další klon Overwatch, Lawbreakers má svou unikátní identitu, která na současném trhu nenajde rovného. Z titulů jako Overwatch (a logicky Unreal Tournament) si půjčuje barvu, konečný obraz je ovšem dramaticky odlišný.

Liší se pohybem – způsobem, jakým se dopravujete po mapě. Zdánlivě nepatrná věc obrací celou hratelnost na hlavu, protože ovlivňuje i způsob jakým se bojuje.

Na rozdíl od Overwatch(které ač podporuje jistou míru vertikální hratelnosti, zůstává většinou nohama na zemi) a dokonce i Titanfall, Lawbreakers umožňuje všechny formy pohybu –chození, létání, teleportování i skákání na zdech.

Slovem „umožňuje“ myslím „podporuje“. V Titanfall 2můžete chodit, ale stane se z vás „statický“ cíl a hraní strávíte neustálým čekáním na respawn. Lawbreakers netrestá žádný přístup – existují role, s nimiž budete poletovatjako šílení i takové, které vyžadují přízemní styl.

Jeho rozmanitost pohybových stylů ovšem také znamená, že k ovládnutí všech je třeba značná zručnost. V současnosti titul učí hráče skrze Youtube videa, což je nedostačující. Hráči, jenž se je všechny naučili mají obrovskou výhodu nad ostatními; většina hrdinůnení příliš bytelnáa umřou po několika zásazích a cestou, jak zůstat ve hře co nejdéle, je umění jim utéct/uletět/uteleportovat. Zpočátku tedy budete umírat. Často.

Třeba je i vyzdvihnout různorodost postav. Půl člověk, půl stíhačka s rotačním kulometem bojuje vedle nože nosící lanem se přitahující vražedkyně. Pro víc konzervativní hráče je tu těžký obrněný robot s brokovnicí schopný vstřebat pár střel navíc.

Dolů titul stahuje to, že některé z map nejsou přizpůsobené k využití všech pohybových schopností. Buď jsou situovány v příliš uzavřených prostorech nebo naopak mají příliš otevřeného prostoru a málo odrazových bodů.

Text není ani recenzí, ani prvními dojmy – je žádostí, abyste zkusili FPS jenž dělá čest svým inspirací a zároveň přináší neotřepaný způsob začlenění pohybu do hratelnosti, a abyste nenechali umřít hru, která přináší spád na jinak převážně statický, uzemněný trh FPS her. Dejte šanci Lawbreakers.

Pavel Vevera

Členem redakce inGamer.cz byl od samotného založení v roce 2012. Původně působil jako multisekční redaktor, přispívající jak články, tak video tvorbou, nakonec se však ustálil na textech. Jako externista od 1. ledna 2014 pokračuje v rámci herní rubriky CDR.cz, kam se redakce i část obsahu inGameru přesunula.

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse k blogu Lawbreakers je zasypáno pomluvami, že kopíruje Overwatch. Ale šanci si zaslouží

Žádné komentáře.