Služba krátkých textových zpráv (zkratka SMS z anglického Short message service) je název pro službu mobilních telefonů. Tak, jak šel vývoj technologií, postupně šlo posílat sms i mezi pevnými linkami (v takovém případě je SMS strojově dvakrát přečtena, pokud má uživatel klasickou pevnou linku), nebo i přes internet. Tyto sms jsou omezené rozsahem délkou a to 160 znaků. (V případě používání diakritiky je to pouze 70 znaků).

V dnešním světě by se mohlo zdát, že esemesky jsou za zenitem a že nebude již místo pro jejich využití. Různé mobilní tarify sms a hovory operátoři už nabízejí jako neomezené a i když mezi různými předplacenkářemi jsou tyto služby zpoplatněny ještě za kus, spíše se dnes řeší internet, díky kterému dnes i volat a posílat zprávy přes komunikátory, využívající právě internet.

I přes toto, esemesky jen tak nevymizí. Jsou totiž nástrojem při ověření uživatele, různých komerčních aktivit, zpráv od banky. Pomocí krátkých textových zpráv je možné hlasovat v soutěžích či dostávat informace o počasí, zpravodajství, nebo lze s nimi platit - v takovém případě se částka strhne z kreditu, či se objeví na faktuře k mobilnímu tarifu.

Aktivita posílání sms vždy stoupne nejvíce na Silvestra. Zde můžeme vidět pokles počtu odeslaných sms. Ve stejné době v roce 2005 byl celkový počet poslaných sms 54 milionů. V roce 2019 pak 31 milionů.

V čem se změnila povaha sms? Dříve, když vám napsalo neznámé číslo, bylo trochu dobrodružné zjistit, kdo že to je, jestli z toho nekápne seznámení, nebo je to opravdu omyl. Podle mého názoru se vytratila jakási romantika, podobná při psaní dopisu. Myšlenky vyjádřené do omezeného prostoru však měly svůj půvab v tom, že člověk musel přemýšlet, jak nejlépe přenést informaci. Lidé v době největšího zájmu o sms byli navíc zvyklí psát sms než přímo volat. Má to samozřejmě i souvislost v ceně hovorů, kdy cena za minutu přesáhla i deset korun, což bylo ještě k vidění nedávno u telefonních budek.

SMS jako takové jsou na ústupu a jsou spíše doplňkem než nástrojem na plnohodnotnou komunikaci. Tuto úlohu dnes zastoupily již zmíněné instantní komunikátory. Doplňkem k modernímu světu, kterému už vládnou jiní. Samozřejmě, po SMS přišly MMS, služba multimediálních zpráv, šlo přes ně posílat krátká (značně rozlišením omezená videa), audio, obrázky, nebo cca sedmkrát více textu než u klasické SMS. Ty ale také už dnes nestačí pro svou malou kapacitu.

Já osobně jsem psaní SMS miloval. Cvakání tlačítek šlo velmi rychle nacvičit a stávalo se, že lidé uměli psát sms i poslepu. Našli se i tací, kteří se pyšnili rychlostí napsané smsky.

Ve psaní SMS bylo kouzlo. Nikdy jste netušili, co se odehrává na druhé straně. Sice existovaly notifikace o doručení zprávy, ale zdaleka se to nedá srovnávat se všemi informacemi, které dnes aplikace na protistranu prásknou; kdy byl/a online, kdy byla zpráva přijatá, přečtená, nepřečtená a kdy druhý píše. Také odpovědi vyžadovaly trochu větší snahu, než jen kliknutí na palec nebo podržení čudlíku pro odeslání smajlíka nebo gifu. 

Když pak přišla samotná sms, doprovozená příslušným zvukovým ohlášením, člověk se skoro až cítil, jako kdyby mu přišel dárek. Dárek, který až otevře, bude vědět o obsahu. A vždy člověku udělalo radost, když těch sms přišlo více a na displeji svítilo číslo u počtu přijatých zpráv. Člověka to potěšilo.

U dnešních rychlých komunikátorů je samozřejmě tento stav a pocit také, ale už v jiné formě. Jakoby si totiž lidé příliš zvykli na komfort toho, že můžou psát sálodlouhé texty a nepřemýšlet u toho moc. Jako kdyby důraz na psaný text byl daleko menší. Na druhou stranu, právě nabízený komfort dnešních rychlých zpráv odsouvá prostě zcela logicky smsky na několikátou zadní kolej.

Zmizí jednou esemesky úplně? Používáte je ještě v dnešní době?