Takže jsem si při upgradu jednoho z letitých strojů řekl, že bych se mohl podívat, jak je na tom s výkonem nejlacinější SATA SSD v mnou preferovaném e-shopu.

Volba tedy padla na Patriot Burst Elite 240GB, což je podle mne nejnižší kapacita, na které lze reálně provozovat Windows (tedy pokud uživatel není notorický pedant neustále promazávající disk). Mimochodem Windows zobrazovaly kapacitu po naformátování 223GB.

První, na co bych se rád zaměřil, jsou informace o výrobku před nákupem. Samotný obal člověku neřekne v podstatě nic, než že se jedná o 7mm vysoké SATA SSD. Maximálně můžu pochválit velkým písmem napsanou kapacitu přímo na výrobku. Oproti občasným hlavolamům na notebookových harddiscích je to příjemná změna.

Takže druhá možnost je zkusit najít informace na webu výrobce patriotmemory. Zde se dá SSD naštěstí bez problémů najít, s čímž mívají někteří výrobci občas problém, jako by snad chtěli existenci některých svých výrobků zatajit. Zde si lze stáhnout 1 stránkové PDF s parametry a ZIP soubor s fotkami výrobku. Nějaký ovládací/diagnostický software nebo upgrade Firmwaru chybí, byť u jiných produktů výrobce jej nalézt lze. Ovládací/diagnostický software z jiných SSD bohužel Patriot Burst Elite nenadetekuje, takže jsme odkázáni na produkty třetích stran.

Ve výše zmíněném PDF (pro každou kapacitu je jiné) se dozvíme alespoň něco, konkrétně maximální garantovanou kapacitu přepisu (100TB), rychlosti sekvenčního čtení a zápisu (450MB/s a 320MB/s), IOPs (40K). Nepotěší bohužel následující věta:

" ... is supported by the latest SATA controller capable of utilizing both TLC and QLC NAND"

Z ní bohužel vyplývá, že se nedozvíme typ řadiče, ani zda jsou použity TLC nebo QLC paměti, což pokládám za dost zásadní údaje.

A jdeme na hardware. SSD jde jednoduše rozebrat celkem 4 šroubky s křížovou hlavou. Dokonce nejsou zaplombovány žádnou samolepkou nebo něčím podobným. Vlastní disk je malý plošný spoj o rozměrech cca 55x40mm, na kterém je vidět hlavně řadič a 4 místa pro paměťové čipy (2 na každé straně), v tomto 240GB modelu je osazen jen jeden. Na plechovém obalu SSD je v místech plošného spoje nalepena nevodivá samolepka. Bohužel nemám k dispozici slušný foťák, abych pořídil lepší fotografie, ale z popisu čipu řadiče lze na rozdíl od údajů výrobce vyčíst jeho typ: Silicon Motion SM2259XT.

Testovací sestava byla postarší desktop i5-4460, 16GB RAM, GTX 750 Ti, Crucial MX500 500GB, ale neočekávám že by to na maximální rychlost SATA SSD mělo nějaký zásadní vliv. SSD jsem "proklepnul" programem CrystalDiskInfo, který dokázal zobrazit všechny údaje včetně množství celkem zapsaných dat, což se vzhledem k absenci oficiálního softwaru bude hodit. Poté jsem jej otestoval několika známými programy pro test výkonu: AS SSD Benchmark, ATTO Disk Benchmark, CrystalDiskMark a HD Tune. Screenshoty s výsledky vidíte okolo v článku.

Maximální rychlosti sekvenčního čtení a zápisu jsem dosáhl okolo 250 - 280MB/s, což mi přijde dost vzdálené od výrobce deklarovaných 450MB/s a 320MB/s. Mnou běžně používaný Crucial MX500 dosahuje dvojnásobných hodnot, ale také o polovinu vyšší ceny. 40K IOPs 4K se v programu ATTO Disk Benchmark podařilo dokonce přesáhnout.

Zda jsou dosažené výkony odpovídající nebo zklamáním, je otázkou, chtělo by to srovnání s dalšími výrobky stejné cenové kategorie, které bohužel nemám k dispozici. Nicméně výrobcem nadsazené hodnoty sekvenčního čtení a zápisu nejsou zrovna dobrou vizitkou. Stejně tak chybějící údaje o typu řadiče a paměti. Přidání podpory do ovládacího/diagnostického softwaru by taky nemuselo dát tolik práce. Za cenu přesahující 600Kč za 240GB model to podle mě do nějakého starého desktopu nebo notebooku lze snést.