Tvůrci si nejspíš vzali známé asasínské heslo a řídili se hlavně jeho druhou polovinou, tedy že „vše je dovoleno“. Inovace totiž nejsou malé. Změněný je použitý engine, hratelnost, výplň volné hry, a také se konečně mnohem více zapojuje Desmond, který už nefunguje jen jako prostředník mezi současností a předky, za které hrajeme. Nicméně ne všechny zmíněné změny jsou pozitivní. Začněme popořadě.

Současný díl má dvě příběhové linky. První je Desmondova, jenž má nyní svůj úkryt v tajné jeskyni První civilizace a snaží se rozluštit návod na záchranu planety ohledně jejího nadcházejícího konce, který má nastat 21.12.12. Mimo pátrání ve vzpomínkách se Desmond zapojuje do hledání i aktivně, když krade z míst Absterga zdroje pro mechanismy v jeskyni. Skutečně tedy konečně vyvstal z role pouhého prostředníka.

Ať žije revoluce!

Příběh předka je zasazen do 18. století na americké půdě. Přesně tak, jedná se o dobu, kdy Američané (dalo by se říci snad i Britové žijící na západním kontinentu) povstali proti britské nadvládě a rozhodli se bojovat o svou nezávislost. Zcela nečekaně se do této války připlete i Connor, hlavní hrdina hry. Poměrně zajímavý je ovšem úvod hry, ve kterém se hráč ujme role Connorova otce. Haytham Kenway připlouvá do Nového světa s úkolem najít klíč do tajné jeskyně První civilizace. Což je samozřejmě mnohem komplikovanější, než se zdá.

Díky svému úkolu se tedy spojí s původními obyvateli, díky čemuž je následně možno hrát za jeho potomka jménem Ratonhnhaké:ton, později známého právě jako Connor Kenway. Co nás mile překvapilo je fakt, že za Haythama není hra jen několika minutová, ale zabírá celé dvě úvodní sekvence, což se ve výsledku může přiblížit až k cca 2-3 hodinám herního času. Navíc již v této části je připraven jeden opravdu povedený zvrat. Jen tak na okraj je možná vhodné i zmínit, že v oblíbenosti hrdinů jasně vede Haytham, na rozdíl od mladého Connora s horkou hlavou a touhou po pomstě.

Dýchání historie

Série Assassin’s Creed je známá svými hrátkami s historickými událostmi a zapojování hráčů do jejich dění. A ani zde tomu není jinak. Connor se tak stává svědkem Bostonského masakru, Bostonského pití čaje, či britského pochodu na města Lexington a Concord. Bohužel některé historické momenty se nevyhnuly nepřesnostem, jako například Pití čaje, kdy byli vzbouřenci oblečení jako původní obyvatelé, což ve hře nebylo. Jiné momenty byly upravené za účelem příběhu, jako je záminka Bostonského masakru, který zde vyvolali Templáři, a událost skončila opravdu masakrem nevinných (ve skutečnosti zemřelo jen pět bostoňanů).

Mimo události si hra půjčuje i historické postavy. Nejvíce známí budou asi George Washington, Benjamin Franklin nebo Charles Lee, zde ukázaný jako zatvrzele záporná postava. Tady již měli tvůrci mnohem větší prostor pro úpravy, přesto se vyhnuli problémům, že by některá postava jednala nelogicky, nebo mimo příběh.

Hratelnost po revoluci

Hratelnost v letošním díle prošla značnou změnou, respektive změnami. Vrací se například automatické uzdravování z prvního dílu. Úprav se dočkal i soubojový systém. Ten by se dal nyní nejvíce přiblížit tomu, který se objevil v nových hrách s Batmanem, i když jde svou vlastní cestou. Jakmile se blíží útok, nad nepřítelem se objeví červený trojúhelník a stačí zmáčknout příslušné tlačítko pro obranu, kdy Connor útok vykryje, hra se zpomalí a následně je možné vybrat, zda protivníka odzbrojit, zabít, nebo odhodit.

Souboje jsou tak zjednodušené, nicméně i přesto jsou občas výzvou – některé protivníky nejde ihned zabít protiútokem, jindy utvoří nepřátelé palebnou linii a hlavní hrdina musí popadnout nejbližšího protivníka jako živý štít. Bohužel změnou prošli i eliminace hlavních cílů. Při jejich plnění hra vodí možná až příliš za ručičku, takže se dostavuje pocit linearity, který bychom zrovna u této série nečekali.

Na druhou stranu je tu svět, který je opravdu velký, plný různých vedlejších úkolů. Ať se jedná o vyšetřování báchorek od hraničářů, lodní bitvy na moři (které mají se simulací pravých námořních bitev sice pramálo společného, ale jsou zatraceně zábavné), lovení zvěře, kontrakty, osvobozování části měst, či starání se o vlastní usedlost, sbírání listů z almanachu a jiné kratochvíle. Zároveň jde asi o první díl, kdy není z hlavního hrdiny v první polovině milionář, který si může dovolit cokoliv koupit. V odměňování je titul konečně střízlivější.

Nové next-gen zpracování

Audiovizuální zpracování je, řekněme to na rovinu, rozporuplné. Nechápejte to špatně, Assassin’s Creed III vypadá naprosto úžasně, použitý AnvilNext je přesně ten engine, který jsme tu chtěli mít už minulý díl – modely postav jsou skvělé, mimika v obličeji vypadá také velmi dobře a při přiblížení na oblečení jsou vidět úžasné detaily. A voda. Ta voda. Při námořních misích je naprosto báječná. Přesto se engine nevyhnul několika bugům, jako je mizení NPC postav, nebo naopak rychlé dosazování objektů. A to ne v dálce, ale například 5 metrů od hrdiny. Občas si hra postaví hlavu, a přestože zabijete nepřítele, hra zatvrzele tvrdí, že je živý. V případě úkolů pomůže jen nahrát poslední kontrolní uložení.

Naopak ke zvukovému doprovodu nemáme ani ty nejmenší výtky. Ozvučení této série bylo vždy perfektní a třetí velké pokračování na této tradici nic nehodlá měnit. Dabing postav je velmi kvalitní a hlasem patří mezi naše favority opět Haytham Kenway, ale i Connor. Co považujeme za naprosto užasnou věc, je nadabování původních obyvatel jejich jazykem. Soundtrack je atmosférický, mění se přesně podle situace a kvalitou se rovná pro nás zatím nejlepšímu soundtracku druhého dílu.

Verdikt

Assassin’s Creed III je hrdým pokračování svých předchůdců. Bohužel nevyhnul se bugům a změnám, které trochu odporují tomu, na co jsme byli dříve zvyklí, nicméně se jedná o kvalitní a hlavně zábavné pokračování. Tomu odpovídá i udělené hodnocení.