Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Mňo, nějaká ta vrstva ledu sice zřejmě může částečně ochránit proti kosmickému záření, ale vzhledem k takřka naprosté absenci ochranného magnetického pole okolo Marsu pak stačí jediná zvýšená sluneční aktivita (malá erupce) a je po veškerém životě pod tím ledem. To by museli zalézt hluboko pod zem.
Docela by mne navíc zajímalo, jak by se vyrovnali s tím, že teplota může dosáhnout až ke 30°C a tedy může ledovou bariéru narušit (roztátá voda se samozřejmě začne okamžitě odpařovat).
Celé to postrádá jakýsi hlubší smysl. Kolonizace Marsu je naprosto absurdní z několika důvodů:
1) není tam prakticky žádná atmosféra a ani nelze žádnou vytvořit (unikla by z velké části do vesmíru, zbytek by během krátké doby odvál sluneční vítr), protože Mars je příliš malý (slabá gravitace).
2) Mars má velmi slabé magnetické pole, což spolu s absencí atmosféry způsobí velmi brzké vyhynutí všeho živého, co není ukryto dostatečně hluboko pod povrchem.
3) Tzv. kolonizace by tedy znamenala jen zoufalé přežívání a v podstatě jen čekání až se něco poss…kazí a nepůjde opravit, protože pomoc prostě nedorazí.
4) a čím by se kolonizátoři zabývali na Marsu? Kromě toho, že by měli plno práce jak vůbec přežít, by mohli zkoumat tak akorát šutry okolo sebe. Naprosto mrtvá a pustá planeta…
5) Mars je prostě příliš daleko a je otázkou, zda-li by „kolonizátoři“ vůbec dorazili živí až k němu. Kolikrát stanul člověk na Měsíci? A jak dlouho tam pobyl? A kdy tam byl naposledy? Neumíme postavit (a udržet) základnu ani na našem malém souputníku a už tu básníme o planetě, která je pro nás prakticky nedosažitelná.
Ano, i v tom je romantika. A hlavně ta idea „člověk kolonizuje jinou planetu“! (když si sám neumí udělat pořádek ani na vlastní Zemi — viz bordel na východě s IS). Proč tedy ještě nepumpnout daňové poplatníky o pár výzkumů na téma kolonizace Marsu?
A jak tlusta vrstva ledu je potrebna pro ochranu pred vetsinou erupci? A jak tlusta vrstva horniny? Ted cekam ze vytasis vztah nebo tabulky, kdyz o tom tak sebejiste pises.
Proč? Zajímá Vás odpověď, nebo prostě chcete flamewar?
Poslužte si: https://en.wikipedia.org/wiki/Gamma_ray#Shielding
Zajima me odpoved. A navic si myslim, ze Viktor Navrátil jen keca a nevi jestli je tloustka ledu v danem projektu dostatecna. Protoze co jsem videl navrhy lodi na cestu na mars (doba letu rok), tak zadne obrovske mnozstvi horniny jako stit nepovezou.
Odkazovana stranka nic nerika o energiich v male erupci, takze nelze vydedukovat potrebnou tloustku ledu. Navic je o gama zareni, Navratil mluvil o chybejicim magnetickem poli, takze mel na mysli spis castice, protoze gama zareni si z mag pole moc hlavu nedela.
Kdyz to dam dohromady, mam pocit ze tloustka ledu by mohla byt dostatecna, a Navratil o tom vi kulovy.
Jelikož se je nechystají odstínit magneticky, tak je to prakticky nastejno. Prostě úměrně hustotě a šířce u jednoduchého materiálu. Trik tady bude v tom tvaru a povrchové úpravě té budovy (našikmo vůči zdroji radiace a obytné komoře - zvyšuje to jakoby šířku/dráhu záření), což si pan Navrátil asi neuvědomil. Ale tak oponuju inteligentně ne a hned se do někoho nenavazuju.
Jelikož je to průsvitné, tak k tomu taky nemám moc důvěru. Ale tak hodně odstíní obytná kapsle z kovu uvnitř, ve které by obyvatelé asi trávili nejvíce času. Otázka je jak hodnotili to množství návrhů a do jaké míry do rozhodování vstoupila realizovatelnost a do jaké hezký obrázek.
Pro stínění částicového záření je mnohem lepší voda než kov. Důvodem je nízká akomová hmotnost vodíku a částečně i kyslíku. Při zachytávání částic v materiálu vzniká brzdné záření gama - a toho je tím méně, čím je menší atomová hmotnost materiálu.
Průsvitnost nevadí - naše atmosféra je také průsvitná a přitom zachytí skoro všechno gama záření (na které - jak už tu někdo psal - nemá magnetické pole žádný vliv).
Zemská atmosféra na hladině moře odpovída cca 11 m tlustému ledu.
Kovové stěny samozřejmě dále pomohou odstínit některé vlnové délky zbytku gama záření - jak kosmického tak brzdného.
Nevím, nejsem fyzikální chemik, moje znalosti jsou hodně wikipedijní. Co čtu tak vodík má relativně malou stínící schopnost, akorát je tam ten bonus, že produkuje pak málo sekundárního záření a následně se dá klidně použít. Oproti třeba hliníkovým foliím.
Ohledně průsvitnosti: ale třeba propustí UV, kdyby nebylo triku s ozonem.
Děkuji za zajímavé argumenty k debatě (místo planých výkřiků minuskářů).
Domnívám se, že „našikmo“ lze aplikovat v okamžiku, kdy víme že směr záření bude dopředu známý. Ovšem ten se samozřejmě neustále mění. Magnetické pole Země nás chrání především proti vysokoenergetickým nabitým částicím ze slunce (sluneční vítr). Další nezastupitelnou ochrannou roli pak hraje atmosféra. Obojí na Marsu není a já se domnívám, že těch několik metrů ledu by sice mohlo chudáky kolonizátory nějak ochránit (spolu s ocelovou konstrukcí, popřípadě i takový polystyren je schopen velmi účinně odstínit radiaci), ovšem není vyřešen odpar vody z ledu a pod, jak už jsem se ve svém prvním příspěvku zmínil, stejně tak i stabilita konstrukce. Pokud led bude uzavřen do fólie/membrány, pak i roztátí malého množství ledu a následně vytvořená pára (bod varu vody na Marsu je blízký nule) může způsobit poškození/roztržení fólie a td. Na ilustrativním obrázku z projektu to vypadá na velmi lehkou konstrukci a nikoliv na ledovou stěnu o několikametrové síle…
Vím že je tu spousta naivních snílků bez konkrétního argumentu, já se jen snažím na to dívat pohledem pragmatika a realisty.
Pořád mi schází odpověď na otázku: „co tam a co z toho?“ Mars je pustá a mrtvá planeta! A stále jsem přesvědčen, že kolonizátoři by tam stejně byli v podstatě posláni na smrt.
Dnes nejsme schopni postavit ani na našem měsíci nějaký obytný komplex, ve kterém by mohl někdo dlouhodobě přežít. Naše technologie zatím ani neumožňuje něco takového a to je měsíc doslova kousíček od nás. Umíme stěží a s vypětím nemalých prostředků jen na naší oběžné dráze za neustálého zásobování udržet několik měsíců lidskou posádku, jenž se neustále obměňuje. A když vypadne jedna zásobovací raketa, už je tu problém, co kdyby selhala i ta druhá. A už se tu hned básní rovnou o Marsu!
Neumíme zatím ani zde na zemi vytvořit FUNKČNÍ izolovaný biosystém. Zatím oba projekty Biosfera skončily v podstatě fiaskem (a za ohromné peníze se zjistilo, že se nějakou dobu dá podvádět, než se to zhroutí úplně — na Marsu by to ale stálo životy!).
Takže to shrnu:
1) Mars je pro naši současnou technologii až příliš daleko a není zatím ani jisté, zda-li by tam vůbec někdo doletěl živý. Zatím tam umíme poslat (jednosměrně) tak akorát sondu s vozítkem… Kolik desítek tun zařízení a zásob tam bude nutno poslat, aby se tam mohli vydat první lidé? A kolik lidí vůbec?
2) Nemáme technologii, jak tam vystavět (roboticky) obydlí, jenž by bylo dostatečnou a stabilní (!) ochranou proti vnějším vlivům a hlavně záření z vesmíru a ze slunce. Víme, že na Marsu je voda. Ve formě ledu na pólech. Možná někde i pod povrchem. Pokud je pod povrchem v tekutém stavu, bude zapotřebí ji zmrazit v led dřív, než se na povrchu vypaří. Pokud se voda přečerpá do nafouknuté membrány (a ta se tou vahou nezhroutí, než to „vytuhne“), tak stále bude problém s tím, že atmosferický tlak na Marsu je tak nízký, že voda se okamžitě začne měnit v páru a pak ta membrána praskne tlakem z vytvořené páry). A že by byli schopni tu vodu zmrazit okamžitě? No tak to hodně štěstí! To prakticky neumíme ani zde na Zemi. Pak stále hrozí problém, co když se udělá teplo. Maximální teplota na Marsu dosahuje až ke 20 °C, možná až 25°C. Co se stane s konstrukcí, když led na několika místech roztaje… Co se stane, když si budou kolonizátoři chtít zatopit (i když tedy nevím z čeho), když je na Marsu průměrná teplota okolo -60°C. Odkud budou vlastně brát energii? A že ji budou hodně potřebovat!
3) Zatím neumíme vytvořit funkční izolovaný biosystém, bez něhož by na Marsu bez zásobování potravinami nikdo nepřežil. Jakékoliv selhání = smrt hlady/zadušením.
4) Co tam? Pustá a mrtvá planeta. Kolonizátoři budou mít na starost v podstatě jedinou práci — přežít. No já nevím, ale viděl bych mnohem lepší smysl života…
5) Z čeho to zaplatit? Budeme na ně sbírat víčka? USA jsou předluženi. Evropa též. A Čína takové ambice nemá.
Omlouvám se, pokud jsem někomu svými námitkami a uváděním některých věcí na pravou míru rozboural jeho vlhký sen. Ale takový je prostě život. Pokud se v něčem mýlím, rád uvítám rozumnou a urážekprostou diskusi s konkrétními argumenty. Nicméně domnívám se, že já se kolonizace Mrasu nedožiji. A dokonce ani děti mých dětí. A když se podívám na vývoj světové situace, nemyslím si, že za nějakých deset let nejvyšší Imám nějaký vesmírný výzkum vůbec povolí… :-))
Co se týče vody a jejího tuhnutí na Marsu, je to jen otázkou vhodné technologie.
Například lze dělat cihly v nějaké bedně (podobně se dá dělat materiál na iglů i u nás v zimě)
Co se týče vody, dopravené na povrch: při snižování tlaku se se jí vypaří jen malá část (odhadem 1/7-1/8 - možná někdo upřesní).
Platí totiž zákon zachování energie: skupenské teplo, potřebné na vypaření (sublimaci) se odebere části vody, která naopak zmrzne. A protože skupenské teplo vypařování je mnohem větší, tak musí většina vody zmrznout, aby se malá část mohla vypařit. Jediný problém je v nalezení vhodného způsobu, který zajistí, že se to celé nerozprskne ve formě sněhového gejzíru.
Co se týče stability konstrukce: stačí, aby kolem byla membrána, která bude ve dne dobře tepelně izolovat, ale zároveň bude prodyšná.
Led se bude sublimací sám neustále udržovat na teplotě pod nulou, a to za cenu pozvolného odparu z povrchu. Životnost metrové vrstvy odhaduji minimálně na roky.
Mimochodem: na podobném principu je založeno chlazení některých kosmických skafandrů. Tam stačí odpařit řádově 1 kilogram vody za hodinu, aby se odstranilo teplo, které produkuje jeden člověk a vybavení skafandru.
Co se týče vzdálenosti Marsu:
Energií, potřebnou pro let, není o moc dál, než Měsíc.
Obojí je mnohonásobně dražší (a to i v pouhé ceně vynesení paliva), než výlet na ISS.
Takže cesta na Mars vede přes levnější technologii startu ze Země. To je hlavní problém, na kterém celé tyhle plány drhnou. Zbytek je asi řešitelný.
No, když dojde přímo k varu vody… jde jen o nějaký nápad, který evidentně nebyl vůbec otestován. „Prostě se vezme nějaká fólie nafouknutá vzduchem a do ní se napustí voda, jenž zmrzne a tak vytvoří ochrannou samonosnou stěnu…“ Jestli jste velice spokojen po přečtení této základní myšlenky projektu, pak je všechno v pořádku. Já osobně tam vidím hned několik zásadních zádrhelů (nejen tedy těch 5 bodů v předchozím příspěvku)…
Myslím si, že stále zůstává mnohem více otázek, než odpovědí. Proto si myslím, že tzv. kolonizace Marsu je zatím velmi utopistický projekt. Uvidíme za pár let… :-)
PS: o skafandrech toho moc nevím. Já měl za to, že se jedná o uzavřený systém a nikoliv o systém otevřený s odparem vody. Měl jsem za to, že o vyváženou teplotu se stará systém oběhu ve stěnách skafandru, případně s dodatečným ohřevem/chlazením a pod. Ale to fakt nevím, tohle už tak nesleduji…
Ke skafandrům: Minimálně ty, které používal program Apollo, měly podporu života s otevřeným okruhem. Malá část vody se po průtoku skafandrem odpařovala do vakua. Spotřeba do 1 kg/hod. Vypařená voda se doplňovala z nádrže.
Odpar neprobíhal přímo ale voda nejprve zmrzla a vzniklý led sublimoval.
Dnešní skafandry (nevím ale, jestli všechny) to řeší podobně - jen mají oddělený vnitřní (uzavřený) a vnější (otevřený) chladící okruh.
Co se týče popisu s nafouklou fólií: Je to i podle mne hodně nedostatečné.
Na druhou stranu: pro udržení kapalné vody by stačil přetlak několika málo milibarů, což by asi neměl být nepřekonatelný problém.
Ano, máte pravdu. Pro udržení kapalné vody stačí přetlak i pár milibarů. Na Marsu je tlak (u povrchu) necelých 8 milibarů (některé zdroje uvádí dokonce pouhých 6 milibarů). Takže problém s kapalnou vodou přetrvává, protože bod varu vody je na pouhých 0,35 °C! Takže se zjednodušeně dá říci, že po roztátí ledu voda plynule přejde přímo do varu…
Abyste mohl natlakovat konstrukci (do které se má tato voda přečerpat), z jakého materiálu a v jaké tloušťce to musí být, aby vydržel přetlak dostatečný k tomu, aby se voda nedostala do varu, než zmrzne? Je vhodné si také uvědomit, že Mars ma natolik řídkou atmosféru, že na povrch dopadne mnohonásobně více meteoritů, než na Zemi, takže ani tohle nebezpečí nelze podceňovat. Stejně tak prachové bouře, kdy prach tvoří velmi ostré částice, které fólii za relativně krátkou dobu též abrazivně naruší.
Proto se nadále domnívám, že zmíněný projekt je jeden z dalších nesmyslů, draze zaplacených…
Co se týče skafandru, tak to je vážně pro mne velkým překvapením, protože jsem k tomu, co uvádíte, vůbec nic nenašel. Jste si opravdu jistý s tím ochlazováním skafandru sublimací ledu? Protože efektivita a náročnost tohoto řešení je vzájemně ve velkém nepoměru. Ale já bych se nedivil, traduje se že zatímco Američané vynakládali staticíce dolarů na vývoj pera fungujícího i v beztíži, Rusové to pragmaticky vyřešili obyčejnou tužkou. To jen tak na odlehčení tématu :-)
Zatím v tom co jsem vyhledal, není o Vašem řešení žádná zmínka, stále se používá to, co jsem psal… Ale děkuji Vám za zajímavou a věcnou diskusi.
Problém s vodou nepřetrvává.
1. Pokud bude výstavba probíhat při teplotách pod nulou, tak natlakování nad 6 milibarů zajistí, že voda při nulové teplotě bude stále buď kapalná nebo tuhá.
2. Pokud bude teplota vody nad nulou , voda se svým varem sama ochladí na nulu a jsme ve stejném stavu jako v bodě 1. Ten var může probíhat v nějakém zařízení (kotli) vedle stavby a na ni pak přitékat už při teplote 0°C.
3. Stavět by se dalo i při teplotách nad nulou s tím, že chlazení by obstarábal odpar vody. Jednodušší ale asi bude počkat na noční mráz (bez pokusů těžko rozhodnout, jaká bude kvalita vznikajícího ledu).
4. Materiál plachty by mohl být podobný, z jakého se staví nafukovací haly. Ty mají také přetlak několika milibarů.
Meteority jsou samozřejmě problém, stejně jako prach. Ale malé díry podle mého názoru nejsou problém, jakmile už kopule stojí. Led se bez přísunu velkého množství tepla neodpaří. Stačí, aby fólie pořád dostatečně tepelně izolovala.
Ke skafandrům:
http://www.hq.nasa.gov/alsj/plss100.jpg
Na obrázku máte schéma oběhu vody a vzduchu ve skafandru. Otevřená část okruhu je označena jako "sublimator".
V principu je to jen plechová bedna s malými dírkami.
(v řezu je třeba zde:https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/74/A7L_plss.jpg
Sublimátor je vodorovná struktura přesně v polovině cesty mezi velkými nápisy na bílém pozadí)
Voda z bedny vytéká dírkami a na povrchu se ihned vyvaří. Skupenské teplo si odebede ze stěny bedny a z vody uvnitř. Když se voda v bedně ochladí na nulu, bere si odpařující se voda teplo ze skupenského tepla tuhnutí, a dírky se brzy ucpou ledem. Když přiteče do bedny další teplá voda, led začne sublimovat, dírky se uvolňují a celý koloběh se opakuje - přesněji řečeno celé to probíhá kontinuálně.
Zamrzající voda zároveň funguje i jako automatická regulace - udržuje teplotu v bedně na 0°C bez potřeby jakéhokoliv mechanického nebo elektronického řízení. Automatika jen doplňuje do okruhu chybějící vodu.
Díky za objasnění. Až se k tomu časově dostanu, Váš skafandrový odkaz prostuduji důkladněji…
Jinak s tou vodou je to mnohem složitější. Pokud roztavíte část vody z ledu pod povrchem, musíte ji roztavit na takovou teplotu, aby překonala tepelnou kapacitu okolní masy ledu. A tak dále a tak dále. To je prostě tolik souvisejících problémů, které si za našich podmínek obtížně dokážeme představit. „No dobře“, jistě napíšete, „tak zvýšíme tlak v oblasti vrtu“. To samozřejmě by šlo. Ovšem jakmile dostanete vodu ven a budete ji přečerpávat do vaku konstrukce, už nastanou problémy. Abyste dostal bod varu na 1 °C, musíte zvýšit tlak alespoň na 10 milibarů. Což bude na metr fólie působit „váhou asi 10 kg“, neboli silou 100 N. Možná rozdíl 1°C by mohl stačit. Možná ale také ne. Nevím, to by se fakt muselo otestovat.
Obávám se, že si pletete teplotu a teplo. Jsou to různé veličiny.
Pokud chci roztavit část ledu, tak se led prostě roztaví na vodu o teplotě toho ledu. K tomu stačí mít v oblasti vrtu 0°C, tlak nad 7 milibarů a dodat teplo. Na tlaku od 7mb výš prakticky nezáleží, vody při nulové teplotě vznikne právě tolik, kolik je dodáno tepla (odhadem kolem 10 litrů na dodanou kilowatthodinu tepla - a to i s ohřátím ledu).
K tlaku na fólii: Jak jsem psal výše: běžná nafukovací tenisová hala s přetlakem 3mb musí stačit (po připočtení 6 mb tlaku martovské atmosféry)
nepletu, fyziku jsem studoval (a dokonce mne aplikovaná fyzika i docela obstojně živí)…
Ještě ke skafandru: Prozkoumal jsem pro jistotu popis ruského skafandru Orlan (používá se dodnes na ISS). Chlazení tam funguje principiálně úplně stejně (jen s drobnými technickými odlišnostmi) jako jsem popsal pro obleky Apolla.
Vizte http://www.colorado.edu/ASEN/asen3036/Orlan.pdf , strana 4-27 (54 list z 81) a strany kolem ní
To pero vyvinul ze svých vlastních peněz Paul Fisher. Dodal 400 kusů za cca $2500 celkem pro americký program Apollo a následné mise a 100 kusů pro sovětský program Interkosmos. O tom že se používalo i v Sojuzech se šlo koneckonců dočíst už v roce 1970 v časopise Letectví + kosmonautika. Ony obavy z ulomené tuhy, grafitového prachu a špatné čitelnosti a stálosti toho co bylo obyčejnou tužkou zapsáno byly 'kupodivu' na obou stranách železné opony.
Napsal jsem „traduje se“ a „pro odlehčení“. Tak jsem doufal, že to všichni pochopí. No, nepochopili. Ale i tak — stále je to 2500 USD versus 2 USD. No a co se týče stálosti, tak právě naopak tužka žádné problémy nemá. Ale to už je na jinou debatu, poněkud mimo téma… :-)
Jenže Rusové nepsali obyčejnou tužkou. Úlomky grafitové tuhy by v lodi mohly způsobit docela problém. Takže brzo přešli na psaní voskovkou a ta už se stálostí problémy má.
Ale nenapsal jste "traduje se nepravda o", proto bylo potřeba šíření toho blábolu utnout. A jaké $2 máte na mysli? $2 za co? Za $2 nepořídíte 400 kusů tužek.
Našikmo jako ve smyslu, že je to oblé a tedy v jakoukoli dobu přijímá méně záření z kolmého směru. Uvnitř je druhá podobná menší bariéra s trochu jiným tvarem. Nejmenší poloměr to má směrem nahoru, tzn od země a ve směru nejtenčí atmosféry (náhoda?).
Stabilita a tyhlety konstrukční detaily jsou zrovna docela hezky na orig. stránkách. Materiál je ETFE něčím protkaný, pod tím aerogel dále to izolující termálně a fyzicky a pod tím ten "led" s přídavkem siliky, takže spíš zmrzlý gel.
Co tam? Inu co v Americe? Stejně kdokoli by tam plul by přepad přes okraj oceánu.
No moje naivní myšlenky, kterým se za 200 let můžou lidi smát:
a)je to dobrodružství a zábava(i pro nás co tu zustanou) a pozitivní motivace/naděje v lidstvo
b)vědecko-technické poznatky tady a pak i na místě
c)bude to znamenat udělat nějakou deep space infrastrukturu (což se hodí na různé další mise
d)vytvoří to kvalitní lidi a průmysl tady na zemi (nebo je to pro ně alespoň dobrý trénink a zkušenosti)
e)zaměstnaj se tím lidi, kteří by jinak přemýšleli (a povedlo by se jim, protože jsou chytří) jak vylepšít atomovou bombu, nebo by pracovali pro banky na tom jak nás lépe ošulit atd.
, no to jsou bezprostřední krátkodobé zisky co mě tak napadají
.
V případě pak large-scale kolonizace:
a)lidstvo jako druh i jako civilizace získá darwinovskou výhodu
b)Poletí tam nejlepší lidi. "Zákony" pro mars vytvoří nějaký vědec, nebo někdo kdo ví co dělá a to od začátku a s inteligentním designem. Recyklace, soběstačnost, jednota (územně-národní), udržitelný rozvoj, neexistence chudoby a.d. termíny které známe na Zemi tak z pohádek tam musí být automatická věc, jinak by to tam nefungovalo. Tzn. kdyby se to náááhodou vůbec povedlo, Mars se uplně klidně může stát TOU lidskou civilizací, zatímco Země se bude koupat ve své hlouposti. Historické paralely tu jsou. S národy, které byly dřív nosiči pokroku, dnes klátí kolektivní stupidita. A noví lídři vznikají - často jim pomohla migrace do Terry Incognity.
c) Hodí se to jako odrazový můstek k další expanzi do vesmíru. Co ten život na Jupiterových měsících? Jak dlouho nás budou napínat s odpovědí!?
Já nevim. No za pár promile světového HDP a případně za pár mrtvých jednotlivců (ze 7 mld lidí), kteří umřou při práci kterou milují. Nepříjde mi to jako špatná investice a rozhodnutí. Nehledě na to jak to nakonec dopadne, rozhodně jsme udělali za svoji existenci horší minely a nevhodné investice.
tak a ted si rozboril sen mnoha tisic vedcu co na ruznych projketu osidleni Marsu pracuji :D kolik encyklopedii jsi mel dnes k snidani?
Suhlasim, ze poslat cloveka na mars je vlastne hovadina. Dobry robot je ovela vhodnejsi... Ale neznamena to, ze vyskum atd nema zmysel. Napumpuju sa obrovske peniaze do riesenia novych problemov, vyvoja novych technologii atd. Ci sa peniaze vratia? Tak nato je jednoznacna odpoved ... zrejme nie. Ale dostaneme sa dalej, nove poznatky, technologie pomozu aj inde ako na ceste na mars.
Rozhodne je to investicia a som radsej nech sa vrazaju peniaze do vyskumu, ako ked sa napr bezcielne krmia hladne krky v Afrike (Europe)
dovolim si s Vámi nesouhlasit. Jak už jsem napsal — neumíme ani „ovládnout ani vlastní měsíc“.
A viděl bych ještě mnohem lepší využití peněz daňových poplatníků, než je vyhazovat oknem na Mars či bezednými krk kdekoliv. Máme tolik nevyléčitelných nemocí! Rakovina, parkinson, alzheimer, a desítky a desítky dalších…o kterých víme snad jen jejich jméno a projevy, ale už vůbec nic o důvodu jejich propuknutí a už vůbec nic jak to vyléčit.
„Napumpují se obrovské peníze“ — to jste napsal pěkně. Ale napřed je zapotřebí ty peníze někomu pod pohrůžkou násilí ukradnout (čti: zdanit). A pak někdo rozhdone, kam se budou pumpovat. Fakt skvělý a velmi motivující… :-7
1. vyskum cesty na mars nemusi nutne znamenat ze tam niekto pojde, kazdopadne ten vyskum moze by aj tak prinosny a nemusi byt az tak priserne drahy.
2. Ze by sa dali vyuzit peniaze lepsie? Urcite! V idealnom svete by sme neplatili policiu, vojakov, knazov, a hlavne politikov... to by bolo penazi! :). Ale vychadzam zo stavu, ze NASA, ESA atd tu je, vlady ich financuju lebo je to vecou prestize atd. Chapem, ze to nie je pre kazdeho - ja napriklad nechapem dotacie pre vrcholove sporty, reprezentaciu, hokejistov, atd. Ale beriem to uz tak - ze to tu uz mame, su ludia co ich sport zaujima, no tak OK nech si ho maju. Ja sa zas tesim z upechov vedcov, resp sikovnych ludi.
Na vyskum chorob idu tiez obrovske peniaze - lenze tu nie som moc presvedceny, ze ich velke navysenie by prinieslo vysledky ovela skor. Chce to cas a vyvoj vo vsetkych pridruzenych oboroch a vseobecne take vesmirne misie su dobry akcelerator. ( Btw co sa tyka "spenazenia", taky liek na rakovinu by bol nepochybne jedna z najziadanejsich veci na svete a farmaceuticke firmy aj investori su si toho dobre vedomi, skutocne sa financovania neobavam)
Ale obecne, preco nas to trapi? Prispevky Slovenska na vedu su absoludne smiesne, v CR je to ovela lepsie ale stale malo - riesime tu problemy co sa nas netykaju ...
Překvapuje mě, kolik lidí si myslí, že je na světě konečné množství peněz a když se na něco použijí, tak už neexistují. Mimochodem píšete, že máme nevyléčitelné nemoci, proč tedy cpát peníze do něčeho, co už jste rovnou označil, že nejde :-D
Pritom je to spis naopak: cim vic si vlady pujcuji, tim vic penez existuje ...
BTW, i kdyby ty nemoci byli vylecitelne, z dlouhodobeho hlediska je to kontraproduktivni. Zeme je uz ted prelidnena. To co potrebujeme v prvni rade je vic prostoru, ne vic zivych lidi.
Problém není ani tak v množství peněz, ale v množství zdrojů, které se státy nebo lidé samotní rozhodnou věnovat na ten výzkum. Peníze jsou jen vyčíslením těch zdrojů. Zdroje vytisknout nejdou.
Zdroji mám na mysli čas a invenci lidí, kteří se budou věnovat právě kosmickému výkumu a výrobě komponent pro něj, namísto toho, aby dělali něco jiného.
Problém je, že dobré roboty nemáme. Nemají dostatečnou autonomii a neumí řešit vzniklé problémy a jsou pomalí (aspoň to co jsme zatím do vesmíru poslali). Chce to poslat pár lidí, kteří by s robotama postavili infrastrukturu(tzn. alespoň výrobu elektřiny, vody a úrodné půdy) bez problému několikahodinové latence ze Země.
Peníze se nevrátí. Ty na to nejsou "navržené" (nebo možná jo, dá to nějaké vynálezy, vytvoří to motivované experty, dá to lidem pozitivní motivaci se snažit...). Hodnoty které to vrací jsou z velké části nepeněžní. Kdy to vrátí peníze, je trochu jako ptát se ve středověku kolik Euro hodí kolonizace Ameriky. Je to čistě brzké vyjádření toho, jestli lidstvo chce být kolektivně ve hře na dlouhý běh nebo to chce za pár set let zabalit.
Amerika se bohate zaplatila jenom ve zlate, a to nepocitame na kolik euro by se musela prepocitat ta vojenska intervence co Evropu zachranila pred nacismem.
Jenom proto, ze zatim nevime jak presne, neznamena, ze se mars nezaplati.
Tak tak. Jenom to nesplňuje mojí definici slova "zaplatit". Když si ode mě pučíte 1000 Kč a řeknete, že mi za 400 let vrátíte miliardu kdovíčehoměnybudoucnosti, tak mě překvapivě nepotěšíte.
Prostě jinak řečeno se to vyplatí, jenom to člověk nesmí brát jako peněžní investici jednotlivce.
To že bojovali s nacisty je spíše náhoda. No a to že je evropští králové šulili místní novousedlíky a znásilňovali původní obyvatelstvo, mno ....
Spíš mě napadá hezký příklad: Máme odtamtud brambory a kukuřici. I když pomineme fakt, že pomohly Evropě s hladomory, tak dodnes jsou to u nás ikonické plodiny. Jak zisk něčeho takového počítat na peníze? To prostě nejde. Nikdo vám za peníze takovou výhodu neprodá. Nikdo se takové výhody nevzdá za jakýkoli peníz. A kdo to tehdy tušil, že se něco takového může stát. Taky všichni tvrdili, že to nejde, a že kdokoli se o plavbu pokusí umře ošklivou smrtí.
Ad kukuřice a brambory. Taky jsme si odsud přinesli takové věci jako syfilis..... Miliony a miliony lidí zaplatili životem třeba za rýmu....
Fair enough.
Ale takhle ti to řeknu: Brambory a kukuřici už jsem ochutnal, ale syfilidu jsem teda ještě neměl.
Nj. ale ty miliardy potomků indiánů co se díky tomu nikdy nenarodili neochutnali ani to obilí ani nic jiného..
A díky pohlavním nemocem máme o dost problematičtější sexuální život a takový Mozart nemusel umřít tak mladý atd...
Ad kukuřice a brambory. Taky jsme si odsud přinesli takové věci jako syfilis..... Miliony a miliony lidí zaplatili životem třeba za rýmu....
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.