Brzy si pokecáme se svými mazlíčky: Umělá inteligence se učí tlumočit řeč zvířat
Možnosti umělé inteligence jsou velice rozsáhlé, a tak nikoho asi dneska nepřekvapí, že umí vygenerovat text, obrázky či hudbu. Umělá inteligence umí dokonce mluvit lidskou řeší tak dobře, že je těžké poznat, že nemluvíte s člověkem. Nezisková organizace Earth Species Project chce posunout tyto hranice ještě dál, a naučit umělou inteligenci mluvit i se zvířaty. Možná se tak jednoho dne dočkáme chvíle, kdy vytáhneme telefon a budeme si moci se svým psem popovídat přes speciální překladač.
Earth Species Project (ESP) si klade za cíl vytvořit jazykový komunikační model, který by sloužil jako prostředník mezi lidmi a zvířaty. Tato nezisková organizace byla založená spoluzakladatelem Mozilla Labs, Azou Raskinem, a spoluzakladatelem Twitteru, Brittem Selvitellem. Jejich idea však sahá dále, než jen k obyčejnému popovídání si s domácím mazlíčkem.
Zdroj: Shutterstock
Domnívají se, že pokud bychom dokázali porozumět zvířatům na této planetě, mohlo by to významně ovlivnit schopnost zachování některých druhů, a tím tak napomoci ochraně naší planety. Ochranáři by také mohli lépe porozumnět jejich zvyklostem, tomu jak loví, jedí, rozmnožují se nebo jak vnímají svět kolem sebe.
Pomocí technologie strojového učení byla shromážděna a dešifrována bioakustická data vyluzovaná zvířaty a následně přeložena do přirozené lidské řeči. Výsledný jazykový model bude podobný ChatGPT či Google Bard, kteří dokážou generovat odpovědi v různých jazycích, stylech nebo v různém kontextu.
Vytvořit jazykový model pro lidskou řeč je ale o mnoho snazší než pro tu zvířecí, protože tato umělá inteligence se rodí z lidské inteligence, a proto je pro nás přirozenější a jednodušší pro komunikaci. Lidé ale stále nevědí příliš o zvířecí komunikaci a zvířecím způsobu myšlení, a tento úkol, při kterém se má vytvořit komunikační rozhraní mezi lidmi a zvířaty, je velice obtížný.
Největší problémem pro ESP je pak nedostatek dat, kdy neexistují rozsáhlé databáze zvířecí komunikace a zvířecích zvuků či jejich překlady. Navíc je zde i problém s komunikací s různými druhy zvířat. Proto také ESP shromažďuje hromadně data od divokých zvířat stejně jako od zvířat chovaných v zajetí.
Vývojáři pak tato audio a video data nahrávají do databáze spolu s komentářem od biologů. Tím vznikají první kroky pro vytvoření základního komunikačního modelu. Pro sbírání těchto dat jim často slouží třeba obyčejné IP kamery, které mohou pracovat i na dálku. Podle Raskina by měly být první výsledky k dispozici již za 12 až 36 měsíců.